Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců na pracovištích

1. Úvod

Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců pak odpovídá úrovni zavedenému sytému řízení. Jedním z možných způsobů předcházení neimplementování příslušných požadavků právních a ostatních předpisů je prostřednictvím systematického přístupu organizace k problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

U organizace, která systémově řídí bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců na pracovišti, tj. řídí příslušná rizika, je klíčovým preventivním nástrojem proti vzniku pracovních úrazů provádění pravidelných kontrol a šetření pracovních úrazů, jejich analyzování, přijímání preventivních a nápravných opatření, včetně jejich dokumentování.

„Bohu věříme, všichni ostatní musí předkládat fakta“
(William Edwards Deming)

2. Nebezpečí na pracovištích

Nebezpečí mají schopnost způsobit úraz zaměstnance nebo poškození jeho zdraví. Účelem identifikace nebezpečí je tak proaktivní určení všech zdrojů, situací nebo činností vyplývajících z činnosti organizace s potenciálem způsobit pracovní úraz nebo poškození zdraví zaměstnance. Zdrojem může být například pohybující se zařízení, situací práce ve výškách a činností ruční manipulace. Při identifikaci nebezpečí musí být zváženy následující typy nebezpečí na pracovištích.

Nebezpečí:

• fyzikální (práce ve výšce, nedostatečné plnění ergonomických požadavků, ruční manipulace, zachycení, navinutí, popálení nebo jiná nebezpečí spojená se zařízením, nebezpečí při dopravě, škodlivé zdroje energie, hluk, vibrace, často opakované úkony, nevhodné tepelné prostředí, násilí vůči pracovníkovi vedoucí k fyzické újmě),
• chemická (látky nebezpečné pro zdraví nebo bezpečnost – vdechováním par, plynů nebo částic, kontaktem s nimi nebo absorpcí tělem, přijímáním potravy, skladováním, neslučitelností nebo degradací materiálů),
• biologická (biologické látky, alergeny, patogeny – bakterie, viry),
• psychosociální (situace, které mohou vést k negativním psychosociálním, psychologickým podmínkám – stres, únava, deprese).

Nebezpečí musí být na pracovišti identifikována před tím, než mohou být rizika související s těmito nebezpečími posouzena. Pokud neexistuje řízení nebo je stávající systém řízení nedostatečný, mělo by být implementováno efektivní řízení rizik (přijetí adekvátních opatření proti působení vyhodnocených rizik). Pro určení jaké typy potenciálních nebezpečí mají být zvážena, použijte kontrolní seznam.

Důvody pro provádění hodnocení rizik:

• chrání životy a zdraví zaměstnanců,
• legislativní požadavek,
• předcházení případným sankcím.

Pro snížení rizika na pracovišti:

• zajistěte bezpečné pracovní prostředí,
• vytvořte, implementujte a udržujte bezpečné pracovní postupy,
• provozujte bezpečné zařízení (údržba, kontrola, revize),
• poskytněte informace, instrukce, školení, dohled.

Klíčové faktory hodnocení rizik:

• pravděpodobnost – jaká je pravděpodobnost, že se to stane?
• míra expozice – jak často a jak dlouho dochází k expozici?
• následky – co se stane, když k tomu dojde?

Riziko je kombinací pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví. Přičemž přijatelné riziko je takové, které bylo sníženo na úroveň, kterou může organizace tolerovat se zřetelem na své právní závazky (požadavky právních a ostatních předpisů). Metodiky posuzování rizika musí odpovídat povaze rizik a činností organizace.

Při posouzení rizik na pracovištích hledáme odpovědi na následující otázky:

• k čemu může na pracovišti dojít?
• jak je to pravděpodobné, že k tomu dojde?
• jak to může být závažné?
• můžeme to tolerovat?

Rizika řídíme přijatými technicko-organizačními opatřeními, přičemž poskytnutí osobního pracovního prostředku je až ta poslední možnost.

Hodnocení rizik musí zohlednit všechny komponenty a související nebezpečí a především lidský faktor.

