pracovnělékařské služby

Dne 20. 6.2024 pořádá společnost Wolters Kluwer již  13. ročník Konference k pracovnímu právu. V létě nás čekají další změny v zákoníku práce, proto jsou hlavními hosty konference pracovníci ministerstev,...

Agenturní zaměstnávání je formou zprostředkování zaměstnávání, která je vyhrazena (na rozdíl od jiných forem zprostředkování práce, které mohou provádět i krajské pobočky Úřadu práce) pouze agenturám práce, které ji mohou provádět na základě povolení vydávaného generálním ředitelstvím Úřadu práce na základě žádosti právnické nebo fyzické osoby.

Zákoník práce v § 1a ZP stanoví, že smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřuje i pět základních zásad pracovněprávních vztahů. Pro naše další pojednání jsou důležité dvě zásady, a to zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance a zásada uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek.

Všichni zaměstnanci nastupující do pracovního poměru jsou povinni absolvovat vstupní lékařskou prohlídku. V průběhu pracovního poměru pak v některých případech přichází na řadu prohlídky periodické či mimořádné. Pokud to vyžadují právní předpisy, zaměstnavatel nebo sám zaměstnanec, musí při skončení pracovního poměru nebo ukončení výkonu práce zařazené jako rizikové proběhnout také výstupní prohlídky a poté případně prohlídky následné.

Mezi nejdůležitější právní předpisy, které upravují oblast pracovnělékařské péče a stanoví povinnosti zaměstnavatelům, patří zákon č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon“). Některá jeho ustanovení provádí a specifikuje vyhláška č. 79/2013 Sb. , o pracovnělékařských službách a některých formách posudkové péče (dále jen „vyhláška“). V tomto předpise sice došlo od 1. 1. 2023 vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 452/2002 Sb. k zásadním změnám, které ovlivňují oblast pracovnělékařské péče, ale i nadále jsou platná pravidla pro poskytování lékařských služeb u zaměstnavatele.

S blížícími se prázdninami dostáváme řadu dotazů ohledně práce mladistvých a ohledně práce studentů vůbec. Podívejme se proto společně, jaké možnosti dává náš právní řád těmto osobám.

Pokud poskytovatel pracovnělékařských služeb uvede v lékařském posudku, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, je to pro zaměstnavatele důvodem k rozvázání pracovního poměru výpovědí. Co ale rozumět pod pojmem „dosavadní práce“, aby byl takový výpovědní důvod skutečně naplněn?

1. Máme zaměstnance zařazené v 1. kategorii, periodické prohlídky ani dohled na pracovišti nebudeme chtít provádět. Vypověděli jsme smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. a) Musí být prováděno poradenství – tzn. kontrola lékárniček, proškolení zaměstnanců o poskytování první pomoci. Pokud ano, musí toto poradenství poskytovat smluvní lékař? Je stanovena četnost poradenské činnosti?  b) Musí mít zaměstnavatel se zaměstnanci v 1. kategorii uzavřenu i nadále smlouvu s poskytovatelem PLS? 2. Zaměstnanec má sjednaný druh práce domovník – jeho činností je též občasná práce s křovinořezem, kterou vykonává cca 30 hodin za rok. Zaměstnanec pracuje v jednosměnném provozu – 40 hodin týdně. Do jaké rizikové kategorie by měl být zařazen, s kým máme konzultovat jeho zařazení do příslušné kategorie?

Koncem loňského roku vydalo Ministerstvo zdravotnictví vyhlášku č. 452/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Novela nabyla účinnosti 1. ledna 2023.

Na konci srpna 2022 přijala vláda usnesení, které je označováno jako Antibyrokratický balíček a jehož cílem je ulevit mj. zaměstnavatelům od leckdy zbytečných povinností a administrativy s tím související. Jedna z částí tohoto balíčku se přitom týká též oblasti pracovnělékařských služeb.

