V případě neplaceného volna (nebo neomluvené absence) zaměstnance je důležité, zda musí být při odvodu pojistného dodržen u zaměstnance minimální vyměřovací základ, eventuálně jeho poměrná část, či nikoli. Případná nepřítomnost v zaměstnání z důvodu neplaceného volna placení pojistného přímo neovlivňuje, při stanovení vyměřovacího základu se primárně přihlíží k potřebě dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum.
V další analýze vycházejme ze zadání, že pro zaměstnance (i zaměstnavatele - plátce pojistného) standardně platí ustanovení o povinnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část. Za této situace lze konstatovat, že v zaměstnání, ve kterém bylo zaměstnanci poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno, je vyměřovacím základem pro odvod pojistného minimální mzda, což je v roce 2022 pro účely zdravotního pojištění částka 16 200 Kč. Pojistné činí 13,5 % z této částky, tj. 2 187 Kč. Celou částku 2 187 Kč uhradí zaměstnanec zaměstnavateli (viz § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů), který ji pak dále odvede v rámci hromadné platby pojistného za všechny zaměstnance za daný kalendářní měsíc. Trvá-li neplacené volno kratší dobu než celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem dosažený příjem, pokud činí alespoň 16 200 Kč.
Pokud nastane v rámci kalendářního měsíce některá ze skutečností snižujících minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část podle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., musí být dodržena poměrná část minima podle počtu kalendářních dnů jejíh