V situaci, kdy nelze identifikovaná a vyhodnocená rizika odstranit nebo dodatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen „OOPP”). Vedle OOPP poskytuje rovněž mycí, čisticí a dezinfekční prostředky, a to na základě zhodnocení rozsahu znečištění zaměstnanců při práci nebo jejich ohrožení chemickými látkami a na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami též ochranné nápoje.
K poskytování OOPP, mycích a dezinfekčních prostředků zpracovává zaměstnavatel vlastní seznam, se kterým má za povinnost seznámit všechny zaměstnance. Seznam je zpracován na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Při zpracování seznamu je zaměstnavatel povinen vybrat vhodné druhy OOPP, které poskytnou zaměstnancům maximální možnou ochranu jejich zdraví. Současně ale musí zohlednit také to, aby samotný ochranný prostředek nevytvářel riziko při jeho používání. Poskytování OOPP nesmí být nikdy nahrazeno finančním plněním.
Režim poskytování OOPP
Z legislativy vyplývá, že rozhodujícím subjektem pro poskytování OOPP je zaměstnavatel. Nejen, že musí zaměstnancům poskytovat OOPP bezplatně, ale zároveň musí zajistit podmínky pro jejich udržování v použitelném stavu, kontrolovat jejich používání a provádět jejich obměnu. Obecně lze říci, že OOPP má takovou životnost, dokud plní svou funkci, pokud výrobce OOPP nestanoví lhůtu jinou.
Dle zákoníku práce musí být OOPP poskytnuty všem zaměstnancům, u nichž to vyžaduje ochrana jejich života a zdraví s ohledem na přetrvávající neodstranitelné riziko. To znamená, že není rozhodující funkční zařazení zaměstnance, ale skutečnost, že je vystaven působení rizika. OOPP se tedy poskytují i administrativním pracovníkům, kontrolním pracovníkům apod., pokud se vyskytují nebo pracují v rizikovém prostředí. Při poskytování OOPP není taktéž důležité, v jakém právním postavení vůči zaměstnavateli (resp. provozovateli daného pracoviště) daný pracovník je. OOPP musí být poskytnuty jak zaměstnancům v hlavním pracovním poměru, tak i osobám pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnavatel odpovídá za bezpečnost práce u všech osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích, je proto nutností vybavit OOPP i případné návštěvy, zaměstnance cizích firem (pokud je dostatečně nevybavil jejich zaměstnavatel a pokud není ve smluvních podmínkách stanovená povinnost definována odlišně) apod.
Škoda vzniklá na OOPP
Úhradu škody vzniklé na OOPP může zaměstnavatel požadovat od zaměstnance, kterému byl tento OOPP poskytnut, a to v plné výši, pakliže k této škodě nedošlo běžným opotřebením, nýbrž zaviněnou ztrátou, nesprávným nebo nedbalým zacházením. Zaměstnanec je povinen tuto škodu nahradit, protože OOPP jsou po celou dobu používání v majetku zaměstnavatele. Poskytovat OOPP tedy v praktické rovině znamená „zapůjčit” a nikoli „darovat”, jak se někteří zaměstnanci mylně domnívají. Ztrátu OOPP zaměstnavatel není povinen zaměstnanci prokazovat; předložení důkazu o opaku je na zaměstnanci. Výše škody vychází z ceny OOPP v době jeho poškození, přičemž lze přihlédnout k amortizaci opotřebením.
Náhradu škody může zaměstnavatel požadovat i při nevrácení OOPP v souvislosti s ukončením pracovního poměru. Skutečnost, že zaměstnanec již není v pracovním poměru, neznamená, že byla ukončena odpovědnost za způsobenou škodu. Náhrada škody může být po zaměstnanci vymáhána občanskoprávní cestou. Z výše uvedeného vyplývá, že je vhodné vydávat OOPP proti písemnému potvrzení. Doklad je potřebný i pro kontrolní orgány. Zejména v situacích, kdy je potřebné prokázat, že zaměstnanec byl proti rizikům vhodně vybaven (například při posuzování odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem).
Základní principy poskytování OOPP
Mezi základní požadavky pro správné poskytování OOPP patří:
- stanovit podmínky pro poskytování a používání OOPP ve vlastním vnitřním předpisu,
- hodnocení rizik provádět v souladu s přílohou č. 1 nařízení vlády č. 495/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
- realizovat přehodnocení pracovních rizik a seznamu OOPP při každé změně, která může ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců,
- soustavně kontrolovat zaměstnance, zda a jak používají přidělené OOPP, a v případě zjištění pochybení vyvozovat důsledky (postihy),
- vybavovat zaměstnance OOPP bezprostředně při nástupu do pracovního poměru a nikoli až po uplynutí zkušební doby, jak se nezřídka děje.
Proces výběru OOPP
Celý proces výběru vhodné OOPP je doporučeno stanovit a realizovat za aktivní spolupráce s odborníky pro jednotlivé typy ochranných prostředků. Asi nejběžnější variantou jsou konzultace a poradenství v oblasti specifikace OOPP za účasti technických specialistů výrobců.
