inspekce práce

Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou součástí pracovního práva. Mezi nejvýznamnější kontrolní subjekty patří orgány inspekce práce, které jsou oprávněny ukládat zaměstnavatelům sankce (pokuty) za přestupky až do výše 10 000 000 Kč.

 Srdečně vás zveme na 12. odbornou konferenci k pracovnímu právu, jejímž hlavním tématem budou novely zákoníku práce 2023. Posledních 6 volných míst. Program konference: Transpoziční novela zákoníku práce – regulace...

Oblastní inspektoráty práce dokončily za období leden až duben letošního roku již 6 982 kontrol, při kterých zjistily celkem 10 804 porušení zákona a uložily 1 232 pokut v celkové...

V současnosti dochází k postupné digitalizaci pracovišť, která sebou přináší inteligentní digitální monitorovací systémy, jako jsou aplikace, kamery a nositelná zařízení, které umožňují nejenom monitorování pracovního prostředí, ale rovněž i monitorování osobních dat, například pomocí biosenzorů. Ať už je cílem jejich zavedení proaktivní (prevence) nebo reaktivní (zmírnění), jejich úspěch často závisí na přesnosti, způsobu a důvodu pro shromažďování a analyzování získaných dat.

Zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb. patří, vedle zákoníku práce č. 262/2006 Sb., k nejdůležitějším pracovněprávním předpisům. Upravuje postup orgánů inspekce práce při kontrole dodržování ustanovení zákoníku práce a stanoví pravidla pro ukládání sankcí pro přestupek nebo správní delikt zaměstnavatelů.

Vzdělávání může být velmi stresující, což může způsobit zhoršení duševní a tělesné pohody zaměstnanců na všech úrovních vzdělávání, od středisek předškolního vzdělávání až po vysoké školy. Vzdělávání nemusí být považováno za „nejrizikovější“ odvětví z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Prevence psychosociálních rizik a muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací by mohla mít značný význam, jelikož z evropských průzkumů vyplývá, že tato rizika jsou v současnosti na evropských pracovištích závažným problémem. Rovněž však nesmíme zapomínat i na bezpečnostní rizika, jako jsou například uklouznutí, zakopnutí a pády, jejichž následkem může dojít k trvalé invaliditě nebo dokonce i k úmrtí.

Dne 1. 8. 2022 nabyl účinnosti zákon č. 217/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon mimo jiné implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. 7. 2020, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU, a kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a nařízení (EU) č. 1024/2012 (dále jen „směrnice 2020/1057“).

Nakládání s chemickými látkami a směsmi patří mezi běžnou pracovní činnost téměř na všech pracovištích, včetně mikro, malých a středních podniků. Nebezpečné látky používané na pracovišti mají potenciál způsobit poškození zdraví zaměstnanců. Kontroly zaměstnavatelů, kteří na svých pracovištích nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi jsou proto důležitou oblastí kontrol Státního úřadu inspekce práce.

V předchozích částech minisérie na téma osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) inspirované změnou prováděcího nařízení vlády platnou od 1. listopadu loňského roku jsem uvedl příběhy, se kterými jsem se setkal při kontrolách OIP v prostředí těžkého průmyslu a chemie. V tomto, zatím posledním, dílu bych rád téma odlehčil. Budu se tedy věnovat lehčím OOPP než je kožený slévárenský nákrčník nebo gumový protichemický oblek. Zůstává zde moje snaha upozornit na univerzální aspekt každého příběhu, který lze promítnout do úplně libovolného prostředí.

Jako inspektor OIP se při kontrolní činnosti musím vyjadřovat pouze ve stylu „zaměstnavatel nesplnil“. Pouze v rámci publikační činnosti se mohu zabývat přesahem k osobní odpovědností konkrétních lidí, kteří svými chybami stojí za pracovními úrazy. Moje články jsou postavené na příbězích s ponaučením. Čtenář by se měl zamyslet, promítnout si univerzální moment příběhu do své praxe a stejné chybě předejít. Takže, milý čtenáři, i když si v dnešním článku série na téma OOPP přečtete o chemičce, jistě v příběhu odhalíte nějaký univerzální moment a ten si promítnete do vašeho provozu.

Jako inspektor OIP se při kontrolní činnosti musím vyjadřovat pouze ve stylu „zaměstnavatel nesplnil“. Jiný úhel pohledu na problematiku BOZP umožňuje publikační činnost, při níž se mohu zabývat přesahem k osobní odpovědností konkrétních lidí. Ať už jsou schovaní za pojmem „zaměstnavatel“, anebo jde o řadové zaměstnance. Prostřednictvím příběhů chci přimět čtenáře k zamyšlení a poučení z chyb jiných. Nyní jsem využil příležitosti vydání nařízení vlády č. 390/2021 Sb., které od 1. listopadu 2021 nahradilo nařízení vlády č. 495/2001 Sb. ohledně osobních ochranných pracovních prostředků, a připravil jsem minisérii článků na téma OOPP. První z nich bude z hutnictví a slévárenství, ale čtenář by měl odhalit univerzální moment každé události aplikovatelný ve zcela libovolném oboru.

