Zaměstnávání občanů Ukrajiny ve světle schválených změn

Konkrétně se jedná o zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, který upravuje získání dočasné ochrany na území České republiky, a zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, který, mimo jiné, zajišťuje občanům Ukrajiny volný přístup na trh práce v České republice. Zajímavostí je, že platnost obou zákonů je omezena do 31.3.2023, což ale odpovídá rozhodnutí Rady, v jehož rámci se dočasná ochrana poskytuje nejprve po dobu jednoho roku.

Co je vlastně dočasná ochrana

Dne 4. března 2022 rozhodla Rada [rozhodnutí Rady (EU) 2022/382] historicky poprvé o aktivaci mechanizmu dočasné ochrany z důvodu hromadného přílivu osob prchajících z Ukrajiny v důsledku války. Toto rozhodnutí předpokládá směrnice Rady 2001/55/ES, kterou Česká republika implementovala již v roce 2003, a to zákonem č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, v platném znění. Nicméně tato již téměř 20 let stará norma neodpovídá aktuálním potřebám a situaci, což vláda ČR řeší prostřednictvím nově schválené legislativy.

Dočasná ochrana je krizový mechanismus EU, který lze použít v případech hromadného přílivu osob a jehož cílem je poskytnout okamžitou a kolektivní ochranu (tj. aniž by bylo nutné posuzovat individuální žádosti) osobám, které se nemohou vrátit do své země původu. Cílem je především zmírnit tlak těchto osob na azylové systémy členských zemí EU a zároveň umožnit těmto osobám využívat v rámci celé EU práv, které se týkají mimo jiné i pobytu a přístupu na trh práce.

Dle obecných pravidel přijaté rozhodnutí Rady aktivuje dočasnou ochranu na počáteční období jednoho roku. Toto období lze automaticky prodlužovat vždy o období šesti měsíců, a to nejvýše o jeden rok. Komise může Radě navrhnout, aby dočasnou ochranu prodloužila až o jeden další rok. Může rovněž navrhnout ukončení dočasné ochrany, zejména pokud bude situace na Ukrajině taková, že umožní bezpečný a trvalý návrat.

Pobyt na území ČR

Dle dosavadní „krizové“ praxe vydávalo Ministerstvo vnitra ČR již od 24. února 2022 občanům Ukrajiny, kteří opustili její území, tzv. speciální dlouhodobá víza (prakticky se jedná o víza nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky). Toto vízum je i nadále důležité pro následný výkon práce na území České republiky.

I po schválení nových zákonů tato praxe v zásadě pokračuje. Nicméně dle nové úpravy se již nejedná o speciální dlouhodobé vízum, ale o dočasnou ochranu. Dočasná ochrana je především udělována (uvedeny jsou nejdůležitější skupiny):

• ukrajinským státním příslušníkům pobývajícím na Ukrajině před 24. únorem 2022,
• jejich rodinným příslušníkům a
• cizincům, kteří doloží, že byli ke dni 24. února 2022 držiteli platného povolení k trvalému pobytu na území Ukrajiny.

Dočasná ochrana je udělována formou vízového štítku přímo do cestovního dokladu žadatele. I nadále jsou podmínky pro její udělení velmi jednoduché – k získání dočasné ochrany kromě vyplnění žádosti postačí pouze doložení cestovního dokladu a na vyžádání fotografie. Dle nové právní úpravy je udělená dočasná ochrana považována z pohledu zákona o pobytu cizinců za vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky.

Pozitivní zprávou je, že dle přechodných ustanovení nové právní úpravy se za udělenou dočasnou ochranu automaticky považuje i udělené vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky, které je vydáváno od 24. února 2022 v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (tedy speciální dlouhodobé vízum udělované do 21. března 2022). Prakticky to tedy znamená, že občané Ukrajiny, kteří na území České republiky přišli po 24. únoru 2022 a již získali speciální dlouhodobá víza, si nebudou muset vyřizovat nová povolení k pobytu, ta stávající budou i nadále platná – považovaná za dočasnou ochranu.

Jak již bylo zmíněno, vyřízení dočasné ochrany (speciálního dlouhodobého víza) je pro výkon práce občanů z Ukrajiny klíčové. Ačkoliv občané Ukrajiny mají bezvízový styk s Českou republikou (a potažmo i se státy schengenského prostoru), a tedy zde mohou pobývat až 90 dnů (v rámci období 180 dnů), tento druh pobytu není určen k výdělečné činnosti. To znamená, že výkon práce občana Ukrajiny na území České republiky bez udělené dočasné ochrany (speciálního dlouhodobého víza) by byl považován za výkon nelegální práce se všemi důsledky.