Lidský faktor:

• je to co osoba dělá, říká, není, jak se cítí, myslí nebo věří,
• lidský faktor je akce jednotlivce, které může být pozorováno druhými,
• cítění, postoje, motivy, nejsou lidský faktor, nemůže být pozorováno druhými,

Fyzická bariera – úrazy, kterým mohlo být zabráněno fyzickou překážkou; způsob řízení rizika je fyzickou barierou, která byla instalována nebo implementována.

Lidská bariéra – úrazy, kterým mohlo být zabráněno jednotlivcem; systém, který vytvoří bezpečnou pracovní atmosféru.

Hodnocení rizik:

• STOP – zamysli se nad úlohou,
• LOOK – identifikuj nebezpečí pro každý pracovní krok,
• ANALYZE – rozhodni, zda máš příslušné znalosti, školení, zařízení pro provedení úlohy, atd.
• MANAGE – odstraň nebo kontroluj nebezpečí, používej odpovídající nářadí.

Zdroj: (1), (2), (3)

3. Systémové řízeni bezpečnosti na pracovištích

V organizacích můžeme uplatnit dva relativně samostatné systémy. Jedním z nich je systém požadavků předepsaný platnými právními a ostatními předpisy a druhý systém je pak založený na požadavcích systémového řízení bezpečnosti, například podle normy OHSAS 18001. Oba systémy mají za cíl snížení pracovní úrazovosti a nemocí spojených s pracovní činností.

Správně zavedený systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vede:

• k vědomí odpovědnosti za BOZP na všech úrovních řízení a na všech pracovištích,
• k vyšší ochraně zdraví zaměstnanců,
• ke splnění všech zákonných požadavků,
• ke snížení pracovní úrazovosti.

Základní prvky efektivního řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:

• závazek organizace (vrcholové vedení musí přijmout hlavní odpovědnost za BOZP – poskytuje motivaci a zdroje),
• spoluúčast zaměstnanců (aktivní a trvalé zapojení zaměstnanců do vývoje a přezkoumání praktik v oblasti BOZP),
• analýza pracoviště (identifikace nebezpečí),
• posouzení rizik a určení způsobu řízení (prevence rizik – přijetí opatření),
• pravidelné kontroly pomocí kontrolního listu (zjištění nedostatků a jejich odstranění),
• školení, výcvik a poskytnutí informací zaměstnancům (součástí zdůraznění odpovědností za BOZP u jednotlivých zaměstnanců),
• zaměstnanci musí porozumět nebezpečím, kterým můžou být na pracovišti vystaveni a vědět jak těmto nebezpečím zabránit,
• vyšetřování pracovních úrazů a „skoronehod“ (zjištění příčin a přijetí nápravných a preventivních opatření).

Zvláštní důraz klást na:

• identifikaci nebezpečí,
• školení,
• vyšetřování incidentu,
• havarijní plánování a výcvik.

Přínosy efektivního řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:

• snížení počtu pracovních úrazů a nemocí spojených s prací,
• zvýšení spoluúčasti zaměstnanců a produktivity,
• snížení nákladů souvisejících s likvidací mimořádné události a kompenzací zaměstnanců.

Norma OHSAS 18001 je založena na metodice známé jako cyklus Plánuj-Dělej-Kontroluj-Jednej (PDCA).

Hlavními prvky normy OHSAS 18001 tak jsou:

• Politika BOZP (závazek vrcholového vedení pro dosažení zlepšené výkonnosti v oblasti BOZP)
• Plánování (identifikace nebezpečí, posuzování rizika a určení způsobu řízení – hodnocení rizik; požadavky právních předpisů a jiné požadavky – dodržení zákonných požadavků; cíle a programy – soulad s politikou BOZP a neustálé zlepšování)
• Implementace a provoz (zdroje, úlohy, odpovědnost, povinnost a pravomoc – matice zodpovědnosti; kompetence, výcvik a vědomí závažnosti – odborná a zdravotní způsobilost; komunikace, spoluúčast a konzultace – vtažení zaměstnanců do problematiky BOZP; dokumentace; řízení dokumentů; řízení provozu; havarijní připravenost a reakce)
• Kontrola (měření a monitorování výkonnosti; hodnocení souladu; vyšetřování incidentu, neshoda, nápravné a preventivní opatření; řízení záznamů; interní audit)
• Přezkoumání systému managementu (zajištění vhodnosti, přiměřenosti a efektivnosti zavedeného systému řízení BOZP)
• Neustálé zlepšování

Zdroj: (1), (2), (3)

4. Prevence a šetření pracovních úrazů

Prevence v oblasti bezpečnosti práce a šetření pracovních úrazů jsou nástroji v boji proti pracovním úrazům. Organizace by tak „v tomto boji“ měly používat jak proaktivní, tak reaktivní měření, a to s cílem předcházení pracovním úrazům a zabránění jejich opakování.