Další lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a z něho vyplývající posudkový závěr, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce a následné kroky opět dovedly zaměstnavatele až k Nejvyššímu soudu. Může se stát, že tato situace není nakonec vyřešena ani převedením zaměstnance na jinou vhodnou práci, ani rozvázáním pracovního poměru výpovědí, ale mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dojde k dohodě o změně obsahu pracovní smlouvy ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně co do druhu práce.

Obdrží-li zaměstnavatel od poskytovatele pracovnělékařských služeb lékařský posudek obsahující posudkový závěr, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce, má povinnost převést zaměstnance na jinou vhodnou práci, resp. rozvázat s ním pracovní poměr výpovědí. Pokud zvolí první variantu, je zaměstnavatel povinen dle ustanovení § 41 odst. 7 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, předem projednat se zaměstnancem důvod takového převedení a dobu, po kterou má trvat.

Pokud zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost, nemůže tedy dále konat dosavadní práci a zaměstnavatel s ním z tohoto důvodu rozváže pracovní poměr výpovědí, má vliv na povahu překážky v práci do skončení tohoto pracovního poměru (a tím pádem také na poskytování náhrady mzdy nebo platu) skutečnost, zdali zaměstnavatel měl pro zaměstnance jinou vhodnou práci a mohl (měl povinnost) na ni zaměstnance převést?

Naše společnost zaměstnává agenturní zaměstnance prostřednictvím agentury práce. V současné době měníme agenturu, vše ostatní je bez změny (místo výkonu práce, druh práce, rizika, nasmlouvaný lékař, nadřízený, ....) Podle § 44 odst. 7 zákona č. 373/2011 Sb. nepozbývá lékařský posudek platnosti dle bodu b), že zaměstnanec přechází od agentury přímo k zaměstnavateli. Pokud měníme pouze dodavatele služeb - agenturu a agenturní zaměstnanec pokračuje ve výkonu práce pro naši společnost bez přerušení, je nutný nový lékařský posudek? Nejedná o nástupnickou agenturu. Zaměstnancům skončí smlouva u jedné agentury a začne nová u druhé. Doplňující dotaz: Nová agentura bude mít v rámcové smlouvě s uživatelem zakotveno (dle zákona o specifických zdravotních službách  §54 bod 5, písm. c), že agentura zajišťuje pracovnělékařské služby prostřednictvím poskytovatele (lékaře) těchto služeb u uživatele. Musí mít agentura uzavřenou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařské péče, když smlouvu má uzavřenou uživatel?

V dnešní době není výjimkou, že zaměstnanci českého zaměstnavatele konají práci v zahraničí. Pobývá-li zaměstnanec v zahraničí dlouhodobě, může dojít k situaci, kdy zaměstnanci během jeho zahraničního pobytu tzv. propadne pracovnělékařská prohlídka.

Přestože nouzový stav skončil již 17. května a mnozí zaměstnavatelé se vracejí k původnímu režimu, nároky na hygienická opatření zůstávají vyšší, než jsme byli zvyklí v době před vypuknutím...

Postup, který byl usnesením vlády č. 280 ze dne 23. března 2020 umožněn a následně doplněn mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví čj. MZDR 20020/2020-1/OVZ ze dne 13. května 2020 vyvolal několik otázek v odborné veřejnosti, jak postupovat při provádění pracovnělékařských prohlídek v souvislosti s epidemiologickou situací v první polovině roku 2020. Některé z nich budou diskutovány v tomto příspěvku.

V návaznosti na pandemickou situaci způsobenou novým koronavirem SARS-CoV-2 vláda České republiky začala přijímat opatření zasahující do jednotlivých oblastí života obyvatelstva. Takovou oblastí byla i bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Toto pojednání se věnuje výhradně oblasti posudkové péče, resp. zdravotní způsobilosti k práci na základě pracovnělékařské prohlídky.

Od 1. května 2020 je v některých svých částech účinný zákon č. 205/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, kterými je též míněn zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Nejdůležitější částí lékařského posudku je jeho závěr, jímž poskytovatel poskytuje zaměstnavateli dohodnutou součinnost při posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance.