Změny v odměňování zaměstnanců a státních zaměstnanců v roce 2019

Legislativní rámec

Změny budou provedeny

• nařízením vlády č. 273/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a
• nařízením vlády č. 263/2018 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády v oblasti odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Nařízení vlády č. 263/2018 Sb. mění konkrétně

• nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě,
• nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a
• nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací, ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 399/2017 Sb.

Zvýšení minimální a zaručené mzdy

Od 1. 1. 2019 se zvýší základní měsíční sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin z 12 200 Kč na 13 350Kč a základní hodinová sazba minimální mzdy ze 73,20 Kč na 79,80. Zvýšením základní sazby minimální mzdy dojde k nárůstu mzdových nákladů na jednoho zaměstnance odměňovaného minimální mzdou (vč. odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění) o 18 492 Kč za rok.

Zvýšení základní měsíční sazby minimální mzdy bude činit proti současnému stavu 1 150 Kč; v relativním vyjádření půjde o 9,4 %. Základní hodinová sazba minimální mzdy se zvýší o částku 6,60 Kč, tj. o 9,0 %.

V souladu se zákonným zmocněním (§ 112 odst. 2 zákoníku práce) bude nejnižší měsíční a hodinová úroveň zaručené mzdy shodná s měsíční a hodinovou výší minimální mzdy. Další sazby se lineárně zvýší tak, aby v nejvyšší (osmé) skupině činila nejnižší úroveň zaručené mzdy alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy v první skupině prací.

Přepočet základních sazeb minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy při jiné délce pracovní doby

Základní sazby minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy jsou stanoveny pro čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu. K zajištění stejných podmínek odměňování stanoví § 5 odst. 1 a 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. přepočet těchto sazeb pro zaměstnance s jinou délkou pracovní doby, a to tak, že

• minimální (zaručená) mzda za hodinu se zvýší úměrně ke zkrácené stanovené týdenní době zaměstnancům, pro které zákoník práce stanoví kratší než čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu (§ 79 odst. 2) nebo kteří mají kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem (§ 79 odst. 3) zkrácenou týdenní pracovní dobu bez snížení mzdy (měsíční minimální mzda se v tomto případě nepřepočítává, její výše není ovlivněna kratší pracovní dobou, je paušální bez ohledu na počet hodin). Při stanovené týdenní pracovní době 38,75 hodin činí hodinová sazba minimální mzdy 82,37 Kč a při stanovené týdenní pracovní době 37,5 hodiny je to 85,12 Kč;
• minimální mzda za měsíc se sníží úměrně k odpracované době zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu (§ 80) nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době (při použití hodinové minimální mzdy není přepočet třeba, minimální hodinová mzda se poskytne za počet skutečně odpracovaných hodin).

Minimální a zaručená mzda jako mzdový a platový institut

V § 109 upravuje zákoník práce tři druhy odměn poskytovaných za výkon závislé práce, a to mzdu, plat a odměnu z dohody. Minimální mzda je termín, kterým zákoník práce v § 111 odst. 1 označuje nejnižší přípustnou výši všech odměn poskytovaných za práci v základním pracovněprávním vztahu. Minimální mzda se tedy nevztahuje pouze na případy odměňování mzdou, ale vyjadřuje také nejnižší nepodkročitelnou výši platu a odměny z dohody.

Účelem minimální mzdy je především zajistit zaměstnancům a osobám na nich závislým základní existenční prostředky a zabránit zaměstnavatelům využívat snižování mezd ke snižování nákladů. Z celospolečenského hlediska je minimální mzda významným prostředkem motivace k zaměstnanosti a k upřednostňování pracovních příjmů před příjmy sociálními. Příliš vysoká minimální mzda však může být zejména u zaměstnavatelů odměňujících mzdou kontraproduktivní, protože bezprostředně ovlivňuje výši nákladů zaměstnavatele na mzdy, a v případě, že jsou tyto náklady příliš vysoké, nemotivuje ke zřizování nových pracovních míst, ale může naopak vést k jejich redukci.

