Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 20. část - Inspekce práce a sankční postihy

Úřad a inspektoráty v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, kontrolují dodržování celé řady povinností vyplývajících z právních předpisů, nejsou to tedy pouze orgány bezpečnosti práce. Věcnou příslušnost inspekce práce lze rozdělit do čtyř hlavních oblastí, které korespondují i s organizačním rozdělením inspektorátů do čtyř oddělení zabývajících se kontrolou dodržování:

• pracovněprávních předpisů (např. předpisů o odměňování zaměstnanců, upravujících pracovní dobu a dobu odpočinku nebo předpisů o zaměstnávání mladistvých zaměstnanců);
• právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce;
• právních předpisů k zajištění bezpečného provozu vyhrazených technických zařízení, vč. právních předpisů upravujících bezpečnost práce ve stavebnictví;
• právních předpisů na úseku zaměstnanosti.

Vyjma uvedeného zasahuje věcná příslušnost úřadu a inspektorátů do oblasti prevence závažných havárií, ochrany veřejného zdraví a nakládání s chemickými látkami a směsmi. Orgány inspekce práce mohou kontrolovat také vnitřní předpisy zaměstnavatele a kolektivní smlouvy.

Místní příslušnost inspektorátů, která je následně velmi důležitá pro komunikaci s nimi, se řídí místem činnosti kontrolované osoby (nikoliv tedy zásadně sídlem firmy, ale místem, kde firma poskytuje služby, zajišťuje výrobu, provádí stavbu apod.). Rozdělení inspektorátů dle místní příslušnosti je následující:

• Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze;
• Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze;
• Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích;
• Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni;
• Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem;
• Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové;
• Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně;
• Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě.

V druhém krajském městě inspektorátu, kde není sídlo, je vždy detašované pracoviště umožňující podání dokumentů nebo poradenství. Dále bývá zpravidla kontaktní místo pro poradenství i v některých okresních městech.

Náplň činnosti úřadu a inspektorátů lze rozdělit do následujících oblastí:

• kontrolní činnost v rozsahu výše uvedené věcné příslušnosti;
• poskytování poradenství zaměstnavatelům a zaměstnancům týkající se pracovních vztahů a pracovních podmínek;
• rozhodování ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích, správních deliktech nebo zákazu;
• přijímání hlášení a záznamů o pracovních úrazech a vedení informací o pracovních úrazech, ke kterým došlo v jeho územním obvodu.

Inspekce práce v roli podacího úřadu

Zaměstnavatel, jehož činnost spadá do místní příslušnosti inspektorátu, je tomuto inspektorátu povinen:

• ohlašovat bez zbytečného odkladu smrtelné pracovní úrazy a pracovní úrazy zaměstnanců, kterými vznikla hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance delší než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat;
• oznamovat skrze záznamy o smrtelných pracovních úrazech a pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny.

Inspektorát, do jehož místní příslušnosti spadá činnost zaměstnavatele, je zaměstnavatel oprávněn:

• osobně, elektronickým podáním nebo poštou žádat poskytnutí poradenství v oblasti pracovních vztahů a pracovních podmínek, tj. i bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
• osobně, elektronickým podáním nebo poštou podávat podnět k prošetření porušování povinností v oblasti pracovních vztahů nebo pracovních podmínek, tj. i bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Inspekce práce v roli kontrolního orgánu

Hlavní úlohou úřadu a inspektorátů je provádění kontrol v rámci své věcné příslušnosti, tj. mimo jiné i v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kontroly mohou být charakteru:

• preventivní běžné kontroly: provádí se dle plánovaných úkolů a úřadem schváleného ročního programu kontrolních akcí zaměřených do různých oblastí bezpečnosti práce (např. stavebnictví, skladování, jednotlivá vyhrazená zařízení, doprava, lesnictví, potravinářství aj.);
• mimořádné kontroly: provádí se dle aktuálních trendů ve společnosti a zaměřeny jsou na problematické oblasti pracovních podmínek (např. provoz plynových zařízení při stánkovém prodeji na vánočních trzích, nelegální zaměstnávání ve stavebnictví);
• preventivní kontroly zahájené na základě přijatých a vyhodnocených podnětů směřujících do oblasti pracovních podmínek a bezpečnosti práce;
• kontroly příčin a okolností pracovních úrazů: jsou prováděny zejména u pracovních úrazů, kterými vznikla hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance delší než 5 dnů, a zpravidla vždy u smrtelných pracovních úrazů.

Zahájení kontroly, její průběh a ukončení

Průběh kontroly, včetně jejího ukončení, oprávnění kontrolujícího (inspektora) a jeho povinností uvádí zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, a zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád.

Kontrola inspekce práce musí být vždy zahájena jedním z uvedených způsobů:

1. předložením pověření ke kontrole: u inspekce práce nahrazuje pověření ke kontrole průkaz inspektora úřadu nebo inspektorátu. Pro zahájení kontroly s konkrétním zaměstnavatelem tak není potřeba žádného speciálního pověření. Pro zahájení kontroly může inspektor předložit průkaz:
   1. členovi statutárního orgánu kontrolované osoby (u právnické osoby);
   2. zástupci kontrolované osoby (pověřená osoba);
   3. zaměstnanci kontrolované osoby;
   4. spolupracujícímu rodinnému příslušníkovi;
   5. jiné fyzické osobě, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby (např. koordinátorovi BOZP na staveništi, který zabezpečuje činnost zadavatele stavby).
2. doručením oznámení o zahájení kontroly kontrolované osobě (právnické osobě prostřednictvím datové schránky, fyzické podnikající osobě poštou);
3. provedením prvního z kontrolních úkonů bezprostředně předcházejícího předložení průkazu inspektora některé z osob uvedených v bodech 1a) až e), například pořízení fotografie závadného stavu pracoviště.

V rámci zahájení kontroly doručením oznámení o zahájení kontroly může být kontrola zahájena i fikcí doručení ve smyslu § 24 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Jedná se o situaci, kdy si kontrolovaná osoba oznámení nevyzvedne v datové schránce nebo po uložení na poště, a oznámení je tak považováno 10. dnem ode dne, kdy bylo k vyzvednutí připraveno, za doručené.

Průběh kontroly závisí na jejím účelu (preventivní kontrola, kontrola příčin a okolností pracovního úrazu, kontrola na základě podnětu) a jejím zaměření (všeobecné povinnosti zaměstnavatele v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, stavebnictví, doprava, skladování, vyhrazené technické zařízení, poskytování OOPP apod.).

Inspektor provádí vždy fyzickou kontrolu pracoviště, strojů, zařízení nebo technického vybavení (inspektor má oprávnění vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor přímo souvisejících s výkonem a předmětem kontroly a oprávnění pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy), a dále kontrolu dokladů a dokumentů souvisejících s kontrolou (provozní řády pracovišť), s vybranými zaměstnanci (pracovní smlouvy, školení o BOZP, lékařské posudky o zdravotní způsobilosti k práci, poskytování OOPP) nebo s vybranými technickými zařízeními (průvodní dokumentace zařízení, návod výrobce k obsluze a používání zařízení, záznamy o provedených kontrolách, revizích nebo údržbě). Inspektor má oprávnění si tyto doklady a dokumenty vyžádat k předložení na místě nebo na inspektorátu. Tyto doklady může kopírovat nebo v případě nebezpečí z prodlení přímo zajišťovat v originálech na dobu nezbytnou k opatření kopií.

Pro identifikaci fyzických osob má inspektor oprávnění požadovat prokázání totožnosti. Při kontrole příčin a okolností pracovního úrazu má inspektor oprávnění nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje.

Nejsilnějším oprávněním inspektora je vydání rozhodnutí o zákazu:

• používání objektů, pracovišť, výrobních či pracovních prostředků nebo zařízení,
• používání pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů,
• vykonávání prací nebo činností,

které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců nebo dalších fyzických osob, a to až do doby odstranění závad. Za tímto účelem může nařídit, aby přítomné fyzické osoby ihned opustily prostory, ve kterých je bezprostředně ohrožena jejich bezpečnost. Vyžaduje-li to nebezpečí hrozící z prodlení, lze zákaz oznámit i ústně; odvolání pak nemá odkladný účinek.

