uchazeč o zaměstnání

Podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných úřadem práce poklesl oproti březnu o 0,2 procentního bodu na 280 078. Zásluhu na tom má zahájení sezónních prací. Díky nim se snížil počet mužů...

Jedním ze základních procesů v pracovním právu je uzavírání pracovního poměru. Zákoník práce nestanoví podrobná pravidla pro konání výběrového řízení. Omezuje zaměstnavatele, pouze pokud jde o získávání osobních údajů uchazečů o zaměstnání. Dále upravuje povinnost zaměstnavatele ověřit, zda zaměstnanec splňuje předpoklady a požadavky pro sjednávanou práci a je k jejímu výkonu zdravotně způsobilý (vstupní prohlídka). Rovněž musí zaměstnavatel před podepsáním pracovní smlouvy seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, které mu v případě uzavření pracovního poměru vyplynou.

Na tuto zdánlivě jednoduchou otázku, alespoň z hlediska zákonného vymezení této povinnosti, je v kontextu rozhodování správních soudů v současné době těžké najít jednoduchou odpověď, neboť tato povinnost je jimi zlehčována a podmiňována dalšími podmínkami, kdy až při jejich splnění může dle příslušných rozhodnutí soudů porušení této povinnosti vést k vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence.

Základním úkolem specialistů při zpracování mezd je správně vypočítat odvody finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně a stanovit tak čistou mzdu zaměstnance. Aby se celý proces obešel bez chyb, musejí tito odborníci dostatečně ovládat právní úpravu nejen ve zdravotním pojištění, ale i v mnoha dalších oblastech.

Společnost předložila uchazeči nabídku o zaměstnání. Uchazeč ji akceptoval, ale budoucí zaměstnavatel nakonec v důsledku organizačních změn pozici neotevřel. Dohoda o náhradě škody vzniklé v důsledku nezahájení spolupráce - Spadá to pod ZDP § 4 odst. 1 písm. d) bod 1 - náhradu za ztrátu příjmu? Tzn. nelze osvobodit a musí se zdanit? 

Stále se nejen mezi zaměstnavateli objevují různé názory, týkající se výkladu pojmu nekolidujícího zaměstnání. Je pravdou, že se tato forma zaměstnání návazně projevuje i ve zdravotním pojištění, proto by měli zaměstnavatelé při řešení vzniklé si-tuace důsledně postupovat v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění.

Podle průzkumů společnosti Lendedu 34 % lidí neuvádí na svém profilu LinkedIn pravdu. K „přikrášlování“ či „zušlechťování“ pracovních zkušeností, vzdělání, schopností či jazykových znalostí se v internetovém průzkumu OnlinePrace.cz přiznalo dokonce téměř 50 % všech respondentů. Není proto divu, že zaměstnavatelé často nepovažují informace uváděné uchazeči v jejich životopisech za důvěryhodné a přistupují k jejich ověřování. Tento proces se v praxi označuje anglickým názvem pre-employment background screening nebo pre-employment background check (dále jen „PBS“) – volně přeloženo do češtiny prověrka životopisu nebo šířeji prověrka minulosti uchazeče o zaměstnání.

Cílem článku je na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu upozornit na problematickou oblast zprostředkování vhodného zaměstnání vztahující se ke kritériu dopravní dostupnosti, když je vždy nutné ze strany úřadu práce, který dané zaměstnání posoudí jako vhodné, aby individuálně vyhodnotil podmínky dopravní dosažitelnosti zaměstnání s ohledem na objektivní a subjektivní okolnosti případu.

Jedním z významných ekonomických opatření posledních let je postupné zvyšování důchodů, přičemž lze očekávat, že tento trend bude pokračovat. Při stanovení výše jejich valorizace byl brán v úvahu plně růst cen a polovinou růst reálné mzdy. Dalším opatřením bylo zvýšení procentní výměry důchodu o 1 000 Kč u osob, které dosáhly věku 85 let, zejména z toho důvodu, že většina těchto osob si nemůže zvýšit svoji životní úroveň uplatněním na trhu práce.

