staveniště

Zemní a výkopové práce mohou vést k závažným či smrtelným úrazům zaměstnanců na staveništi. Tyto práce jsou obzvláště nebezpečné, jelikož k sesutí výkopu může dojít velice rychle, což omezuje schopnost zaměstnanců rychle uniknout. V České republice mezi nejrizikovější činnosti na staveništi patří práce ve výškách, kdy tyto činnosti vykazují i nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů (cca 65 %). Na dalším místě, mezi činnosti vykazující vysokou úrazovost ve stavebnictví, pak patří zemní práce (práce v nezajištěných výkopech). Zavalení zaměstnanců ve výkopech v důsledku náhlého sesutí stěn výkopu je tak závažným rizikem, které může hrozit při provádění zemních prací na staveništích.

Soutěž PROFESIONÁL – KOORDINÁTOR BOZP na staveništi, jejíž 3. ročník v tomto roce proběhl, je soutěží, jejímž cílem je ocenit jednotlivce, opravdové odborníky na BOZP na staveništích, kteří vykonávají práci v dané oblasti, a kteří napomáhají prosazování kultury prevence rizik v oblasti BOZP ve výstavbě, ke zvyšování úrovně BOZP na staveništích v ČR, ke zlepšení postojů a přístupů jednotlivců, managementů firem i celé veřejnosti k otázkám bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci, ke zvyšování celkové kultury a efektivity práce a podpoře dobrovolného a spontánního přístupu k řešení problémů BOZP v podniku.

Staveniště, vzhledem k prováděným činnostem a neustálým změnám pracovního prostředí a pracovních podmínek, patří mezi vysoce riziková pracoviště. Na staveništích se často provádějí velmi rizikové činnosti, z nichž nejnebezpečnější jsou práce ve výšce a manipulace a přemísťování předmětů a materiálů.

Společenství vlastníků jednotek, které je zvláštní formou spolku, není majitelem domu, ani pozemku, na kterém dům stojí, a ze zákona nesmí podnikat. To u někoho může vést k dojmu, že se na něj zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zajištění úkolů požární ochrany nevztahuje. Není tomu však tak. Zajišťování některých povinností z uvedených oblastí se za určitých podmínek vztahuje i na společenství.

Předkládáme průběžně získané poznatky získané v rámci jednoho z námi řešených výzkumných úkolů. V rámci projektu je cílem zvýšit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) při realizaci výkopových a jim podobných prací na staveništi.

Dne 23. října 2018 předal náměstek ministryně práce a sociálních věcí Jiří Vaňásek a generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn ceny vítězi 2. ročníku národní soutěže PROFESIONÁL - KOORDINÁTOR BOZP NA STAVENIŠTI. Tuto soutěž a její druhý ročník slavnostně vyhlásilo ministerstvo práce a sociálních věcí v říjnu 2017. Organizátorem soutěže je Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Státní úřad inspekce práce, mediálním partnerem je společnost Wolters Kluwer ČR, a.s.

Článek se zabývá několika různými oblastmi, kterým se věnoval Nejvyšší správní soud v rámci odůvodnění svého rozsudku, kdy předmětem byla problematika oblasti bezpečnosti a ochrany při práci a některé související otázky.1) Za prvé směřuje do problematiky ochrany zaměstnanců proti pádu nebo zřícení, když takovým jednáním došlo k porušení povinností zaměstnavatele vyplývajících z několika právních předpisů. Další stěžejní oblastí článku je problematika použití fotodokumentace pořízené před zahájením kontroly i k následnému zjištění v rámci provedené kontroly a prokázání přestupku. Poslední z oblastí, které se článek věnuje, je pak aplikace zásady legitimního očekávání, resp. otázka, zda je nutné z pohledu správního orgánu odůvodňovat jeho postup v obdobných případech v každém jednotlivém případě.

Křemen je přírodní minerál přítomný v mnoha přírodních nebo vyrobených stavebních materiálech. Křemen rozmělněný na jemný prach je znám jako respirabilní krystalický oxid křemičitý, který vzniká při běžné činnosti, jako je řezání, vrtání a broušení například silničních nebo chodníkových obrubníků, dlažby, pískovce, žuly, cihly a betonu.

Práce spojené s výkopy patří mezi jedny z nejrizikovější činností, které se ve stavebnictví provádějí.

Článek se věnuje problematice koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, jeho právnímu zakotvení a vymezení jeho odborné způsobilosti.

Motto: Nepodceňujme bezpečnostní předpisy, vždyť byly psány krví těch, kteří předčasně odešli z našeho světa.

právní důsledky jejich nedodržování podle zákona č. 309/2006 Sb. a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 88/2016 Sb. III. Část – odborně způsobilá osoba k...

právní důsledky jejich nedodržování podle zákona č. 309/2006 Sb. a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 88/2016 Sb. II. Část – zadavatel stavby a zhotovitelé...

I. Část – odborně způsobilá osoba k činnostem koordinátora BOZP na staveništi II. Část – zadavatel stavby a zhotovitelé na stavbě (BHP č. 5/2016) III. Část – odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik (BHP č. 6/2016)

Úvod Pracovní úrazovost, ke které u nás dochází na úseku skladování, dlouhodobě převyšuje celostátně sledované ukazatele úrazovosti, což bylo již konstatováno v úvodním příspěvku tohoto seriálu (1). Vezmeme-li v...

Staveniště je neustále se měnící systém. Současně se změnami podmínek na staveništi dochází rovněž i ke změnám vyskytujících se rizik, což klade vyšší nároky na zajištění zdraví zaměstnanců. Zaměstnanci jsou tak vystaveni nebezpečím, které můžou způsobit jejich úraz, poškození zdraví, případně i smrt. Jedním z rizikových faktorů je zvýšený pohyb zaměstnanců od více zaměstnavatelů na staveništi. Zaměstnanci jsou následně vystaveni nebezpečím z vlastní práce i práce v okolí jejich pracoviště. Dalším rizikovým faktorem je častá fluktuace zaměstnanců a jejich nekvalifikovanost. Vzhledem k rozsahu vyskytujících se zdravotních rizik na staveništi jsou v článku uvedeny pouze základní charakteristiky jednotlivých nebezpečí a vybrané části požadavků právních předpisů, s případným uvedením odkazu na další informace.