agentura práce

Zákon č. 408/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přinesl řadu úprav. V jednom z minulých dílů byl věnován prostor změnám účinným ke dni 1. 1. 2024, a to s přihlédnutím k agenturám práce, nelegálnímu zaměstnávání, následkům úprav přestupků a změn v zákoníku práce týkajících se problematiky ukončení dočasného přidělení agenturního zaměstnance. Nyní se zaměříme na hlavní změny účinné ke dni 1. 7. 2024. Část z nich zaujala i v rámci ankety Zákon roku, kdy tato část novely vyhrála kategorii Legislativní počin za rok 2023.

Institut dočasného přidělení upravený § 43a ZP umožňuje, aby byl zaměstnanec svým zaměstnavatelem (zaměstnavatel A) dočasně přidělen k výkonu práce pro jiného zaměstnavatele (zaměstnavatel B), a to aniž by zaměstnavatel musel získávat povolení ke zprostředkování zaměstnání, tedy mimo institut agenturního zaměstnávání. Účelem dočasného přidělení je primárně řešení situace, kdy zaměstnavatel A dočasně nemůže zaměstnanci přidělovat práci a zajistí mu ji proto dohodou u zaměstnavatele B.

Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky agenturních a kmenových zaměstnanců jsou nejen častým předmětem odborných diskusí, ale i častým předmětem kontrol ze strany inspektorátů práce. Nedávný rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. prosince 2022 ve věci C-311/21 však už tak neklidné vody českého agenturního zaměstnávání ještě více rozvířil. Autoři se snaží v článku nastínit jeho možné důsledky pro praxi agenturního zaměstnávání v České republice.

Jedním ze základních znaků agenturního zaměstnávání je podle evropské směrnice o agenturním zaměstnávání (dále jen „Směrnice“) jeho dočasnost a přechodnost. Ostatně totéž vyplývá již ze samotného českého pojmu dočasného přidělování agenturních zaměstnanců. K tomu, jak má být tato přechodnost a dočasnost zajištěna, se ve svém rozsudku ze dne 17. března 2022 ve věci C-232/20 vyjádřil Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“).

Agentury práce mohou provádět svou zprostředkovatelskou činnost, pouze pokud mají příslušné povolení ke zprostředkování zaměstnání. Smyslem následujícího článku je popsat způsoby zániku tohoto povolení. Lze je rozdělit na dvě skupiny, buď toto povolení zaniká automaticky (ze zákona), nebo na základě správního rozhodnutí, kdy tuto skupinu je možné dále dělit také na dvě podskupiny, jak bude rozvedeno dále. Důsledkem zániku povolení ke zprostředkování je výmaz agentury práce z příslušné evidence úřadu práce. Pokud subjekt i nadále pokračuje ve zprostředkování zaměstnání, dopouští se přestupku.

Koncem uplynulého roku 2021 se Nejvyšší správní soud v rozhodnutí sp. zn. 10 Ads 356/2021 ze dne 15. 10. 2021 věnoval otázce ověřování platnosti dokladu totožnosti při zaměstnávání cizinců. Poskytl přitom určitá vodítka k tomu, jak v takovém případě postupovat – domníváme se proto, že je velmi vhodné se s těmito vodítky seznámit a napříště zajistit jejich využití tak, aby zaměstnavatelé zvýšili svou šanci vyhnout se negativním důsledkům s tím spojeným.

Zákon o zaměstnanosti stanovuje agenturám práce, obzvláště těm, které přidělují své zaměstnance k uživateli, mnoho povinností, které musí dodržovat. Jejich nesplnění může mít různé dopady, přičemž nejzávažnější z nich je odejmutí povolení k činnosti. Zvláštní skupinou jsou povinnosti notifikační povahy, na jejichž základě získává Úřad práce České republiky (dále též „ÚP ČR“) přehled o činnosti agentur práce, struktuře a počtu zaměstnanců, kteří jsou dočasně přidělováni. Cílem tohoto článku je přiblížit jednotlivé oznamovací povinnosti se zřetelem k přeshraničním aspektům zprostředkování zaměstnání.

Agenturním zaměstnáváním se rozumí situace, kdy agentura práce v pozici zaměstnavatele na základě povolení podle zákona o zaměstnanosti dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli. Přidělení je možné na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo v dohodě o pracovní činnosti, kterým se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce u jiného zaměstnavatele jako uživatele a zaměstnanec se zaváže tuto práci konat osobně podle pokynů uživatele, a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem. Podmínky dočasného přidělení pak agentura práce zaměstnanci určí v písemném pokynu.