Zaručená mzda představuje zvýšenou ochranu zaměstnanců odměňovaných mzdou v těch případech, kdy jim není poskytnuta ochrana prostřednictvím kolektivního vyjednávání o mzdách. Uplatnění nejnižších úrovní zaručené mzdy zároveň zajišťuje alespoň základní diferenciaci mezd podle hodnoty vykonávané práce.

Zaměstnanci ve veřejných službách a správě, tj. zaměstnanci odměňovaní platem, jsou prostřednictvím jednotlivých nejnižších úrovní zaručené mzdy chráněni zejména před nivelizací platů v situaci, kdy minimální mzda překročí v některé ze stupnic platových tarifů určitý počet platových tarifů.

Podle aktuální úpravy není zaručenou mzdou chráněna odměna z dohody. Její rozšíření i na odměnu z dohody je však jedním z námětů diskutovaných sociálními partnery pro příští novelu zákoníku práce.

Změny nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě

Zvýšení stupnic platových tarifů

Od 1. ledna 2018 se stupnice platových tarifů uvedené v přílohách č. 1 a 2 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. zvýší o 5 % a platové tarify pedagogických pracovníků stanovené v příloze č. 5 k výše citovanému nařízení vlády se zvýší o 10 %. Stupnice platových tarifů pro zdravotnické pracovníky vykonávající nelékařská zdravotnická povolání (příloha č. 3) se zvýší o 7 %. Toto zvýšení se vztahuje i na ty sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách, kteří jsou aktuálně odměňováni podle shodné (třetí) stupnice platových tarifů. Konkrétně se jedná o sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách v zařízeních sociálních služeb, u poskytovatele sociálních služeb, který vykonává činnost v sociálních službách, nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve škole a školském zařízení, ve věznici, v zařízení pro zajištění cizinců a v azylovém zařízení, nebo o sociální pracovníky u poskytovatele zdravotních služeb, pokud jim nepřísluší platový tarif podle § 5 odst. 2 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. (stupnice platových tarifů v příloze č. 2), to znamená pokud nejsou úředníky územních samosprávných celků nebo zaměstnanci zařazenými v úřadech těchto celků.

Platové tarify stanovené v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. pro lékaře a zubní lékaře budou valorizovány nerovnoměrně, a to od 11. do 13. platové třídy o 7 % a od 14. do 16. platové třídy o 2 %.

Rozdílné zvyšování platových tarifů jednotlivým kategoriím zaměstnanců ve veřejných službách a správě umožňuje § 123 odst. 6 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení zmocňuje vládu ke stanovení stupnic platových tarifů pro příslušný kalendářní rok „s přihlédnutím k povinnostem a omezením při výkonu veřejné správy a služeb a k jeho významu, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku“. S účinností od 1. ledna 2015 bylo zákonem č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě, v uvedeném zmocnění doplněno hledisko významu. Tato změna nyní umožňuje zohlednit při stanovení stupnic platových tarifů aktuální potřebu udržet stávající, popřípadě získat nové zaměstnance v těch oblastech veřejných služeb a správy, jejichž výkon je akutně ohrožen. Již v uplynulých letech bylo uvedené zmocnění využito při vyšší valorizaci platových tarifů zdravotnických pracovníků, pedagogických pracovníků a u stanoveného okruhu sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách.

Změna příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a zvláštního příplatku

S ohledem jak na zvýšení platových tarifů v roce 2019, tak i na jejich zvyšování v minulých letech, dojde ke zvýšení spodní hranice rozpětí příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a zvláštního příplatku o 25 % tak, aby byl obnoven poměr mezi spodní (nárokovou) hranicí tohoto příplatku a výší platového tarifu zaměstnance. Od 1. listopadu 2017 již došlo ke zvýšení horní hranice uvedených příplatků, a to ve stejném poměru. Výjimkou je horní hranice rozpětí zvláštního příplatku ve III. skupině prací, která byla shodně navýšena již od 1. července 2017. Rozpětí příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí bude od 1. ledna 2019 stanoveno ve výši 500 až 1 800 Kč měsíčně, výše zvláštního příplatku bude činit měsíčně ve skupině I. 500 až 1 300 Kč, II. 750 až 2 500 Kč, III. 1 250 až 5 000 Kč, IV. 1 880 až 7 500 Kč a ve skupině V. 2 500 až 10 000 Kč.