Mezi proaktivní měření patří například hodnocení souladu s požadavky právních předpisů a jinými požadavky, využití bezpečnostních prohlídek nebo kontrol na pracovišti, využití zdravotních vyšetření, atd. Mezi reaktivní měření patří například monitorování poškození zdraví, monitorování výskytu a míry vzniků incidentů a poškození zdraví (tj. pracovních úrazů), atd.

Jaké jsou vlastně kořenové příčiny tohoto zranění?

K nalezení odpovědi si můžeme položit následující otázky:

• byl zaměstnanec nezodpovědný, nedbal o svou bezpečnost?
• když ano, proč?
• byl zaměstnanec seznámen s riziky?
• byly stanovené bezpečné postupy?
• byly dodržovány stanovené bezpečné postupy?
• když ne, proč?
• bylo ochranné zařízení funkční (kontroly, revize a opravy)?
• byl zaměstnanec srozumitelně proškolen?
• nepoužíval zaměstnanec ochranné brýle, protože byl zvolen nevhodný typ pro daného zaměstnance a danou práci?
• přiděluje se ve společnosti pouze jeden typ a jedna velikost nebo se berou v úvahu fyzické odlišnosti zaměstnanců?
• a další otázky.

V praxi se můžeme setkat, že zaměstnanci byl přidělen osobní ochranný pracovní prostředek a byl seznámen s návodem na používání, avšak v mnohých případech však pouze formálně.

Při šetření pracovních úrazů byste se měli ptát na těchto pět oblastí:

• úkol – zvažujte samotné pracovní postupy – byly dodrženy, byl postup správně definován?
• materiál – zvažujte použité zařízení, materiály – bylo nebezpečí pro zaměstnance identifikováno?
• pracovní prostředí – bylo pracoviště dostatečně osvětleno, nebylo příliš hlučné?
• zaměstnanci – byli dostatečně a správně školeni, nehrál roli stres?
• řízení – hrál svou roli systém řízení, komunikace, kontroly?

Vždy zjistěte kořenovou příčinu pracovního úrazu (například: pád z nestabilního, poškozeného žebříku):

• nebezpečné jednání, chování (výstup po poškozeném, nestabilním žebříku),
• nebezpečné podmínky (poškozený žebřík).

Otázky:

• proč nebylo poškození zjištěno v rámci pravidelných kontrol?
• jsou vůbec nastaveny a dokumentovány pravidelné kontroly?
• proč bylo dovoleno poškozené zařízení používat?
• věděl zaměstnanec, že poškozené zařízení nemůže používat a musí poškození nahlásit stanovené osobě?
• byl zaměstnanec řádně proškolen?
• jakým způsobem probíhá dohled? (trpěný způsob)

Analýza úrazu:

• zjevné příčiny – co se dělalo, co se nedělalo, jaké nebezpečné podmínky existovaly,
• kořenové příčiny – proč to dělali, proč to nedělali, proč nebezpečná podmínka existovala, proč nebyla odstraněna, byla to chyba zaměstnance, co způsobilo toto chování.

Postoj zaměstnanců: pracoviště je nebezpečné, špatně organizované

Postoj zaměstnavatelů: zaměstnanec je nepozorný, nedbá o svou bezpečnost

Základní příčinou pracovního úrazu je:

• způsob řízení,
• pracovní prostředí,
• zařízení,
• lidský faktor.

Zdroj: (1), (2), (3)

5. Kontroly BOZP na pracovištích

Zaměstnavatel je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek.

Zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky odstraňovat.

