Zaměstnanci mají někdy i po skončení pracovního poměru nárok na některé nemocenské dávky, pokud dojde ke vzniku skutečnosti, s níž je spojen nárok na nemocenskou dávku, v tzv. ochranné lhůtě, tj. například pokud je o dočasné pracovní neschopnosti rozhodnuto ve lhůtě 7 dnů po skončení pracovního poměru.
Ochranná lhůta a nemocenské
V případě dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci nemocenské od 15. kalendářního dne nemoci, v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy zaměstnavatel. Nárok na nemocenské vzniká i v případě skončení pracovního poměru, pokud dojde k dočasné pracovní neschopnosti v 7denní ochranné lhůtě. Dle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po zániku pojištění (pracovního poměru) v ochranné lhůtě. Skutečnost, zda je pracovní poměr ukončen výpovědí zaměstnavatele, výpovědí zaměstnance nebo vzájemnou dohodou, nemá vliv na čerpání nemocenské v ochranné lhůtě po skončení pracovního poměru.
Ochranná lhůta týkající se nároku na nemocenské znamená, že ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti musí dojít ve lhůtě 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (pracovního poměru). Tato lhůta 7 kalendářních dnů platí v případě, že pojištěná činnost (pracovní poměr), z níž ochranná lhůta plyne, trvala aspoň 7 kalendářních dnů. Pokud pojištěná činnost (pracovní poměr) trvala méně než 7 kalendářních dnů, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik tato činnost trvala. Z titulu ochranné lhůty náleží jen nemocenské, tj. nárok na náhradu mzdy nebo platu z ochranné lhůty nevzniká. Ochranná lhůta plyne jen z poslední pojištěné činnosti (pracovního poměru), k případnému nedočerpanému zbytku ochranné lhůty z předchozí pojištěné činnosti (pracovního poměru) se nepřihlíží.
Pokud tak například skončí zaměstnanci několik let trvající pracovní poměr k 31. srpnu 2019 a 5. září 2019 onemocní, bude mít zaměstnanec nárok na nemocenské, neboť ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti dojde v zákonné ochranné lhůtě. Nemocenské bude zaměstnanci ale náležet až od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Nárok na náhradu mzdy mít nebude, neboť náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci pouze v době trvání pracovního poměru. V případě, že zaměstnanec skončil několik let trvající pracovní poměr dnem 31. července 2019, od 1. srpna 2019 nastoupil do práce v novém pracovním poměru, který však již 2. srpna 2019 zaměstnavatel ve zkušební době zrušil, a tento zaměstnanec byl od 5. srpna 2019 uznán dočasně práce neschopným, tak tento zaměstnanec nebude mít nárok na nemocenské. Poslední zaměstnání trvalo totiž jen dva dny, což znamená, že ochranná lhůta trvá také jen dva dny, tj. 3. a 4. srpna 2019, a tudíž nárok na nemocenské v tomto případě již nevznikne, neboť dočasná pracovní neschopnost vznikla až po uplynutí ochranné lhůty.
Ochranná lhůta plyne jen z pojištěné činnosti, a to samostatně z každé pojištěné činnosti. Ochranná lhůta neplyne z činnosti, která nezakládala v době svého skončení účast na nemocenském pojištění. V případě více pojištěných činností plyne ochranná lhůta samostatně z každé této činnosti. V případě, že byl zaměstnanec zaměstnán souběžně ve 2 pracovních poměrech, plyne mu z těchto obou pracovních poměrů ochranná lhůta a v případě nemoci má nárok na výplatu nemocenských dávek z obou zaměstnání.
Dalšími dávkami nemocenského pojištění jsou ošetřovné a otcovská. Obě tyto dávky mají společné to, že je lze čerpat pouze během zaměstnání splňujícího účast na nemocenském pojištění. Pro ošetřovné ani otcovskou není zavedena žádná ochranná lhůta a po skončení zaměstnání nárok na tyto dvě dávky nenáleží.