Charakteristika příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a zvláštního příplatku

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a zvláštní příplatek jsou v zákoníku práce koncipovány jako samostatné nárokové složky platu. Starší úprava řadila výkon práce ve ztíženém pracovním prostředí mezi tituly pro poskytování zvláštního příplatku, protože účelem obou příplatků je kompenzovat mimořádné ztěžující vlivy související s výkonem práce. Aktuálně zohledňuje zákoník práce rozdíl spočívající v tom, že příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí má kompenzovat negativní vlivy prostředí, ve kterém je práce konána, zatímco zvláštním příplatkem se kompenzují ztěžující vlivy, které přímo vyplývají z druhu vykonávané práce.

Ztížené pracovní prostředí vymezuje jednotně pro všechny zaměstnavatele (pro zaměstnavatele odměňující mzdou i platem) § 6 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Za ztížené pracovní prostředí se považuje takové prostředí, ve kterém je zaměstnanec vystaven mimořádným obtížím vyplývajícím jednak z účinků ztěžujících vlivů, jednak z opatření směřujících ke snížení nebo odstranění těchto účinků. Jedná se například o povinnost používat při práci ochranné pomůcky (např. dýchací přístroje nebo ochranné oděvy, jejichž použití je spojeno s pohybovým nebo jiným omezením), dodržovat zvláštní režim rozvržení pracovní doby (např. bezpečnostní přestávky), popř. snášet jiná omezení (např. zvýšené požadavky na osobní hygienu). Výši příplatku za ztížené pracovní prostředí a podmínky pro jeho poskytování stanoví pro zaměstnance ve veřejných službách a správě nařízení vlády č. 341/2017 Sb. v § 7.

Důvodem pro poskytování zvláštního příplatku je výkon práce za takových podmínek, které se výrazně odlišují od obecně srovnatelných podmínek. Obvyklá míra ztěžujících vlivů spojených s výkonem práce je zohledněna již při zařazování jednotlivých prací do platových tříd. V § 129 odst. 1 vymezuje zákoník práce okruh prací spojených s negativně působícími vlivy pouze obecně tak, že se jedná o práce spojené s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo s obtížnými pracovními režimy. Konkrétní podmínky, za nichž příplatek přísluší, rozdělení prací do skupin podle míry ztěžujících vlivů a výši zvláštního příplatku stanoví nařízení vlády č. 341/2017 Sb. v § 8 a v příloze č. 6.

Změna právních titulů pro poskytování zvláštního příplatku

Od 1. 1. 2019 dojde k důslednějšímu ocenění nestejné intenzity ztěžujících vlivů při střídavém výkonu práce v různých směnách v rámci dvousměnného, třísměnného nebo nepřetržitého provozu. Proto byly právní tituly pro poskytování zvláštního příplatku za střídavý výkon práce v různých směnách rozděleny do dvou úrovní vymezených v I. a II. skupině prací v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Třísměnný a nepřetržitý provozní režim představují oproti režimu dvousměnnému obtížnější pracovní režim, což je mimo jiné zohledněno i v rámci právní úpravy stanovené pracovní doby zaměstnanců pracujících v těchto pracovních režimech, která u zaměstnanců v dvousměnném pracovním režimu činí 38,75 hodiny týdně, kdežto u zaměstnanců v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu 37,5 hodiny týdně (§ 79 odst. 2 zákoníku práce).

Zaměstnanci pracující v rámci dvousměnného provozního režimu budou mít právo na zvláštní příplatek v I. skupině prací podle bodu 1 ve výši 500 - 1 300 Kč měsíčně, zaměstnancům pracujícím střídavě v různých směnách v rámci třísměnného nebo nepřetržitého provozního režimu bude příslušet zvláštní příplatek ve II. skupině prací podle bodu 1, a to ve výši 750 - 2 500 Kč měsíčně.

