Výdělek poživatele invalidního důchodu a zdravotní pojištění

Posouzení stupně invalidity

Občan je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Pokud pracovní schopnost osoby poklesne:

• nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
• nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
• nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Osoby, které byly uznány takto invalidní, jsou pro účely zaměstnávání považovány za osoby se zdravotním postižením. Osobami se zdravotním postižením jsou dále osoby se změněnou pracovní schopností, které byly rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uznány zdravotně znevýhodněnými.

Omezení možnosti uplatnění

Při zaměstnávání zdravotně postižených osob je důležité posouzení poklesu jejich pracovní schopnosti. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí snížení schopnosti vykonávat činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u zaměstnance před vznikem dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu. V dané záležitosti rozhoduje funkční vyšetření. Při poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 % posudkový orgán například uvádí, v jakém rozsahu je pojištěnec schopen vykonávat výdělečnou činnost po vzniku invalidity prvního nebo druhého stupně. V případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % se též hodnotí, zda je zaměstnanec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Důchodová „transformace“

Dříve přiznaný plný invalidní důchod se považuje za invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Částečný invalidní důchod, pokud byl přiznán při poklesu pracovní schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 50 %, se považuje za invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, v ostatních případech pak za invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

Pro občana i zaměstnavatele je důležité vědět, o jaký typ invalidity se jedná, tedy zda zaměstnanec může pracovat, aniž by mu byl invalidní důchod odebrán. Další postup tak vychází z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání důchodu nebo ze stanoviska příslušné OSSZ, která zdravotní stav posuzovala.

Zvýšená péče v návaznosti na zdravotní stav

Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená pozornost (zvýšená ochrana na trhu práce) těm uchazečům, kteří ji s ohledem na zdravotní stav, věk, péče o dítě nebo z jiných důvodů potřebují. V ustanovení § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, jsou tyto osoby specifikovány jako osoby se zdravotním postižením.

Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo ve druhém anebo ve třetím stupni. Skutečnost, že je osoba takto invalidní, se dokládá posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Tato skutečnost znamená, že tyto osoby nejsou vyloučeny z možnosti ucházet se na Úřadě práce o zaměstnání v případě skončení pracovního poměru.

„Státní“ kategorie ve zdravotním pojištění

Poživatelé invalidního důchodu jsou ve zdravotním pojištění osobami, za které je plátcem pojistného stát, a to bez ohledu na stupeň invalidity. „Státním pojištěncem“ je tato osoba ode dne přiznání důchodu do dne jeho odejmutí. K plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem slouží u poživatelů invalidních - i ostatních druhů - důchodů kódy „D“ (přiznání důchodu) a „H“ (odejmutí důchodu).

Poživatelé invalidního důchodu „v menšině“

Z pohledu právní úpravy zdravotního pojištění je důležitý počet zaměstnaných poživatelů invalidního důchodu z celkového počtu zaměstnanců. Jestliže zaměstnavatel nesplňuje podmínky pro uplatnění odpočtu, blíže konkretizované v následujícím bodě, pak se na zaměstnané poživatele invalidního důchodu pohlíží v podstatě jako na ostatní zaměstnané osoby, za které je plátcem pojistného stát. Ve srovnání s „klasickými“ zaměstnanci platí pro tyto osoby ve zdravotním pojištění následující:

• pokud je pojištěnec zařazen u své zdravotní pojišťovny alespoň po část kalendářního měsíce jako poživatel invalidního důchodu, má v příslušném měsíci z pohledu zdravotního pojištění vyřešen svůj pojistný vztah;
• za každou takovou osobu obdrží zdravotní pojišťovna v roce 2018 měsíčně 969 Kč (13,5 % z částky 7 177 Kč), v letech 2019 a 2020 se budou tyto platby dále zvyšovat, od 1. 1. 2019 činí tato platba 1 018 Kč;
• stát je plátcem pojistného po celou dobu pobírání invalidního důchodu;
• pokud je pojištěnec zaměstnán, oznamuje přiznání důchodu (tedy zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát) zaměstnavatel, je-li mu daná skutečnost známa, v ostatních případech je povinností pojištěnce sdělit zdravotní pojišťovně tuto změnu osobně. Vždy je nutno respektovat zákonnou osmidenní lhůtu pro splnění této povinnosti;
• vyměřovacím základem je vždy dosažený příjem, tedy bez nutnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu za situace, kdy registrace ve „státní kategorii“ trvá po celý kalendářní měsíc. V této souvislosti se nebere ohled například na dobu trvání pracovního poměru v rámci kalendářního měsíce, případnou dobu trvání nemoci, počet pracovněprávních vztahů u jednoho nebo u více zaměstnavatelů apod.;
• ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, uvádí situaci, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů, ve kterých se zaměstnanec stal nebo přestal být v průběhu kalendářního měsíce osobou, za kterou platí pojistné stát. Takže například při přiznání invalidního důchodu ke dni 21. 8. 2018 musí vyměřovací základ zaměstnance činit za měsíc srpen alespoň 7 870,96 Kč [(20: 31) x 12 200], tedy musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minima za 20 kalendářních dnů mimo evidenci pojištěnce ve „státní“ kategorii. Od 1. ledna 2019 se tato odpočitatelná částka zvyšuje na 7 540 Kč.

