Zaměstnávání cizinců ze třetích zemí

Vydáno: 15 minut čtení

Zaměstnávání cizinců je aktuálním tématem. V dnešní době stále roste potřeba zaměstnávat nejen pracovníky z řad občanů ČR, ale také zaměstnance z Evropské unie nebo třetích zemí. Jejich zaměstnávání však s sebou přináší zvýšené nároky na administrativu. Právní úprava zaměstnávání cizinců v ČR by měla na jedné straně chránit domácí trh práce, na druhé straně ale také umožnit cizincům práci ve specifických oborech, v kterých je třeba odborníků, nebo i v těch oborech, kde je obtížné zaměstnat občany ČR.

Kdo je cizinec

Právní úprava zaměstnávání cizinců se řídí především zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Dle tohoto zákona se cizincem rozumí fyzická osoba, která není státním občanem ČR, občanem EU ani jeho rodinným příslušníkem. Z uvedeného je zřejmé, že český právní řád rozděluje zaměstnance ze zahraničí do dvou skupin v závislosti na míře omezení přístupu k zaměstnání na území ČR:

  1. První skupinu tvoří rodinní příslušníci občana ČR, občané EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci. Do této skupiny rovněž spadají cizinci s uděleným trvalým pobytem, mezinárodní a dočasnou ochranou. Tyto osoby mají stejné právní postavení v pracovněprávních vztazích jako občané ČR.
  2. Druhou skupinu tvoří cizinci ze třetích států a osoby bez státní příslušnosti. Možnost těchto osob účastnit se pracovněprávních vztahů je do značné míry omezena, a to zejména požadavky na získání platného povolení k zaměstnání a platného povolení k pobytu. Bez splnění těchto podmínek nemůže být cizinec dle zákona o zaměstnanosti legálně zaměstnán.

Práva a povinnosti cizinců se dále liší podle jejich pobytového statusu. Cizinci, kteří mají na území ČR trvalý pobyt, mají z hlediska zaměstnávání stejné právní postavení jako občané ČR, což znamená, že nejsou při výběru zaměstnání omezováni, s výjimkou některých povolání, pro jejichž výkon se podle právních předpisů platných na území ČR vyžaduje státní občanství (např. státní služba). Stejně se pohlíží na cizince, kterým byl udělen azyl nebo doplňková ochrana dle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.

Ustanovení § 89 zákona o zaměstnanosti stanoví podmínku, že cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnán jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání a platné oprávnění k pobytu na území ČR nebo je-li držitelem zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modré karty.

Povinnost hlášení volných pracovních míst

Zaměstnavatel, který zamýšlí zaměstnávat na volném pracovním místě cizince na základě povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty nebo modré karty, je povinen oznámit takovéto volné pracovní místo, na kterém může být cizinec zaměstnán, krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž územním obvodu má být zaměstnání vykonáváno, a to včetně základní charakteristiky tohoto pracovního místa.

Volným pracovním místem se rozumí takové místo, které zaměstnavatel nově vytvořil nebo které se uvolnilo. Základní charakteristikou volného pracovního místa se rozumí druh práce, místo výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách a dále informace, zda jde o zaměstnání na dobu určitou, nebo neurčitou a jeho předpokládanou délku. Zaměstnavatel může podat i informace o možnostech ubytování nebo dojíždění, pokud požaduje tyto informace zveřejnit.

Zaměstnávání občanů třetích zemí

Zaměstnavatel může cizince zaměstnávat pouze tehdy, pokud tento cizinec má

  • platné povolení k zaměstnání a platné oprávnění k pobytu nebo
  • zaměstnaneckou kartu nebo
  • modrou kartu nebo
  • kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance
  • a dále písemně uzavřenou pracovní smlouvu na dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno, písemně uzavřenou dohodu o pracovní činnosti nebo písemně uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti, za předpokladu, že zaměstnavatel cizince přihlásil k platbě dávek sociálního a zdravotního pojištění.

V případě zaměstnání cizince je zaměstnavatel povinen nabídnout tomuto cizinci pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana ČR ve stejném pracovním zařazení podle platných právních předpisů, případně v souladu s kolektivními smlouvami nebo pracovními smlouvami. Držitelům zaměstnanecké karty musí být zajištěna týdenní pracovní doba nejméně 15 hodin a mzda bez ohledu na rozsah práce nesmí být nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy, držitelům modré karty je zaměstnavatel povinen zaručit hrubou roční mzdu alespoň ve výši 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy v souladu s vyhlášeným sdělením MPSV. Dle sdělení MPSV č. 104/2019 Sb. ze dne 29. března 2019 činí pro období od 1. května 2019 do 30. dubna 2020 průměrná hrubá roční mzda v ČR 382 620 Kč.