Zaměstnání na území ČR

V případě možnosti výkonu práce ze strany občanů Ukrajiny přináší nová právní úprava v souladu s rozhodnutím Rady zásadní, a přesto poměrně jednoduchou změnu – jakýkoliv cizinec s udělenou dočasnou ochranou se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců.

Toto řešení je velmi efektivní a prakticky znamená, že cizinci s dočasnou ochranou mají volný vstup na trh práce České republiky, mohou tedy být zaměstnáni a vykonávat práci prakticky za stejných podmínek jako občané České republiky. Kromě toho, že tedy cizinec s dočasnou ochranou nepotřebuje žádné další oprávnění k výkonu práce, má tato situace další významné dopady:

• do pracovněprávního vztahu lze nastoupit i na pracovní místo, ohledně kterého neproběhl test trhu práce (tedy toto pracovní místo nebylo ohlášeno Úřadu práce ČR);
• není zde omezení jako v případě zaměstnaneckých či modrých karet ohledně druhu pracovněprávního vztahu, výši úvazku nebo výši mzdy. Jelikož podmínky výkonu práce cizinců s dočasnou ochranou budou stejné jako u občanů České republiky, lze dovodit, že tito cizinci mohou uzavírat kromě pracovního poměru jakékoliv dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy DPP i DPČ), využívat jakýchkoliv zkrácených úvazků či úvazků na dobu určitou;
• nejsou zde omezení týkající se výše mzdy či odměny z dohody než ta stanovená zákoníkem práce, je tedy třeba dodržovat pouze obecná pravidla pro minimální a zaručenou mzdu;
• lze měnit zaměstnavatele bez omezení, tedy bez předchozího oznámení Ministerstvu vnitra ČR.

Jelikož se ovšem jedná o zaměstnávání cizinců, mají zaměstnavatelé stále určité povinnosti, které ohledně českých zaměstnanců nemají. Jedná se ovšem pouze o spíše administrativní záležitosti (viz dále).

Na co by zaměstnavatelé neměli zapomínat

V případě zaměstnávání cizinců s dočasnou ochranou musí zaměstnavatelé i nadále plnit informační a evidenční povinnosti stanovené zákonem o zaměstnanosti. Za nesplnění těchto povinností hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 100 000 Kč.

V rámci informační povinnosti je zaměstnavatel povinen písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR o nástupu cizince do zaměstnání, a to nejpozději v den nástupu. Dále je zaměstnavatel povinen informovat i o ukončení zaměstnání ve lhůtě 10 kalendářních dnů. Pokud během zaměstnání dojde ke změnám v úvodní informaci, je zaměstnavatel povinen informovat Úřad práce ČR i o těchto změnách, opět ve lhůtě 10 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala. V rámci evidenční povinnosti jsou zaměstnavatelé povinni pouze evidovat určité osobní údaje o zaměstnaném cizinci v rozsahu dle § 102 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.

Kromě výše uvedených povinností jsou dále zaměstnavatelé povinni uchovávat kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území ČR (tedy kopii vízového štítku či razítka z pasu cizince), a to po dobu trvání zaměstnání a po dobu 3 let od skončení zaměstnávání cizince.

Pro tuzemské zaměstnavatele také platí povinnost mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Nicméně pokud tuzemský zaměstnavatel splnil svoji povinnost oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu cizince do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění, tato povinnost odpadá.

Závěrem je třeba připomenout zaměstnavatelům jejich povinnosti v rámci pracovnělékařské péče, a to konkrétně potřebu vstupní lékařské prohlídky cizince před nástupem do zaměstnání a povinnosti týkající se BOZP. Zaměstnavatelé by v této souvislosti neměli zapomenout na povinná vstupní školení bezpečnosti práce s tím, že i ze současné judikatury jasně vyplývá, že toto školení by nemělo být pouhou formalitou, a to i s ohledem na jazyk, ve kterém probíhá. Lze proto doporučit, aby zaměstnavatelé na školení přibrali např. tlumočníka a tuto skutečnost uvedli v prezenční listině školení.

Ačkoliv české právní předpisy výslovně nevyžadují přípravu pracovněprávních dokumentů v rodném jazyce cizince, lze opět s ohledem na jazykovou výbavu občanů Ukrajiny doporučit přípravu základních dokumentů, včetně pracovní smlouvy, v ukrajinštině (lze použít i dvojjazyčnou verzi). V opačném případě zaměstnavatelé riskují, že ustanovení těchto dokumentů, kterým zaměstnanec nerozumí, nemusí být vůči němu vynutitelná.