Srážky z cestovních náhrad
Máme dotaz k provádění srážek ze mzdy u nadlimitních cestovních náhrad. Zaměstnavatel poskytuje cestovní náhrady nad limity dané zákoníkem práce. Z nadlimitního plnění odvádíme daň i pojistné. Započítává se tento benefit do příjmu zaměstnance a podléhá srážkám ze mzdy a jiných příjmů?
Obecně platí, že cestovní náhrady jsou od daně osvobozeny, pokud jsou poskytovány v souladu s právním předpisem. Obvykle jde o stravné, které může zaměstnavatel poskytovat nad rámec platných právních předpisů, a pak je nutné nadlimitní plnění zdanit a odvést pojistné.
Cestovní náhrady včetně nadlimitních nejsou uvedeny v občanském soudním řádu jako příjmy, z nichž by bylo možné provádět srážky ze mzdy, neboť nejde o mzdu ani o příjmy, které se za mzdu považují (viz § 276, § 277 a § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy. Zákonné odvody z nadlimitního plnění cestovních náhrad snižují výši čisté mzdy, neboť jsou pouze zdanitelným příjmem a nejsou mzdou za výkon práce či jiným plněním v souvislosti s výkonem práce (náhrady mzdy, odměny atd.). V praxi se příjmy za výkon práce a v souvislosti s výkonem práce označují jako hrubá mzda. Nadlimitní cestovní náhrady jsou zdanitelným příjmem a vstupují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. De facto povinné odvody z nadlimitních cestovních náhrad snižují čistou mzdu.
V souladu s ustanovením § 277 zákona č. 99/1963 Sb. se čistá mzda vypočte tak, že se od hrubé mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Zaměstnání státního příslušníka Ukrajiny
Naše nová zaměstnankyně je státní příslušník Ukrajiny, ale je zde v ČR vdaná, má Pobytovou kartu rodinného příslušníka občana EU, platnost do února 2024, pobyt v ČR má do prosince 2028. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele při přihlašování? Má průkaz pojištěnce VZP. Musíme ji hlásit i na úřad práce?
Pro účely zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí se podle § 85 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) za cizince nepovažuje občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník a rodinný příslušník občana České republiky.
V souladu s ustanovením § 87 zákona je zaměstnavatel povinen oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR nástup zaměstnance do zaměstnání, a to nejpozději v den jeho nástupu do práce. Zaměstnavatel je povinen nejpozději do 10 kalendářních dnů informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o ukončení zaměstnání nebo výkonu práce na území České republiky.
Výše uvedené informační povinnosti plní zaměstnavatel na závazném formuláři, který lze získat z webových stránek úřadu práce.
Zaměstnavatel dále plní evidenční povinnost uvedenou v § 102 zákona. Je povinen vést evidenci občanů Evropské unie, jejich rodinných příslušníků a rodinných příslušníků občana České republiky a evidenci cizinců, které zaměstnává. Evidence obsahuje především tyto údaje:
- identifikační údaje cizince,
- adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek,
- číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal,
- druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno.
Dále eviduje pohlaví těchto fyzických osob, zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání a další údaje uvedené v ustanovení § 102 zákona.
Neplacené volno pro účely nemocenského a důchodového pojištění
Patří neplacené volno do vyloučených dob pro evidenční list důchodového pojištění a do vyloučených dnů v příloze k žádosti o dávku (nemoc, OČR atd.)?
Pracovní volno bez náhrady příjmu se posuzuje pro nemocenské pojištění jinak než pro účely důchodového pojištění. Pro účely nemocenského pojištění patří kalendářní dny pracovního volna bez náhrady příjmu do vyloučených dnů, a jsou tudíž vykazovány i v příloze k žádosti o dávku.
Pro účely důchodového pojištění to však neplatí, a tudíž není shoda ve vyloučených dnech pro účely nemocenského a důchodového pojištění z tohoto titulu. V ELDP nejsou dny pracovního volna bez náhrady příjmu vykazovány jako dny vyloučené.
Úhrada za stravu zaměstnancem
Ve firmě máme zaveden systém stravování, kdy zaměstnancům strháváme z čisté mzdy částku za odebrané obědy. Zaměstnanci mají podepsán souhlas se srážkou ze mzdy. Lze tento způsob praktikovat i u zaměstnanců s exekucí, nebo je nutné hradit příslušnou částku do pokladny?