Terciární sektor, neboli také sektor služeb, patří v 21. století mezi největší sektor světového hospodářství. Kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce v oblasti terciární sféry je již dlouhodobě zaměřena na kontrolu zajišťování BOZP v rámci vybraných služeb vůči veřejnosti. Nedodržování požadavků právních předpisů k zajištění BOZP, která jsou při kontrolách zjišťována, se může negativně odrazit na pracovní úrazovosti zaměstnanců v organizaci. Je tak zapotřebí v organizacích zavést kulturu prevence v oblasti BOZP, kdy dodržování předpisů je nezbytným základem pro dosažení bezpečných a zdravých pracovišť.

Zpracování tohoto příspěvku vychází zejména z opakujících se nedostatků u zdvihacích zařízení zjištěné při kontrolní činnosti v rámci hlavního úkolu pro rok 2021, ale také i z kontrolních zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Dále také z vysoké pracovní úrazovosti u zdvihacích zařízení a činnostech souvisejících s manipulací s břemeny pomocí jeřábů, a to i přes jisté omezení výroby vlivem výskytu virového onemocnění COVID-19. Dalším důvodem jsou také velmi časté dotazy z řad odborníků v oblasti bezpečnosti práce. V úvodu příspěvku sdělíme zásadní informace o hlavním úkolu v oblasti zdvihacích zařízení pro rok 2021 včetně jeho průběžného vyhodnocení. Ve druhé části tohoto příspěvku se s Vámi podělíme o informace týkající se pracovní úrazovosti v ČR a u zdvihacích zařízení.

Na začátku dnešního příběhu ze světa inspektorů BOZP byl covid. Všichni se ho báli, zavírali se doma, děti nechodily do školy a místo „neseď u počítače a běž ven“ slyšely „nechoď ven, seď u počítače“. Zodpovědní lidé omezovali osobní kontakty, aby se covid nešířil. Pojem home office se ze stránek sci-fi a společenských magazínů konečně začal přesouvat do praxe. Ta praxe zákonitě zasáhla i oblast bezpečnosti práce. Nebudu se zde věnovat BOZP při práci z domova. Naopak, chci se podělit o zkušenost, kterou tato éra přinesla do práce inspektorů Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce.

Odměňování zaměstnanců v pracovním poměru nestačí poměřovat s minimální mzdou, ale ve smyslu ustanovení § 112 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, až na výjimky s příslušnou skupinou prací (stupněm) nejnižší úrovně zaručené mzdy. Ty jsou konkrétně upraveny v nařízení vlády č. 567/2006 Sb. jednak co do výše, jednak co do obecných charakteristik skupin prací a konkrétních příkladů podle oborů (v příloze tohoto nařízení).

Inspektoři oblastních inspektorátů práce, oddělení BOZP a VTZ, se při šetření pracovních úrazů setkávají nejen se suchými fakty v písemných dokladech, ale také s příběhy lidí.

Předmětem tohoto článku je rozsudek Nejvyššího správního soudu1), který se blíže zabývá vymezením pojmu pracoviště ve vztahu k povinnostem zaměstnavatele za situace, kdy jej sdílí s jiným zaměstnavatelem. V daném případě pak byla dále zkoumána povinnost zaměstnavatele vytvářet bezpečné pracovní podmínky a povinnost informovat druhého zaměstnavatele o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením.

V rámci kontrolní činnosti oblastních inspektorátů práce řeší inspektoři oddělení BOZP nedostatky na straně zaměstnavatele, setkávají se však i s pochybeními na straně zaměstnanců. Kontrolovanou osobu, tj. tím, koho inspektorát pohání k zodpovědnosti, je vždy zaměstnavatel. Přitom není výjimkou, že za malérem stojí nezodpovědnost zaměstnanců. Snaha urychlit či usnadnit si práci, ať už z důvodu lepšího ohodnocení, nebo kvůli úspoře času třeba na cigaretu. V praxi by se takových situací našlo mnoho…

Zákonem č. 285/2020 Sb. byla přijata poměrně rozsáhlá a dlouho očekávaná novela zákoníku práce. Tento zákon přináší i změny v některých dalších právních předpisech. V tomto článku se budu věnovat dvěma z nich, totiž novele zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen „zákon o inspekci práce“).

Tento článek se zaměřuje novelu zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, která je součástí nedávno přijaté novely zákoníku práce, a která nabude účinnosti 30. července tohoto roku. Jakkoliv se svým rozsahem nejedná o rozsáhlou novelu zákona o inspekci práce, obsahuje několik důležitých změn.