JUDr. Mgr. Pavel Klíma

Problematika odškodňování pracovních úrazů zaměstnanců je a priori nedílnou součástí institutu odpovědnosti zaměstnavatele za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu (nebo nemoci z povolání) upravenou v ustanovení § 269 a následujících zákoníku práce (dále jen „ZP“).

V rámci právní úpravy odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění stále přetrvává dvoukolejný systém, kdy s ohledem na odlišná kritéria pro výpočet těchto nemajetkových újem nelze vyloučit různou výši vypočtené náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, a to v závislosti na povaze újmy na zdraví spadající do právní úpravy občanského zákoníku či zákoníku práce.