Plné znění otázky
V naší společnosti došlo k rozporování správnosti výpočtu mzdy za přesčasovou práci ve smyslu § 114 ZP. Hned v první větě § 114 ZP je uveden pojem „dosažená mzda“ a jeden z vedoucích zaměstnanců tvrdí, že je to mzda včetně všech příplatků a odměn, i mimořádných, nikoli „pouze“ tarifní/základní mzda a odkazuje se na ustanovení o platu.
Cituji z dopisů zaměstnance: „Při kontrole proplácení odpracovaných hodin u zaměstnanců za práci přesčas bylo zjištěno, že mzda za vlastní přesčasové hodiny je nesprávně vypočítávána ze základní mzdy dotčeného zaměstnance a nikoli správně z průměrného výdělku pro pracovněprávní účely. U příplatku je již výše příplatku správně stanovena z průměrného výdělku. Uvedeným pak vzniká každému dotčenému zaměstnanci nedoplatek. …. Pokud bychom se řídili představou, že mzdou je pro účely odměňování za práci přesčas pouze a jedině tarifní mzda, museli bychom připustit fakt, že v případě, že by tarifní mzdu zaměstnanec nepobíral, ale měl by např. mzdu úkolovou nebo podílovou, nedostával by zaměstnanec za práci přesčas mzdu žádnou… Proto je v textu příslušného shora uvedeného ustanovení ZP uvedeno, že přísluší mzda (dosažená) a nikoli tarifní mzda. Takovéto záměrné rozlišení je např. uvedeno v ust. § 127 ZP, které řeší odměnu za práci přesčas v RoPo (státní sféra) a zcela taxativně vyjmenovává, jaké části platu se započítávají do odměny za práci přesčas – zde je totiž tarifní mzda zakotvena v systému odměňování příslušným pracovněprávním předpisem, na rozdíl od podnikatelské sféry, kde tato jistota nemůže být pracovněprávním předpisem dána. Vyjdeme-li z dikce příslušného ustanovení ZP, musí být odměna za práci přesčas ve výši mzdy, na kterou mi za tuto dobu práce přesčas vzniklo právo. Na jakou mzdu mi tedy vzniklo za tuto dobu právo? Vzniklo mi právo pouze na tarifní mzdu, nebo mi za tuto dobu vzniklo i právo na další složky mzdy, včetně měsíčně vyplácené odměny? Podle mého názoru vzniklo i právo na odměnu, jako složku mzdy, pokud jsem samozřejmě splnil podmínky pro její přiznání, protože odměna není v tomto případě vázána na konkrétní pracovní úkol, časově jasně vymezený, ale jedná se o odměnu měsíční, který je „naplňována“ v průběhu celého měsíčního období a podmínky pro její přiznání jsou splňovány průběžně. Z tohoto tedy pak vyplývá, že v okamžiku výkonu práce přesčas (tj. v době, která je příslušným ust. ZP označována právě jako „tato doba“) jsem výkonem práce dosáhl nejenom na odměnu formou tarifní mzdy, ale tím, že jsem průběžně splňoval podmínky pro přiznání odměny, jsem dosáhl i na odměnu formou odměny a dosažená mzda se v okamžiku výkonu práce přesčas skládá z tarifní mzdy a odměny.
Zde příkladmo uvádím odkazy na články nebo výpočty výše mzdy za práci přesčas, kde je v případech přiznání měsíční odměny za základnu brána tarifní mzda + odměna + další případné složky, nikoli pouze mzda tarifní: https://www.pracomat.cz/poradna/pro-pracujici/330-prace-prescas.html
Ing. Alena Chládková: Příplatky za práci přesčas…, Práce a mzda 10/2018 Ing. Ivan Tomší: Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas, www.komora-ucetnich.cz
Zde příkladmo odkazy na SW programy s výpočty výše mzdy za práci přesčas, kde je v případech přiznání měsíční odměny za základnu brána tarifní mzda + odměna, nikoli pouze mzda tarifní: https://www.stormware.cz/prirucka-pamica-online/Mzdy/Definice_slozek_mezd/
Odkaz, který citujete, neilustruje to, že tarifní mzda je 23.000,- Kč, ale že měsíční mzda (která v sobě zahrnuje tarif + odměny) je 23.000,- Kč a v další části (algoritmus výpočtu) je označení Výpočet základní mzdy z důvodu rozdělení na: - výpočet výše mzdy (zde základní, myšleno tím mzdy odpovídající skutečně odpracovaným hodinám, nicméně obsahující všechny oprávněné složky mzdy), která v sobě zahrnuje hodiny odpracované v řádném rozvrhu pracovního týdne a hodiny v přesčasovém příplatku a - výpočet výše příplatku (zde mzdy odpovídající pouze hodinám v přesčasovému příplatku). Škoda, že jste se pravděpodobně nepodívala i na ostatní odkazy k algoritmům výpočtu, kde je vše zcela jasně a přehledně popsáno… “
Zaměstnanci u nás mají standardně měsíční mzdu sjednánu jednou složkou v pracovní smlouvě. V kolektivní smlouvě je sjednána měsíční odměna z tarifní mzdy ve výši 9 %. Tato odměna není vázána na žádný konkrétní výkon a o její výši, či nepřiznání rozhoduje vedoucí dle vlastního uvážení (nikde nejsou specifikována pravidla). V praxi je tato odměna přiznávána většinou, ale ne vždy. Můžete mi prosím napsat správný výklad sousloví „dosažená mzda“? Zda v „dosažené mzdě“, na kterou vzniklo zaměstnanci za dobu práce přesčas právo, se pro výpočet práce přesčas zohlední tato 9% odměna, či i nějaká další mimořádná měsíční odměna, přiznaná vedoucím zaměstnancem? Nebo je to nárok vyplývající z údaje pracovní smlouvy, či mzdového výměru, tj. nárok, na který zaměstnanec dosáhne za odpracovanou dobu „bezpodmínečně“. Popř. kde tuto informaci najdu? Chybí mi argument, či explicitní vysvětlení pojmu „dosažená mzda“, abych před vedením mohla obhájit správnost výpočtu. Žádnou vnitřní směrnici pro výpočet práce přesčas nemáme a nyní obecně výpočet odpovídá tomuto příkladu: Harmonogramem směn bylo na daný kalendářní měsíc určeno zaměstnanci odpracovat 160 hodin. Zaměstnanec má měsíční mzdu 23 000 Kč (částka sjednána v Pracovní smlouvě). Průměrný hodinový výdělek činí 135,55 Kč. V daném měsíci odpracoval 178 hodin, tedy 18 hodin práce přesčas a za práci přesčas nečerpal náhradní volno. Zaměstnavatel poskytuje příplatkové mzdy v minimální výši. Výpočet základní mzdy: (23 000 : 160) x (160 + 18) = 25 587,50 Kč. Příplatek za práci přesčas: 135,55 x 25 % x 18 = 609,98 Kč. Celková mzda včetně práce přesčas: 25 587,50 + 609,98 = 26 197,48, po zaokrouhlení 26 198 Kč.