Nově bude také vymezen okruh zdravotnických pracovníků, kterým přísluší zvláštní příplatek podle bodu 9 ve III. skupině prací. Upouští se od koncepce, která vycházela z kumulace dvou ztěžujících vlivů v rámci jednoho titulu pro poskytnutí zvláštního příplatku (soustavné poskytování zdravotních služeb zdravotnickými pracovníky vykonávajícími nelékařské zdravotnické povolání bez odborného dohledu a střídavý výkon práce v různých směnách).

Ztěžujícím vlivem odůvodňujícím zvláštní příplatek ve třetí skupině prací je již sama skutečnost, že při poskytování zdravotních služeb stanovenou skupinou zdravotnických pracovníků vykonávajících nelékařská zdravotnická povolání není těmto pracovníkům v některých případech dostupná okamžitá rada nebo pomoc lékaře, popř. musí plnohodnotně zvládat poskytování zdravotní péče v neodkladných případech i při nižší personální obsazenosti, a jsou proto vystaveni vyšší zodpovědnosti a z toho vyplývajícímu stresu. Jde o doby, kdy poskytovatel zdravotních služeb zajišťuje poskytování zdravotních služeb v souladu s vyhláškou č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, ve znění pozdějších předpisů, sníženým počtem zdravotnických pracovníků zabezpečujících lůžkovou péči (doba od 16 hodin do 7 hodin následujícího dne, v sobotu, v neděli a ve svátek). Právo na zvláštní příplatek je podmíněno pravidelným výkonem práce v uvedené době v rozsahu alespoň 3 hodin po sobě jdoucích.

Zvláštní příplatek přísluší při splnění stanovených podmínek i zdravotnickým pracovníkům v pobytových zařízeních sociálních služeb, kteří pravidelně poskytují zdravotní služby v rozsahu alespoň 3 hodin po sobě jdoucích v době od 16 hodin do 7 hodin následujícího dne. Oproti době stanovené vyhláškou č. 99/2012 Sb., která navíc zahrnuje soboty, neděle a svátky, je toto vymezení užší, protože v uvedených dnech nedochází v personálním zabezpečení a podmínkách pro poskytování zdravotních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb k rozdílu oproti ostatním dnům v týdnu.

Pokud jde o zdravotnické pracovníky, kteří splní podmínky pro poskytování zvláštního příplatku v rámci rozpětí pro III. skupinu prací (1 250 - 5 000 Kč), bude jim případný výkon práce ve střídavých směnách kompenzován samostatně poskytnutím dalšího zvláštního příplatku v rámci rozpětí stanoveného pro I. skupinu prací, pokud budou pracovat v dvousměnném provozním režimu (500 - 1 300 Kč), anebo v rámci rozpětí stanoveného pro II. skupinu prací, pokud budou pracovat ve třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu (750 - 2 500 Kč). Těmto zaměstnancům pracujícím ve směnách v rámci třísměnného nebo nepřetržitého provozního režimu tak nově vznikne právo na zvláštní příplatek ze dvou titulů stejně, jako je tomu u ostatních zaměstnanců, kteří pracují ve směnách a jsou současně vystaveni působení dalšího ztěžujícího vlivu, který zakládá jejich právo na zvláštní příplatek.

Ještě před koncem roku, 17. prosince 2018, schválila vláda další novelu nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 263/2018 Sb., která nabude účinnosti rovněž od 1. ledna 2019 (v době zpracování tohoto článku ještě nebyla publikována ve Sbírce zákonů).

Touto novelou dojde k důslednějšímu ocenění intenzity neuropsychické zátěže spojené s poskytováním zdravotních služeb na operačních a porodních sálech, anesteziologickoresuscitačních odděleních a odděleních urgentního příjmu, jednotkách intenzivní péče, onkologických odděleních přeřazením titulu pro poskytování zvláštního příplatku z II. skupiny do skupiny IV.

Shodně se přesouvá z II. skupiny do IV. skupiny zvláštní příplatek oceňující vysokou míru neuropsychické zátěže, které jsou vystaveni zdravotničtí pracovníci při poskytování zdravotní péče osobám v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení, ošetřovatelských odděleních pro osoby upoutané na lůžko nebo vyžadující jinou náročnou ošetřovatelskou péči, případně pro ošetřování osob s demencí, a pracovníci v sociálních službách při poskytování přímé obslužné péče osobám s tělesným nebo mentálním postižením.