Právní úprava stanoví přesný postup při provádění všech srážek ze mzdy včetně srážek na základě dohody o srážce ze mzdy. Znamená to, že pokud má zaměstnanec exekuční srážky, které mají dřívější pořadí než dohoda o srážce ze mzdy (v daném případě pohledávka zaměstnavatele z titulu závodního stravování), nelze v žádném případě tuto srážku provádět, a to ani v případě, kdyby s tím dlužník souhlasil. V případě, který uvádíte, je opravdu nezbytné, aby zaměstnanci prováděli úhradu přímo do pokladny zaměstnavatele nebo převodem z účtu zaměstnance na účet zaměstnavatele.
Pracovní poměr cizince
Ve firmě máme v režimu Ukrajina zaměstnáno několik Ukrajinců. Z Ministerstva vnitra mají udělené povolení k dlouhodobému pobytu - zaměstnaneckou kartu. Mají uzavřenou pracovní smlouvu na dělníka výroby. Mohou tito zaměstnanci u stejné společnosti vykonávat práci na dohodu o provedení práce na jiný druh práce, například sekání trávy? Nemusí mít vydaný souhlas z Ministerstva vnitra?
V souladu s odst. 9 § 107 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel povinen Ministerstvu vnitra oznámit předpokládanou změnu pracovního zařazení v rámci uzavřeného pracovněprávního vztahu. Znamená to, že ani v rámci uzavřeného pracovního poměru nelze bez oznámení Ministerstvu vnitra změnit pracovní zařazení, tj. funkci.
V žádném případě nelze bez dalšího souhlasu MV uzavírat s již zaměstnanými cizinci další pracovněprávní vztahy. Citace zákona - odst. 9 § 107 zákona č. 326/1999 Sb.: „Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty, je povinna ministerstvu neprodleně písemně oznámit předpokládanou změnu pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty.“
Napracování směny nebo její části
Ráda bych se zeptala, zda zaměstnanci přísluší příplatek za sobotu a neděli v případě, že mu zaměstnavatel umožnil v tomto dni napracování? Zaměstnanec má pravidelnou pracovní dobu od pondělí do pátku, je odměňován měsíční mzdou. Vše se uskutečnilo v rámci jednoho měsíce.
Napracování části pracovní doby v případě poskytnutí volna ve stejném rozsahu je laskavostí zaměstnavatele. Zaměstnavatel však nemusí tento požadavek zaměstnance uspokojit. Pokud však s napracováním souhlasí, měl by si se zaměstnancem dohodnout i podmínky pro napracování pracovní směny.
Pokud podmínky nejsou dohodnuty, je nutné se na takovou skutečnost dívat jako na schválenou změnu harmonogramu směn. Znamená to, že zaměstnavatel de facto přesunul směnu nebo její část na jiný den. Pokud je tímto dnem sobota, pak zaměstnanci náleží příplatek za práci v sobotu a neděli ve výši alespoň 10 % průměrného hodinového výdělku za každou odpracovanou hodinu, pokud se zaměstnancem písemně nesjednal jinou výši příplatku za sobotu a neděli.
Pokuta za přetížení vozidla
Jak řešit pokutu řidiče - zaměstnance za dopravní přestupek z titulu přetížení vozidla patřící zaměstnavateli? Pokutu jsme za řidiče uhradili. Zaúčtovali jsme jako nedaňový náklad na pokuty. Musíme od zaměstnance nějakým způsobem vymáhat celou výši pokuty, nebo jenom dodanit ve mzdách, anebo vůbec neřešit?
Pokuta, která byla udělena policií za přetížení vozidla, se v žádném případě netýká řidiče, jak tušíte. Jde o škodu, za niž odpovídá výhradně zaměstnavatel a kterou je povinen uhradit ze zisku nebo na vrub daňově neúčinných výdajů. V žádném případě nelze na zaměstnanci vymáhat jakoukoliv škodu, protože ji nezavinil. Stal se pouze prostředníkem pro vymáhání pokuty, za niž nese odpovědnost v plné míře zaměstnavatel.