Vycházejme z toho, že zaměstnanec z nařízení zaměstnavatele, nebo s jeho souhlasem vykonal práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo rozvrh směn. Pracoval tedy ve smyslu ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“) přesčas.
Nejde přitom o zaměstnance, který má dle ustanovení § 114 odst. 3 ZP mzdu sjednanou s přihlédnutím k práci přesčas do tohoto rozsahu, a stejně tak nepatří mezi zaměstnance, kterým je dle ustanovení § 127 odst. 3 ZP plat stanoven s přihlédnutím k takové práci přesčas. Znamená to, že mu musí zaměstnavatel práci přesčas kompenzovat, jak ho k tomu povinuje právní předpis.
Primární kompenzací zaměstnanci za jím vykonanou práci přesčas je vedle dosažené mzdy nebo příslušné části platu příplatek ve výši dle ustanovení § 114 odst. 1 ZP pro mzdovou sféru a dle § 127 odst. 1 pro sféru platovou. V obou případech zákoník práce umožňuje, aby se zaměstnavatel