Postupem kontroly inspektor zjišťuje skutečný stav věci v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly a v závislosti na povaze kontroly dokládá kontrolní zjištění potřebnými dokumenty. Vše je zaznamenáno do protokolu o kontrole nebo do protokolu o kontrole příčin a okolností pracovního úrazu. Tento protokol je inspektor povinen kontrolované osobě doručit.

Součástí protokolu o kontrole musí být vždy poučení o možnosti podat proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu námitky ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení protokolu. Kontrola je pak ukončena jedním z následujících způsobů:

• vzdáním se práva kontrolované osoby podat námitky proti kontrolním zjištěním;
• marným uplynutím lhůty 15 dnů;
• doručením vyřízení námitek inspektorem (námitkám se vyhoví) do 7 dnů ode dne jejich doručení nebo vyřízení námitek nadřízeným inspektora (námitkám se vyhoví, vyhoví částečně nebo se zamítnou) do 30 dnů ode dne jejich doručení.

Po ukončení kontroly inspektor může uložit kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění.

Inspekce práce v roli správního orgánu

Každá kontrola může vyvolat zahájení správního řízení o uložení pokuty za porušení povinnosti na úseku bezpečnosti práce. O tom, zda sankce bude nebo nebude uložena, rozhoduje úřad nebo inspektorát dle závažnosti zjištěných nedostatků a okolností jejich zjištění (např. existence pracovního úrazu, vydání rozhodnutí o zákazu).

Přestupky fyzických osob a správní delikty právnických osob jsou na úseku bezpečnosti práce vymezeny v § 17 - § 20 a § 30 - § 33 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Za přestupky a správní delikty lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. O výši pokuty rozhoduje tzv. materiální stránka spáchání přestupku nebo správního deliktu, tj. např. spolupráce kontrolované osoby, předkládání požadovaných dokladů v určených termínech, historie kontrol a kontrolních zjištění u kontrolované osoby (opakovaná porušování stejných požadavků, úrazová četnost, neodstranění nedostatků již dříve zjištěných), existence ohrožení nebo škody na životě a zdraví osob - pracovní úraz, vydání rozhodnutí o zákazu, počet osob ohrožených zjištěnými nedostatky v bezpečnosti práce, majetkové poměry kontrolované osoby.

Zvláštní sankcí je pak přestupek za nesoučinnost kontrolované osoby, jejího zástupce nebo jiné fyzické osoby s inspektorem, tzn. znemožnění výkonu kontroly, nevytvoření podmínek pro kontrolu, nedostavení se na úřad nebo inspektorát a neposkytnutí požadovaných dokladů nebo dokumentů, nebo jiné znemožnění oprávnění inspektora. Za tyto přestupky lze uložit fyzické osobě pokutu do 200 000 Kč, kontrolované osobě lze uložit pokutu do 500 000 Kč. Při udělení výše pokuty inspektorát přihlíží k tomu, aby sankce plnila preventivně-výchovný účel, ale současně nebyla pro kontrolovaný subjekt likvidační.

Závěr

Orgány inspekce práce jsou důležitými prvky při prosazování zákonných povinností a ochrany práv zaměstnanců na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. I přesto, že jejich úloha je především preventivního a osvětového charakteru, je s ohledem na množství pracovních úrazů a existenci zaměstnavatelů bagatelizujících nebo dokonce ignorujících povinnosti v bezpečnosti práce jejich činnost důležitá i v oblasti trestání těchto subjektů. Hlavním nositelem vůle prosazovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnanců však musí být především zaměstnavatel. Společensky zodpovědná firma pečuje o své zaměstnance v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, protože chce a protože ví, že v dlouhodobém horizontu je zdravý a s pracovními podmínkami spokojený zaměstnanec tou největší devizou společnosti.