Kromě uvedených činností se stanoví právo na zvláštní příplatek ve IV. skupině také pro členy výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby poskytující neodkladnou zdravotní péči, kteří jsou vedle značné neuropsychické zátěže vystaveni v poslední době stále častěji útokům za strany ošetřovaných osob a fyzickému napadání. Těmto zaměstnancům příslušel zvláštní příplatek ve III. skupině.

Nové právní tituly pro poskytování zvláštního příplatku

Zaměstnancům státu ve zpravodajských službách bude od 1. ledna 2019 příslušet zvláštní příplatek ve IV. skupině prací, pokud vykonávají práce spojené s ochranou zájmů státu nebo s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů, pokud při nich může dojít k ohrožení jejich života, zdraví, nebo jiným závažným rizikům. Ačkoliv činnost zpravodajských služeb je zajišťována příslušníky ve služebním poměru, zaměstnávají tyto orgány v nezbytném množství i civilní zaměstnance - zaměstnance v pracovním poměru. Lze předpokládat, že právě tito zaměstnanci mohou být cílem zahraničních rozvědek při snaze o získání přístupu do objektů českých zpravodajských služeb a získání utajovaných informací. Na rozdíl od příslušníků s profesionálním výcvikem jsou civilní zaměstnanci „zranitelnější“, přičemž jim hrozí nejvyšší míra rizik ve smyslu § 129 zákoníku práce, včetně ohrožení života.

Zvláštní příplatek bude při splnění stanovených podmínek příslušet i zaměstnancům státu v pracovním poměru zařazeným ve zpravodajských službách, kteří vykonávají práce obslužného a pomocného charakteru, pokud jsou seznámeni s přístupovými kódy pro vstup do objektů těchto služeb a jednotlivých vnitřních chráněných zón.

Zaměstnanci zařazení na úseku soudního výkonu, kteří rozhodují samostatně ve věcech, v nichž by jinak musel rozhodovat soudce, nesou samostatně odpovědnost za případné procesní důsledky chybného rozhodnutí.

Činnost těchto zaměstnanců je činností nezávislého soudu na základě rozvrhu práce soudu, kterým se realizuje ústavní princip zákonného soudce, a reprezentují navenek nezávislou soudní moc. Povaha této rozhodovací činnosti s osobní odpovědností za rozhodnutí je spojena se značnou mírou neuropsychické zátěže odpovídající III. skupině prací pro účely poskytování zvláštního příplatku.

Zvláštní příplatek v rámci rozpětí stanoveného pro I. skupinu prací bude příslušet i ostatním zaměstnancům soudu nebo státního zastupitelství, neboť i oni jsou vystaveni tlaku ze strany účastníků soudních řízení i veřejnosti a možnému korupčnímu jednání. Provádění úkonů souvisejících s činností soudu nebo státního zastupitelství je tedy spojeno se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže odpovídající I. skupině prací.

Změny nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců

Změna příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí a zvláštního příplatku

Výkon služby v prostředí, v němž působí vnější ztěžující vlivy, se státním zaměstnancům kompenzuje, stejně jako zaměstnancům v pracovním poměru, příplatkem za službu ve ztíženém pracovním prostředí. Vymezení ztíženého pracovního prostředí se i pro účely odměňování stáních zaměstnanců řídí nařízením vlády č. 567/2006 Sb. Podmínky pro poskytování příplatku za službu v tomto prostředí a výši příplatku stanoví § 5 nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Shodně jako u zaměstnanců v pracovním poměru dojde od 1. ledna 2019 ke zvýšení spodní nárokové hranice příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí o cca 25 %. Rozpětí tohoto příplatku tak bude činit 500 až 1 800 Kč měsíčně.

Jednotlivé právní tituly pro poskytování zvláštního příplatku vyjadřující ztěžující vlivy vyplývající z konkrétních služebních činností stanoví pro státní zaměstnance příloha č. 4 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb. Podmínky pro poskytování zvláštního příplatku a jeho výši v rozpětí pro stanovené skupiny prací upravuje § 6 uvedeného nařízení vlády. Spodní hranice zvláštního příplatku se zvyšuje stejně jako u zaměstnanců v pracovním poměru o cca 25 %. Od 1. ledna 2019 bude činit výše zvláštního příplatku měsíčně ve skupině I. 500 až 1 300 Kč, II. 750 až 2 500 Kč, III. 1 250 až 5 000 Kč, IV. 1 880 až 7 500 Kč a ve skupině V. 2 500 až 10 000 Kč.

Stejně jako u zaměstnanců v pracovním poměru dojde k rozdělení titulů pro zvláštní příplatek poskytovaný za službu vykonávanou střídavě v různých směnách. Státní zaměstnanci, kteří konají službu v rámci dvousměnného provozního režimu, budou mít právo na zvláštní příplatek v I. skupině prací podle bodu 1 ve výši 500 až 1 300 Kč měsíčně, státním zaměstnancům, kteří konají službu střídavě v různých směnách v rámci třísměnného nebo nepřetržitého provozního režimu, bude příslušet zvláštní příplatek ve II. skupině prací podle bodu 1 ve výši 750 až 2 500 Kč měsíčně.

Zvýšení stupnic platových tarifů

Stupnice platových tarifů státních zaměstnanců uvedené v přílohách č. 2 a 3 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb. jsou konstruovány na základě stupnic platových tarifů obsažených v přílohách č. 2 a 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Proto dojde k valorizaci obou stupnic platových tarifů pro odměňování státních zaměstnanců ve stejném poměru jako u zaměstnanců v pracovním poměru, to znamená, že stupnice platových tarifů uvedená v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb. se zvýší o 5 % a platové tarify stanovené v příloze č. 4 budou valorizovány nerovnoměrně, a to od 11. do 13. platové třídy o 7 % a od 14. do 16. platové třídy o 2 %.

Změny nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů

Změny v zařazení vyšších soudních úředníků, vyšších úředníků státního zastupitelství, justičních čekatelů a asistentů soudců do platových tříd

K významným změnám v zařazení prací ve veřejných službách a správě do platových tříd dochází v příloze k nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, v povolání 2.02.01 Justiční pracovník. V průběhu procesu postupného odbřeměňování soudců a státních zástupců se zvyšuje náročnost práce vyšších soudních úředníků, asistentů soudců, soudních tajemníků i justičních čekatelů, a to uplatňováním různých variant organizace práce soudů v oblasti soudního výkonu. Zvyšující se složitost soudních agend se promítá především do celkové úrovně rozhodovací činnosti těchto odborných zaměstnanců. Stejně tak se novým zařazením do platových tříd zohledňuje i zvyšující se náročnost činnosti státních zastupitelství.

Práce určené k zařazení vyšších soudních úředníků, vyšších úředníků státního zastupitelství, justičních čekatelů, příp. asistentů soudců do 11. platové třídy se zrušují. Výchozí platovou třídou pro zařazení těchto zaměstnanců je 12. platová třída, jestliže provádějí samostatné rozhodovací činnosti a jiné úkony soudu při výkonu soudnictví nebo při výkonu kompetencí státního zastupitelství v rozsahu vymezeném zákonem.

Jestliže tito zaměstnanci samostatně provádějí rozhodovací činnosti a jiné úkony soudu při výkonu soudnictví nebo při výkonu kompetencí státního zastupitelství v odborně nejnáročnějších věcech v rámci působnosti vymezené zákonem vyžadující různorodý individuální přístup, který není standardně typově určen, zařadí se do 13. platové třídy.

Pro asistenta soudce okresního, krajského nebo vrchního soudu se doplňuje do 13. platové třídy nová práce spočívající v provádění rozhodovací, náročné expertní a analytické činnosti a jiných úkonů soudu v rozsahu vymezeném zákonem. Speciálně pro Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství se do 14. platové třídy doplňuje práce, jejímž předmětem je vykonávání nejnáročnějších činností bezprostředně souvisejících s rozhodovací činností a jiných úkonů vyžadujících, s ohledem na rozsah a složitost skutkových okolností a na náročnost právního posouzení, všestranné odborně analytické schopnosti při aplikaci práva.

