Na základě údajů Českého statistického úřadu o vývoji nákladů na bydlení, včetně výše nájemného a spotřebitelských cen energií a služeb, došlo jako každý rok ke změně částek normativních nákladů na bydlení. Pro rok 2017 však došlo k jejich snížení, na rozdíl od předchozího roku, kdy byly částky zvýšeny. Částky životního minima se ani pro tento rok nemění (jejich poslední zvýšení proběhlo v roce 2012).
Změna normativních nákladů byla provedena nařízením vlády ze dne 19. 12. 2016, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2017 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení. Nařízení vlády nabylo účinnosti dnem 1. 1. 2017. Tím se změnil i výpočet srážek ze mzdy, a to snížením základní neboli nezabavitelné částky (§ 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále zkratka OSŘ) a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení.
Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:
- životního minima jednotlivce (§ 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu), které i pro rok 2017 činí 3 410 Kč a
- normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy (nájemních bytech), stanovených pro obec velikosti 50 000 až 99 999 obyvatel [§ 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů], bez ohledu na to, v jaké obci povinný skutečně žije. Tato částka je pro rok 2017 stanovena na 5 822 Kč oproti 5 858 Kč v roce 2016, a byla tak snížena o 36 Kč.
Součet částek 1) a 2) pro rok 2017 činí 9 232 Kč (v roce 2016 to bylo 9 268 Kč – snížení činí právě oněch 36 Kč). V posledních letech se tyto součty vyvíjely takto: 2014 – – 9 283 Kč, 2015 – 9 177 Kč, 2016 – 9 268 Kč, 2017 – 9 232 Kč; zvyšování a snižování tak bylo vlastně střídavé.
Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa) a B). To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží (všichni jsou posuzováni jako jednotlivci žijící v nájemních bytech a v obci již uvedené velikosti). Dále uvedená částka Ab) je pak odvozována z částky Aa).
Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny
A) dvě složky nezabavitelné částky, a to
- na osobu povinného – nařízení vlády pro ni nepřesně používá legislativní zkratku „nezabavitelná částka“, a
- na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné,
přičemž celková nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,
B) a dále částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy).
Tyto částky pro rok 2017 činí:
Aa) 2/3 z uvedené výpočtové základny, tj. z 9 232 Kč ..... 6 154,67 Kč – po zaokrouhlení na celé haléře nahoru (v r. 2016 to bylo 6 178,67 Kč)
Ab) 1/4 částky Aa) ..... 1 538,67 Kč – po zaokrouhlení (v roce 2016 to bylo 1 544,67 Kč)
B) 100 % výpočtové základny ..... 9 232 Kč (v roce 2016 – 9 268 Kč)
z toho vypočtená maximální výše
1/3 zbytku čisté mzdy ..... 3 077 Kč (v roce 2016 – 3 089 Kč).
Částku B) (9 232 Kč) bylo nutné k výpočtu třetiny zaokrouhlit o 1 Kč směrem dolů na číslo dělitelné třemi, analogicky podle § 279 odst. 1 OSŘ. Při použití 1/3 zbytku čisté mzdy ve výši 3 077 Kč se 1 Kč přičte ve prospěch dlužníka k nezabavitelné částce.
Nezabavitelnou částku povinného (dlužníka) tvoří nezabavitelná částka Aa), a pokud má povinnost poskytovat výživné, připočítá se tolik násobků částky Ab, kolika osobám je povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), a to v ustanoveních § 697, 760 až 765 a 910 až 923. Posuzování, na které tyto osoby se částka Ab) počítá, stanoví pro některé případy § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách), přičemž tato právní úprava je dlouhodobě nezměněna.
Podle ustanovení § 1 odst. 2 tohoto nařízení vlády se na manžela povinného započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem (manželé nemusí žít ve společné domácnosti). Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá (je-li ale výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, tyto vyživované osoby se započítávají).
Nařízení vlády o nezabavitelných částkách (§ 3) požaduje, aby se celková nezabavitelná částka zaokrouhlila na celé koruny nahoru. Na rozdíl od stavu platného do roku 2006 (podle dřívějšího nařízení vlády stejného názvu č. 63/1998 Sb.) tak nejsou zaokrouhlovány jednotlivé složky této částky (Aa a Ab), které bylo dříve možno považovat za samostatné nezabavitelné částky, ale je zaokrouhlován až jejich součet u každého zaměstnance – povinného. Protože je třeba tyto složky vyjádřit v zákonné měně, tj. v korunách a haléřích, bývá obvykle nutné zaokrouhlit na celé haléře nahoru. Zaokrouhlování nahoru zde sice není právním předpisem výslovně předepsáno, ale pro mzdové účely je typické.
Podle § 4 nařízení o nezabavitelných částkách při zvýšení částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období (tj. zúčtovací období), do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují (výplatním obdobím je nutné – na rozdíl od období splatnosti – rozumět období, za které je mzda či plat zúčtována k výplatě). Protože změna výše normativních nákladů na bydlení nastává k 1. 1. 2017, je třeba použít nově dané částky poprvé za lednové zúčtovací období, tedy pro srážky ze mzdy či platu za leden 2017.
Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1. ledna 2017 nezabavitelnou částku 6 154,67 Kč + + 4 616,01 Kč (3 x 1 538,67 Kč) = 10 770,68 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 10 771 Kč (v roce 2016 – 10 813 Kč).
Ženatý muž, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob), má tuto částku 6 154,67 Kč + + 13 848,03 Kč (9 x 1 538,67 Kč) = 20 002,70 Kč, po zaokrouhlení 20 003 Kč (v roce 2016 – 20 081 Kč).
Svobodný zaměstnanec bez vyživovacích povinností bude mít nezabavitelnou částku 6 155 Kč (v roce 2016 to bylo 6 179 Kč).
Vůči tomuto svobodnému zaměstnanci je vedena nepřednostní pohledávka ve výši 150 000 Kč a jeho čistá mzda v lednu 2017 činí 18 522 Kč. Po odečtení nezabavitelné částky 6 155 Kč činí zbytek čisté mzdy 12 367 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9 232 Kč, z čehož 1/3 činí 3 077 Kč. Pro pohledávku se použije tato jedna třetina plus celý zbytek čisté mzdy nad 9 232 Kč. Srážka ze mzdy tak činí 6 212 Kč (12 367 – 9 232 = 3 135 + 3 077). V roce 2016 mohlo být sraženo 6 164 Kč.
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- OSŘ – zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
- nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)
- zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
- zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
- nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2017 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení (číslo nařízení nebylo v době uzávěrky známo)