Podstata agenturního zaměstnávání Definici pojmu agenturní zaměstnávání práce obsahuje jak zákoník práce, tak zákon o zaměstnanosti. Zákoník práce ji vymezuje v souvislosti s definicí závislé práce, když nejprve stanoví,...

Agentury práce mohou zprostředkovat zaměstnání za podmínek daných zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Pokud fakticky dochází k agenturnímu zaměstnávání, avšak nejsou dodrženy zákonné podmínky pro agenturní zaměstnávání, může se jednat o tzv. zastřené zprostředkování zaměstnání. Zastřeného zprostředkování zaměstnání se dotýká rovněž novela zákona o zaměstnanosti (zákon č. 274/2021 Sb.) účinná ode dne 2. 8. 2021.

Dne 2. srpna 2021 nabyla účinnosti novela zákona o zaměstnanosti, která ukotvila dlouho očekávaný přestupek umožnění zastřeného zprostředkování zaměstnání. Od této novely se očekává mimo jiné zvýšení pracovněprávní ochrany...

Jak postupovat v případě, že agentura práce vysílá uchazeče o zaměstnání na zkoušku do zahraniční - pokud u zahraničního uživatel uspěje, je s ním sepsán pracovní poměr (dříve nikoliv, je zde využit status "práce na zkoušku", které pracovní právo zná. V případě , že u zahraničního uživatele uchazeč neuspěje, je to „budoucímu zaměstnavateli" od zahraničního uživatele písemně oznámeno. Jenže tyto uchazeči dostávají bez ohledu na zda uspějí nebo nikoliv cestovní náhradu. Jak to bude s pohledu daní u neúspěšných uchazečů? Bude se jednat o daňový náklad jako v případě proplacené zdravotní prohlídky, kdy zaměstnanec nakonec nenastoupí?

Agentura práce má 50 zaměstnanců, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli, a 1 personalistku, která není přidělena k výkonu práce k uživateli. Je tato agentura práce s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinna zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob (povinný podíl 4 %) nebo se nás tento výpočet vůbec netýká?

Může pracovní agentura smí zaměstnávat pracovníky na základě dohody o provedení práce? 

Právní řád koncipuje závazná stanoviska jako stanoviska dotčených správních orgánů, které jejich prostřednictvím chrání zájmy, které jsou mu svěřeny. Jsou vyjádřením odborného názoru a správní orgán, kterému jsou určena, je povinen je respektovat. Ve správním řízení o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání ukotvuje zákon o zaměstnanosti jako jednu z podmínek kladného rozhodnutí závazné stanovisko Ministerstva vnitra.

Vysílání agenturních zaměstnanců na pracovní cestu představuje téma, kterému byla a je odbornou veřejností věnována značná pozornost. Jde o problematiku stále aktuální, neboť v kontextu vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb se jí dílčím způsobem dotýká také zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony, který nabyl dělenou účinnost dne 30. 7. 2020.

S účinností od 29. 7. 2017 byla v zákoně o zaměstnanosti ukotvena nová povinnost agentur práce, které mají povolení přidělovat své zaměstnance k uživateli, poskytnout na zvláštní účet Úřadu práce České republiky – generální ředitelství (dále jen „úřad práce“) kauci ve výši 500 000 Kč. Předmětem článku tedy bude shrnout danou problematiku včetně poskytnutí praktických informací pro stávající agentury práce a potenciální žadatele o povolení ke zprostředkování zaměstnávání.

Problematika odškodňování pracovních úrazů zaměstnanců je a priori nedílnou součástí institutu odpovědnosti zaměstnavatele za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu (nebo nemoci z povolání) upravenou v ustanovení § 269 a následujících zákoníku práce (dále jen „ZP“).

Agentury práce tvoří v dnešní době významný a specifický subjekt pracovněprávních vtahů. Agenturní zaměstnávání je uživateli využíváno především k zajištění pracovníků pro obtížně obsaditelné profese či k pokrytí vyšší potřeby zaměstnanců během sezóny nebo při nárůstu zakázek. Agentury práce mohou zprostředkovávat zaměstnání i pro cizince.

Zahraniční agentura práce (konkrétně maďarská) by chtěla podnikat v oblasti pronájmu pracovní síly na českém trhu. Vztahují se na zahraniční agenturu nové povinnosti: získání povolení ke zprostředkování práce a s tím spojená povinnost složení kauce 500 000 Kč? Resp. zákon o zaměstnanosti se vztahuje v plném rozsahu i na zahraniční agentury práce?