Proces lze rozdělit do několika kroků popsaných níže v tabulce.
| Krok číslo | Vstup | Popis | Provádí | Výstup |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Pracoviště, analýza rizik | Identifikace nebezpečí - vyhodnocení rizikových faktorů - výsledků měření škodlivin PEL/NKP-P v pracovním prostředí, posouzení dopadu dle definovaných hygienických limitů | Technický specialista | Posudek |
| 2 | Posudek | Jsou všechna realizovaná opatření včetně stanovení technických parametrů OOPP dostačující? (Pozor - je nezbytné posouzení dle normových požadavků) | Technický specialista | Ano: konec procesu Ne: viz krok 3 |
| 3 | Posudek | Stanovení technických parametrů OOPP (pozor - je nezbytné posouzení dle normových požadavků) | Technický specialista | Seznam technických parametrů OOPP |
| 4 | Seznam technických parametrů OOPP | Dle seznamu technických parametrů OOPP doporučit vhodné typy ochranných pomůcek, zajistit provedení testování OOPP | Technický specialista, bezpečnostní technik provozovatele | Seznam doporučených typů OOPP |
| 5 | Seznam doporučených typů OOPP | Vyhodnotit testování OOPP | Technický specialista, bezpečnostní technik provozovatele | Seznam doporučených typů OOPP |
| 6 | Seznam doporučených typů OOPP | Jsou OOPP vyhovující? Splňují uživatelský komfort pro zaměstnance? | Technický specialista, bezpečnostní technik provozovatele | ANO: Seznam OOPP NE: viz krok 4 |
| 7 | Seznam OOPP | Vypracovat seznam OOPP pro jednotlivé profese, doporučit dobu použitelnosti OOPP | Bezpečnostní technik provozovatele | Seznamy OOPP pro jednotlivé profese |
| 8 | Seznamy OOPP pro jednotlivé profese | Proškolení, seznámení s návodem k používání OOPP včetně stanovení režimu údržby. Potvrzení o přijetí všech OOPP zaměstnancem. | Vedoucí provozu, technický specialista, bezpečnostní technik provozovatele | Protokol o provedení proškolení, Protokol o vydaných OOPP |
| 9 | Změna technologie, zařízení, pracoviště | Jsou všechna realizovaná opatření včetně stanovení technických parametrů OOPP dostačující? | Vedoucí provozu, bezpečnostní technik provozovatele | NE: viz krok 1 ANO: konec procesu |
Důležitým předpokladem při výběru OOPP je informace o jeho přezkoušení (certifikaci) autorizovanou osobou, což se prokazuje nejen příslušným certifikátem, ale také značkou CE umístěnou na samotném výrobku. Při pořizování OOPP je nutné od prodejce vyžadovat také doložení návodu k používání OOPP (vymezení prostředí, údržby, skladování a likvidace vyřazeného prostředku).
Z uvedeného doporučeného procesu výběru OOPP vyplývá, že do něj vstupují další právní předpisy, jejichž znalost je pro výběr OOPP nezbytná. Celý proces výběru OOPP je nezbytné začlenit do systému řízení bezpečnosti práce v podniku, kdy prvním krokem ke stanovení technických parametrů OOPP jsou výsledky měření přípustných expozičních limitů (PEL) a nejvyšších přípustných koncentrací (NPK-P) kontaminantů v pracovním prostředí a na ně navazující posouzení rizikových faktorů. V souvislosti s poskytováním OOPP se hovoří nejčastěji o minimalizaci dopadu tzv. zdravotních rizik. Toto je však již specializovaná činnost, kterou by ve firmě měla v plném rozsahu pokrýt osoba odborně způsobilá v prevenci rizik (tzv. bezpečnostní technik), případně ve spolupráci se zařízením poskytujícím pracovnělékařské služby.
Kontroly, správní delikty a sankce
Změnou zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, která proběhla v roce 2016, získaly Krajské hygienické stanice (KHS) nové oprávnění související s dozorem nad poskytováním OOPP na pracovištích. V minulosti se obvykle na nevhodnost technického parametru OOPP přišlo v okamžiku šetření nemoci z povolání nebo pracovního úrazu. Dosavadní praxe byla taková, že inspektoráty práce v rámci své standardní kontrolní činnosti prověřovaly soulad systému poskytování OOPP s požadavky zákoníku práce a jeho prováděcích předpisů, kdežto posuzování úrovně zajištění ochrany zdraví proti účinkům zdravotních rizik bylo v působnosti KHS. Jelikož je pro řádné provádění těchto kontrol potřeba informací o konkrétních technických parametrech OOPP, získaly KHS oprávnění kontrolovat také tuto oblast. Vycházejí přitom z výsledků měření expozice rizikovým faktorům a z posuzování dodržení hygienických limitů.
Na základě § 92h zákona č. 258/2000 Sb., pak mají KHS oprávnění udělit pokutu při zjištění správního deliktu, přičemž zákon v odstavci (4) uvádí: „Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu se zákoníkem práce na úseku ochrany zdraví při práci [viz písmeno i)] neposkytne zaměstnanci osobní ochranný pracovní prostředek nebo mu poskytne osobní ochranný pracovní prostředek, který nesplňuje stanovený požadavek.“ Za tento správní delikt může být uložena pokuta až do výše 2 mil. Kč.
Závěr
Jak je z výše uvedeného patrné, proces poskytování OOPP není jednoduchou záležitostí a případné pochybení zaměstnavatele může být důvodem k udělení poměrně vysoké finanční sankce. Není přitom žádným tajemstvím, že mnoho zaměstnavatelů buď své zaměstnance potřebnými OOPP vůbec nevybavuje, anebo je samotné pověřuje jejich zajištěním (např. „jdi si koupit boty a přines účtenku“). Taktéž vedení potřebné agendy, tj. organizačních směrnic, seznamů OOPP, evidenčních karet apod., nebývá vždy na dobré úrovni. S ohledem na systémy řízení bezpečnosti práce zaměřené na neustálé zlepšování její úrovně je přitom nezbytné seznam OOPP pravidelně revidovat s ohledem na nastalé změny či zavádění nových technologií a pracovních postupů, a to nejméně jedenkrát ročně.