Ochranná lhůta a mateřská
Ochranná lhůta je spojená také s peněžitým příspěvkem v mateřství. Nárok na peněžitý příspěvek v mateřství může vzniknout i po skončení pracovního poměru, pokud dochází k nástupu na mateřskou v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění. Dle ust. § 15 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě. Délka této ochranné lhůty se liší podle toho, zda se jedná o ženy, jejichž pojištění (pracovní poměr) zaniklo v době těhotenství, nebo o ostatní oprávněné osoby. U žen, jejichž pojištění (pracovní poměr) zaniklo v době těhotenství, činí ochranná lhůta 180 kalendářních dnů, pokud pojištěná činnost (pracovní poměr), z níž ochranná lhůta plyne, trvala aspoň 180 kalendářních dnů. Pokud pojištěná činnost (pracovní poměr) trvala méně než 180 kalendářních dnů, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik tato činnost trvala. Na rozdíl od ochranné lhůty v případě dočasné pracovní neschopnosti však v případě vzniku nového pracovního poměru nevyčerpaná ochranná lhůta z předchozího pracovního poměru nezaniká a v případě zániku tohoto nového pracovního poměru se k ochranné lhůtě z tohoto nového pracovního poměru připočítává tato nevyčerpaná ochranná lhůta z předchozího pracovního poměru.
Zaměstnankyně ukončí několik let trvající pracovní poměr k 31. březnu 2019, kdy je již 3 měsíce těhotná. Od 1. června 2019 uzavře zaměstnankyně pracovní poměr na dobu určitou na jeden měsíc a tento druhý pracovní poměr skončí dnem 30. června 2019. Z prvního pracovního poměru začala plynout ochranná lhůta 180 dnů a z této ochranné lhůty bylo do nástupu nového zaměstnání vyčerpáno 61 kalendářních dnů. Nové zaměstnání od 1. června 2019 do 30. června 2019 trvalo 30 kalendářních dnů, a proto ochranná lhůta z tohoto zaměstnání činí také 30 kalendářních dnů, k nimž se přičte nevyčerpaný zbytek z předchozí ochranné lhůty 119 kalendářních dnů (tj. 180 - 61 = 119), takže z druhého zaměstnání plyne ochranná lhůta 149 kalendářních dnů. Tato ochranná lhůta 149 kalendářních dnů počala plynout od 1. července 2019 a v této ochranné lhůtě musí také dojít k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, aby na dávku vznikl nárok.
U ostatních oprávněných, než jsou těhotné ženy, činí ochranná lhůta pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství (obdobně jako u ochranné lhůty pro nárok na nemocenské) jen 7 kalendářních dnů s tím, že trvala-li pojištěná činnost (pracovní poměr) méně než 7 kalendářních dnů, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik tato činnost trvala. Kdo může být oprávněnou osobou, uvádí ust. § 32 odst. 1 písm. b) až e) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Oprávněnou osobou je například pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela, nebo pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění.
Neexistence a zánik ochranné lhůty
V určitých případech ochranná lhůta vůbec neplyne. Dle ust. § 15 odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ochranná lhůta neplyne
- z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
- z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání,
- ze zaměstnání malého rozsahu,
- ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,
- v případě, že pojištění odsouzeného nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence skončí v době jejich útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,
- ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce,
- z výkonu vojenské činné služby vojáka v záloze,
- z výkonu činnosti související s brannou povinností, pokud je v souvislosti s touto činností poskytována podle zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu.
V případech vyjmenovaných v ust. § 15 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ochranná lhůta začala plynout, resp. mohla začít plynout, avšak v důsledku stanovené skutečnosti dochází k jejímu zániku (skončení). Ochranná lhůta zaniká
- vznikem nového pojištění, vznikem pojištění osob samostatně výdělečně činných ochranná lhůta ze zaměstnání nezaniká, pokud nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství nevznikne z pojištění osob samostatně výdělečně činných a ochranná lhůta již neprošla dříve,
- posledním dnem přede dnem, od něhož náleží výplata starobního nebo invalidního důchodu; to však neplatí v případě vzniku nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, jde-li o nárok na peněžitou pomoc v mateřství,
- posledním dnem přede dnem nastoupení výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,
- posledním dnem přede dnem útěku odsouzeného nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.