Výpočet srážek ze mzdy (z platu) v roce 2019

Nařízení vlády nabylo účinnosti dnem 1. 1. 2019. Tím se změnil i výpočet srážek ze mzdy, a to zvýšením základní neboli nezabavitelné částky (§ 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - dále jen OSŘ) a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro stanovení základní neboli nezabavitelné částky odvozena ze součtu:

1. životního minima jednotlivce (§ 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu), které i pro rok 2019 činí 3 410 Kč (je beze změny), a
2. normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy (nájemních bytech), stanovených pro obec velikosti 50 000 až 99 999 obyvatel [§ 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů], bez ohledu na to, v jaké obci povinný skutečně žije. Tato částka je pro rok 2019 stanovena na 6 233 Kč, oproti 5 928 Kč v roce 2018, a byla tak zvýšena o 305 Kč.

Součet částek 1) a 2) pro rok 2019 činí 9 643 Kč (v roce 2018 to bylo 9 338 Kč - zvýšení činí právě oněch 305 Kč). V posledních letech se tyto součty vyvíjely takto: 2015: 9 177 Kč, 2016: 9 268 Kč, 2017: 9 232 Kč, 2018: 9 338; nešlo tedy vždy o zvýšení.

Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa) a B). To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží (všichni jsou posuzováni jako jednotlivci žijící v nájemních bytech a v obci již uvedené velikosti). Dále uvedená částka Ab) je pak odvozována z částky Aa).

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny

1. dvě složky nezabavitelné částky, a to
   1. na osobu povinného - nařízení vlády pro ni nepřesně používá legislativní zkratku "nezabavitelná částka", a
   2. na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné,

přičemž celková nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,

1. a dále částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy).

Tyto částky pro rok 2019 činí:

1. 2/3 z uvedené výpočtové základny, tj. z 9 643 Kč = 6 428,67 Kč po zaokrouhlení na celé haléře nahoru (v r. 2018 to bylo 6 225,34 Kč).
2. 1/4 částky Aa) = 1 607,17 Kč po zaokrouhlení (v roce 2018 to bylo 1 556,34 Kč).

Protože je třeba tyto složky vyjádřit v zákonné měně, tj. v korunách a haléřích, bývá obvykle nutné je zaokrouhlit na celé haléře nahoru. Zaokrouhlování nahoru zde sice není právním předpisem výslovně předepsáno, ale pro mzdové účely je typické, což lze dovodit ze základní zásady pracovněprávních vztahů (dlužníkem je zaměstnanec), uvedené v ustanovení § 1a odst. 1 písm. a) zákoníku práce - zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance.

1. 100 % výpočtové základny = 9 643 Kč (v roce 2018 to bylo 9 338 Kč),

z toho vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy = 3 214 Kč (v roce 2018 to bylo 3 112 Kč).

Částku B) (9 643 Kč) bylo nutné k výpočtu třetiny zaokrouhlit o 1 Kč směrem dolů na číslo dělitelné třemi, analogicky podle § 279 odst. 1 OSŘ. Při použití 1/3 zbytku čisté mzdy ve výši 3 214 Kč se 1 Kč přičte ve prospěch dlužníka k nezabavitelné částce.

Nezabavitelnou částku povinného (dlužníka) tvoří nezabavitelná částka Aa), a pokud má povinnost poskytovat výživné, připočítá se tolik násobků částky Ab, kolika osobám je povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), a to v ustanoveních § 697, § 760 až § 765 a § 910 až § 923. Posuzování, na které tyto osoby se částka Ab) počítá, stanoví pro některé případy § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách), přičemž tato právní úprava je dlouhodobě nezměněna.

Podle ustanovení § 1 odst. 2 tohoto nařízení vlády se na manžela povinného započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem (manželé nemusí žít ve společné domácnosti). Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá (je-li ale výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, tyto vyživované osoby se započítávají).

Nařízení vlády o nezabavitelných částkách (§ 3) požaduje, aby se celková nezabavitelná částka zaokrouhlila na celé koruny nahoru. Nejsou tak zaokrouhlovány jednotlivé složky této částky (Aa a Ab), ale je zaokrouhlován až jejich součet u každého zaměstnance - povinného. Podle § 4 nařízení o nezabavitelných částkách při zvýšení částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období (tj. zúčtovací období), do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují (výplatním obdobím je nutné - na rozdíl od období splatnosti - rozumět období, za které je mzda či plat zúčtována k výplatě). Protože změna výše normativních nákladů na bydlení nastala k 1. 1. 2019, je třeba použít nově dané částky poprvé za lednové zúčtovací období, tedy pro srážky ze mzdy či platu za leden 2019.