V další části jsou uvedeny porušení jednotlivých ustanovení právních předpisů, které jsou na základě poznatků z vlastní praxe nejčastěji zjišťované na pracovištích s počtem do 250 zaměstnanců, se zdůrazněním podstatných částí ustanovení.

a) Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

Zaměstnavatel zajistí – § 3 odst. 4 písm. a), b), c):

• stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště,
• dodržování termínů a lhůt a určí osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění,
• aby stanovené termíny, lhůty a rozsah činností a kontrolní a revizní záznamy, hlášení údajů o stavu zařízení získávaná například ze snímačů a čidel, byly vedeny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízeních pracovní činnost a dozorovým a kontrolním orgánům.

Pracoviště a pracovní prostředí, s výjimkou pracovišť na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích a příjezdových polních cestách k nim, pracovišť užívaných při práci v lese, pracovišť obdobného charakteru a pracovišť na stavbách určených pro plnění funkcí lesa, musí splňovat další podrobnější požadavky, které jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení – § 4 odst. 1.

Sklopné a zdvižné dveře a vrata a otočná vrata musí být vybaveny bezpečnostním mechanismem zabraňujícím jejich nechtěnému pohybu. Spodní hrana sklopných a zdvižných mechanicky ovládaných vrat musí být označena značkami (například šikmým bezpečnostním šrafováním) – Příl. 3.4.6.

Vedení musí být na viditelných místech označeno bezpečnostními značkami v závislosti na druhu, teplotě a směru dopravy látek nebo přípravků – Příl. 2.2.4.

V jednom schodišťovém rameni nesmějí být méně než tři stupně. Ve stavbách pro výrobu a skladování musí být první (nástupní) a poslední (výstupní) stupeň v každém rameni rozeznatelný od okolní podlahy. Volné strany schodů a odpočívadel musí být opatřeny ochranným zařízením proti pádu osob a každé schodišťové rameno musí být vybaveno madlem alespoň po jedné straně – Příl. 5.10.

Dopravní komunikace uvnitř staveb a ve venkovních prostorách včetně schodišť, šikmých ramp, pevně zabudovaných žebříků a nakládacích a vykládacích prostorů a ramp musí být voleny a umístěny tak, aby zajišťovaly snadný, bezpečný a vyhovující přístup pro pěší nebo jízdu dopravních prostředků, aby nedocházelo k ohrožení zaměstnanců, zdržujících se v jejich blízkosti. Od ostatních ploch se stejnou úrovní musí být komunikace výrazně odlišeny a musí být dostatečně široké a trvale volné. Komunikace pro pěší musí být řešeny s ohledem na počet osob, které je budou používat; není-li stanoveno zvláštními právními předpisy jinak, musí být široké nejméně 1,1 m – Příl. 5.1.

Manipulační prostory rampy musí vyhovovat rozměrům manipulačních jednotek, kterými má být při nakládání a vykládání manipulováno, a rozměrům po nich pojíždějících dopravních prostředků. Volné okraje rampy musí být trvale označeny značkami označujícími nebezpečnou hranu a upozorňující na nebezpečí pádu osob nebo rizika střetu osob s překážkami – Příl. 6.1.

Ve skladech a jiných prostorech určených ke skladování musí být na dobře viditelných místech umístěny tabulky určující maximální přípustnou nosnost podlahy. Pokud se tam volně skladují sypké materiály, musí být trvale výrazně označena maximální skladovací výška sypkého materiálu nad podlahou. Ruční ukládání do regálů ve výšce nad 1,8 m musí být prováděno z bezpečných pracovních zařízení (například žebřík, schůdky, pojízdné schody, manipulační plošina). Zaměstnavatel zajistí, aby nebyly nadměrně zatěžovány části staveb a stavebních konstrukcí manipulovaným materiálem, pokud není prokázána dostatečná nosnost částí staveb a stavebních konstrukcí – Příl. 10.1.