Za každou osobu řádně evidovanou v informačním systému zdravotní pojišťovny, za kterou je plátcem pojistného stát, obdrží tato prostřednictvím státního rozpočtu pravidelnou měsíční platbu. Je proto důležité, aby zaměstnavatelé důsledně plnili svou oznamovací povinnost i u této kategorie pojištěnců.

Jakkoli jsme se již v předchozích částech dotkli skutečnosti, že zákon o zaměstnanosti obsahuje od 1. 10. 2017 institut dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu1), jedná se o natolik zásadní změnu v prokazování zdravotního stavu uchazeče o zaměstnání v některých situacích, že je jejímu vysvětlení třeba věnovat samostatný článek.

Osobní pohovory slouží většinou jako hlavní nástroj výběru zaměstnanců. Mohou mít značnou vypovídací hodnotu, předpokladem však je, že jsou správně zaměřeny i vhodně vedeny. V opačném případě mohou mít...

Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích je významnou oblastí práva, která je však do značné míry ze strany zaměstnavatelů opomíjena. V dnešní technologické době, kdy jsme téměř neustále pod dohledem kamer na ulici nebo na pracovišti, nakupujeme přes internet, své životy sdílíme na sociálních sítích, je nezbytné důkladně chránit naše osobní údaje. Úřad pro ochranu osobních údajů, ale také Evropská komise proto kladou značné nároky na jejich ochranu a ukládají řadu povinností, které dopadají také na zaměstnavatele.

Dne 29. července nabyl účinnosti zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mimo jiné mění zákon o zaměstnanosti a zákon o inspekci práce. Jedná se tak již v pořadí o 72. novelizaci zákona o zaměstnanosti účinného od 1. 10. 2004.

Novela ZOZ změnila podmínky pro uznání tzv. nekolidujícího zaměstnání, kdy nedochází ke střetu evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadě práce s výkonem zaměstnání, ve kterém příjem za stanovených podmínek...

Podstatou tohoto článku je upozornit na některé důležité aspekty a dopady do zákona o zaměstnanosti, které se týkají dočasné pracovní neschopnosti a zdravotní způsobilosti fyzické osoby, respektive uchazeče o zaměstnání, případně žadatele o podporu v nezaměstnanosti.

Zákonná úprava zdravotního pojištění nemůže v českém ekonomicko-podnikatelském prostředí fungovat izolovaně, ale je v mnoha případech navázána na související právní úpravu.

S účinností od 1. 1. 2017 došlo ke zvýšení minimální mzdy na částku 11 000 Kč, kdy tato hodnota má ve zdravotním pojištění jako minimální vyměřovací základ zaměstnance přímý vliv na placení pojistného zaměstnavatelem v různých situacích. Kromě minimálního vyměřovacího základu však pracuje odborná veřejnost i s pojmem poměrné části minimálního vyměřovacího základu, a to jak u zaměstnavatelů, tak u osob samostatně výdělečně činných.

Tento článek má za cíl seznámit čtenáře s jednou již schválenou právní úpravou zákona o zaměstnanosti a dále s plánovanými právními úpravami zákona o zaměstnanosti a zákona o inspekci práce, přičemž zařazeny jsou pouze ty návrhy, které již jsou projednávány alespoň na úrovni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a to v jejich aktuální podobě i s předpokládaným termínem nabytí účinnosti.

Jeden z nástrojů pasivní politiky zaměstnanosti, jímž je podpora v nezaměstnanosti, má poměrně explicitně stanovená pravidla, kdy ji lze uchazeči o zaměstnání přiznat, po jakou podpůrčí dobu a rovněž v jaké výši, stejně tak jako důvody pro přerušení či zastavení poskytování nebo její vrácení. Může však nastat, a v praxi samozřejmě nezřídka nastává, i situace, kdy pravidla pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti z posledního příjmu uchazeče o zaměstnání (důchodově pojištěné zaměstnání nebo jiná výdělečná činnost) aplikovat nelze, a to z důvodů vyjmenovaných v ust. § 51 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.