Poživatelé invalidního důchodu „ve většině“ - možnost uplatnění odpočtu

Zákonem č. 123/2005 Sb., účinným od 30. 3. 2005, byla v § 3 zákona č. 592/1992 Sb. vloženým odstavcem č. 7 v omezeném rozsahu obnovena možnost uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu, kdy při praktické aplikaci platné právní úpravy je v souvislosti s uplatňováním odpočtu zapotřebí respektovat následující:

• nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
• u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod,
• odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc (viz dále),
• tento nárok lze uplatnit i u více zaměstnavatelů současně.

Z výše uvedeného mj. vyplývá, že v roce 2018 lze odpočet uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Částka měsíčně odpočitatelná od dosaženého příjmu představuje v roce 2018 hodnotu 7 177 Kč.

Splnění zákonných podmínek

Aby zaměstnavatel mohl zmíněný nárok na odpočet skutečně uplatnit, musí v některých měsících, kdy není zřejmé dodržení podmínky 50 %, vypočítat, zda jsou stanovené podmínky splněny. Pro tento účel se použije postup analogicky vycházející z vyhlášky č. 518/2004 Sb. pro výpočet čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců. V tomto případě však platí jedna důležitá zásada - vždy se pracuje s celkovým počtem zaměstnanců, nikoli jen se zaměstnanci registrovanými u příslušné zdravotní pojišťovny. Skutečné procento se v příslušném měsíci zjistí následujícím výpočtem.

Procento = (B + C) x 100: (A + B + C),

kde

A = x/y......... přepočtený počet zaměstnanců bez zdravotního postižení,

B = 3x/y......přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobou s těžkým zdravotním postižením, tj. osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni - každý takový zaměstnanec se započítává třikrát (§ 12 vyhlášky č. 518/2004 a § 67 zákona č. 435/2004 Sb.),

C = x/y ...... přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou orgánem sociálního zabezpečení uznání invalidními v prvním nebo druhém stupni, a zaměstnanců, kteří byli rozhodnutím úřadu práce uznáni zdravotně znevýhodněnými,

x............... počet skutečně odpracovaných hodin všech pracovníků patřících do příslušné skupiny, zvýšený o neodpracované hodiny:

• v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské
• v důsledku čerpání dovolené,
• z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance,
• z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy,
• v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží ošetřovné,

y.............celková stanovená pracovní doba bez svátků (v hodinách) připadající v daném měsíci na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou pracovní dobu.

Výpočet výše pojistného

Celkem jednoznačný je výpočet výše pojistného za situace, kdy zaměstnavatel splňující výše uvedenou podmínku zaměstnává zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu po celý kalendářní měsíc. Pokud příjem takového zaměstnance nepřesáhne v roce 2018 částku 7 177 Kč, neplatí pojistné ani zaměstnanec ani zaměstnavatel.

Zcela specificky však zaměstnavatel postupuje v případě, kdy je zaměstnanec v daném kalendářním měsíci poživatelem invalidního důchodu pouze po část kalendářního měsíce, tedy sice s nárokem na odpočet, ovšem již s povinností zaměstnavatele přihlédnout k minimálnímu vyměřovacímu základu, tedy přesněji k jeho poměrné části. Při výpočtu výše pojistného v „okrajových“ měsících (tedy v těch měsících, kdy je zaměstnanci invalidní důchod přiznán nebo odejmut) je postup následující:

1. zaměstnavatel nejprve zjistí vyměřovací základ za příslušný kalendářní měsíc (tj. hrubý příjem minus odpočitatelná částka),
2. takto vypočtený vyměřovací základ porovná s poměrnou částí minimálního vyměřovacího základu, neboť minimální vyměřovací základ se krátí na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů v případě, kdy zaměstnanec nebyl u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý kalendářní měsíc,
3. je-li vyměřovací základ podle bodu 1 nižší než vyměřovací základ vypočtený v bodě 2, provede se prostřednictvím zaměstnavatele doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

Zvýhodnění formou odpočtu se nevztahuje na žádné jiné zaměstnance, registrované u zdravotní pojišťovny jako osoby, za které platí pojistné stát, a ani na osoby samostatně výdělečně činné.