Při výkonu kompetencí státního zastupitelství se využívalo pro zařazení zaměstnanců do platových tříd ustanovení z oblasti ekonomické ochrany státu, jehož předmětem byla tvorba koncepce boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a řešení nejsložitějších, například mezinárodních, úkolů při vyhledávání, vyhodnocování a syntéze komplikovaných ekonomických a právních vazeb v rámci boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Vzhledem k tomu, že bylo toto ustanovení přesunuto s ostatními správními činnostmi do katalogu správních činností, bylo jej nutné v katalogu prací ve veřejných službách a správě pro účely státního zastupitelství znovu doplnit.

Změny v zařazení soudních tajemníků a zaměstnanců státních zastupitelství do platových tříd

Práce soudního tajemníka spočívající v samostatném vykonávání úkonů soudu v trestních, občanskoprávních, správních a obchodních věcech vyhrazených jinak podle zákona předsedovi senátu (samosoudci) na základě pověření předsedy soudu, v rozsahu stanoveném v jednacím řádu, se nově zařadí do 9. platové třídy. Práce, jejichž předmětem je provádění rozhodovací činnosti v trestních, občanskoprávních, správních a obchodních věcech vyhrazených jinak podle zákona předsedovi senátu (samosoudci) na základě pověření předsedy soudu v rozsahu vymezeném jednacím řádem pro okresní, krajské a vrchní soudy, se zařadí do 10. platové třídy.

Do 9. platové třídy se doplňuje nové ustanovení k určení platové třídy zaměstnanců, kteří v rozsahu stanoveném kancelářským řádem státního zastupitelství samostatně vykonávají úkony při výkonu působnosti státního zastupitelství vyhrazené jinak podle zákona státnímu zástupci nebo vedoucímu státnímu zástupci.

Změny v zařazení vedoucích soudních kanceláří do platových tříd

Činnosti vedoucích soudních kanceláří a dozorčích úředníků u nejvyšších soudů vykazují vyšší náročnost oproti soudům nižších stupňů. Do 9. platové třídy se proto v povolání 2.02.01 Justiční pracovník samostatně vyčleňuje organizování chodu soudní kanceláře Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu nebo kanceláře Nejvyššího státního zastupitelství včetně provádění rozhodnutí o nařízení soudních jednání nebo jednání státního zastupitelství a provádění kontroly anonymizace zásadních rozhodnutí. Do 10. platové třídy se zařazuje práce spočívající v organizování, kontrole a metodickém řízení chodu soudních kanceláří Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu včetně samostatného rozhodování o přidělování věcí podle jejich povahy jednotlivým senátům k rozhodnutí v souladu s rozvrhem práce soudu.

Další dílčí změny v zařazení prací do platových tříd

Koordinace a metodické usměrňování výkonu státní správy v oblasti sociální práce, sociálně-právní ochrany dětí a zároveň i veřejného opatrovnictví na úrovni krajů nebo hlavního města Prahy je vzhledem k odlišnosti těchto celků prakticky vyloučené. Proto se v povolání 2.10.13 Referent sociálních věcí ve 12. platové třídě mění znění příslušného ustanovení (bod 2) tak, aby bylo možno do této platové třídy zařadit zaměstnance, který vytváří koncepci a koordinuje metody v každé uvedené oblasti zvlášť, to znamená buď v oblasti sociální práce, nebo sociálně-právní ochrany dětí nebo veřejného opatrovnictví.

Práce učitelů odborného výcviku a učitelů praktického vyučování jsou zařazeny od 10. a 11. platové třídy. Učitele, který vzdělává žáky a studenty v praktickém vyučování v předmětech, jejichž obsahovou náplní je řízení silničních motorových vozidel, jako samostatnou kategorii školské právní předpisy neuvádějí, a proto se v povolání 2.16.01 Učitel v 9. platové třídě bod 2 s tímto obsahem zrušuje.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
• nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců
• nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací, ve veřejných službách a správě