Rozměry a druh manipulačních jednotek a způsob jejich bezpečného zakládání do regálu musí odpovídat požadavkům uvedeným v průvodní dokumentaci regálu. Regály musí být trvale označeny štítky s uvedením největší nosnosti buňky a nejvyššího počtu buněk ve sloupci. Manipulační jednotky, materiál a předměty musí být skladovány a stohovány tak, aby se i při ukládání, manipulaci nebo odebírání nemohly sesunout – Příl. 10.2.

b) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí

Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou – § 3 odst. 1 písm. a), b), d), p)

• používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou,
• zaměstnavatelem stanovený bezpečný přístup obsluhy k zařízení a dostatečný manipulační prostor se zřetelem na technologický proces a organizaci práce, umožňující bezpečné používání zařízení,
• vybavení zařízení zábranou nebo ochranným zařízením nebo přijetí opatření tam, kde existuje riziko kontaktu nebo zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi pracovního zařízení nebo pádu břemene,
• v případě potřeby označení výstražnými nebo informačními značkami, sděleními, značením nebo signalizací, které jsou srozumitelné, mají jednoznačný charakter a nesmí být poškozovány běžným provozem zařízení,

Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem – § 4 odst. 1.

Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak – § 4 odst. 2.

Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení – § 4 odst. 3.

c) Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

Zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení a zajistí jejich provádění – § 3 odst. 1 písm. b):

• na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.

d) Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky

Zaměstnavatel při provozování dopravy dopravními prostředky organizuje práci zaměstnanců v souladu s tímto nařízením, se zvláštními právními předpisy, návodem dodaným výrobcem pro provoz a používání dopravních prostředků a místním provozním bezpečnostním předpisem vydaným zaměstnavatelem, kterým se stanoví pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na zvláštnosti pracoviště a pracovní prostředí, na možné ohrožení zaměstnanců povětrnostní situací a na pravidla dorozumívání mezi zaměstnanci při pracovních operacích – § 3.

Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování – § 4:

• silniční dopravy, jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení,

U zaměstnance, který řídí dopravní prostředek a na kterého se nevztahuje zvláštní právní předpis, je zaměstnavatel povinen zajistit, aby – Příl. 1, bod 3, písm. c):

• vedl v listinné formě nebo technickým zařízením denní evidenci o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních přestávek.

e) Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků

Zaměstnanci musí být s používáním ochranných prostředků seznámeni. Používání ochranných prostředků více zaměstnanci je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení přenosnými chorobami – § 3 odst. 3.

Při hodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků se postupuje zejména podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení – § 4 odst. 1.

f) Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů

Místnosti, uzavřené prostory nebo prostranství, kde je skladováno nebo dopravováno více nebezpečných chemických látek nebo přípravků, musí být označeny značkou výstrahy, pokud nepostačují značky umístěné na jednotlivých obalech nebo nádobách. Sklady většího počtu nebezpečných chemických látek nebo přípravků musí být podle dané situace označeny v blízkosti místa skladování nebo na dveřích skladu – § 4 odst. 3.

g) Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů

Zaměstnavatel vede evidenci o úrazech v knize úrazů v elektronické nebo listinné podobě. Evidence obsahuje tyto údaje (§ 2 odst. 1):

• jméno, popřípadě jména, a příjmení úrazem postiženého zaměstnance,
• datum a hodinu úrazu,
• místo, kde k úrazu došlo,
• činnost, při níž k úrazu došlo,
• počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu,
• celkový počet zraněných osob,
• druh zranění a zraněná část těla podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení,
• popis úrazového děje,
• druh úrazu,
• zdroj úrazu,
• příčiny úrazu.

Zdroj: (4)

6. Závěr

Bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci můžeme v organizacích řídit různými způsoby. Článek se zabývá využitím systémového řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle normy OHSAS, a to konkrétně použitím institutu kontrol a šetření pracovních úrazů.

Samozřejmě praxe přináší různé životní situace, které ne vždy můžeme „vložit do vzorečku a vypočítat“. Takto jednoduše to většinou nefunguje. Přesto je dobré vzít v úvahu myšlenky a principy výše uvedené.

POUŽITÁ LITERATURA

[1] ČSN OHSAS 18001:2008 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky

[2] ČSN OHSAS 18002:2009 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Směrnice pro implementaci OHSAS 18001:2007

[3] www.wikipedie.cz

[4] www.portal.gov.cz, požadavky platných právních předpisů