Informační povinnost

Zaměstnavatel má v případně zaměstnání cizince informační povinnost vůči příslušné krajské pobočce Úřadu práce. Je povinen o nástupu cizince do zaměstnání písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce nejpozději v den nástupu této osoby k výkonu práce.

Písemná informace musí obsahovat údaje odpovídající evidenci, kterou je zaměstnavatel povinen vést podle ust. § 102 odst. 2 nebo odst. 3 zákona o zaměstnanosti.

Kromě toho je zaměstnavatel povinen písemně informovat příslušný Úřad práce o tom, že cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance,

  1. nenastoupil do práce,
  2. ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno, nebo bylo zaměstnání ukončeno
  3. výpovědí z některých důvodů uvedených v ust. § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů,
  4. okamžitým zrušením podle ust. § 56 zákoníku práce.

Při ukončení zaměstnání výpovědí, dohodou nebo okamžitým zrušením je zaměstnavatel povinen uvést i důvod ukončení tohoto zaměstnání.

Evidence cizinců

Kromě informační povinnosti má zaměstnavatel povinnost vést evidenci cizinců, které zaměstnává. Zákon o zaměstnanosti uvádí údaje, které evidence musí obsahovat. Shodné údaje musí obsahovat písemná informace příslušné krajské pobočce Úřadu práce podávaná zaměstnavatelem, nastoupí-li uvedená osoba do zaměstnání. Každou změnu těchto údajů je také zaměstnavatel povinen nahlásit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo kdy se o ní dověděl.

Evidence obsahuje identifikační údaje cizince, adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek, číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal, druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno, dále pohlaví cizince, zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání, dobu, na kterou mu bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta a na kterou mu byl povolen pobyt, den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání zahraničním zaměstnavatelem.

Povolení, která potřebuje cizinec

Podmínkou pro přijetí cizince do zaměstnání a jeho výkon na území ČR je podle ust. § 89 odst. 1 zákona o zaměstnanosti získání zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modré karty. Druhou možnost pak stanoví ust. § 89 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, a to možnost zaměstnání na základě platného povolení k zaměstnání vydaného krajskou pobočkou Úřadu práce, ke kterému je však ještě potřeba být držitelem platného oprávnění k pobytu na území ČR. V případě, že je zaměstnanec držitelem zaměstnanecké nebo modré karty nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, není už potřeba žádné další oprávnění k pobytu na území ČR, je součástí těchto karet.

Povolení k zaměstnání

Pro výkon legální práce cizincem na území ČR je nezbytné povolení k zaměstnání. Toto povolení je možné získat jako klasické povolení k zaměstnání nebo v rámci zaměstnanecké karty nebo modré karty nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Povolení se vydává na žádost cizince. O povolení k zaměstnání žádá cizinec písemně příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce zpravidla před svým příchodem na území ČR. V řízení může být zastoupen zaměstnavatelem nebo i jiným jím zplnomocněným zástupcem, a to na základě a v rozsahu písemné plné moci. Příslušnou pro vydání povolení k zaměstnání je vždy krajská pobočka Úřadu práce, v jehož obvodu bude cizinec zaměstnání vykonávat. O povolení k zaměstnání vydává krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí. Povolení se vydává nejdéle na dobu 2 let. Platnost povolení k zaměstnání může Úřad práce s přihlédnutím k situaci na trhu práce cizinci na jeho žádost prodloužit, a to i opakovaně, vždy však nejdéle na dobu 2 let.

Kdy není třeba povolení k zaměstnání

Zákon o zaměstnanosti v ust. § 98 uvádí případy, kdy se k zaměstnání cizince povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta nevyžaduje. Jedná se například o případy cizince

  • s povoleným trvalým pobytem,
  • kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana,
  • jehož výkon práce na území ČR nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce nebo osobu, která v ČR zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce,
  • zaměstnávaného v mezinárodní dopravě, pokud je k výkonu práce na území ČR vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem,
  • akreditovaného v oblasti sdělovacích prostředků,
  • který se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání.

Zaměstnanecká karta

Definice zaměstnanecké karty je obsažena v ust. § 42g zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Zaměstnaneckou kartou se rozumí povolení k dlouhodobému pobytu opravňující cizince k přechodnému pobytu na území delšímu než 3 měsíce a k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána. Cizinec, který má zaměstnaneckou kartu, je oprávněn:

  • pobývat na území ČR a zároveň
  • pracovat na pracovním místě, na které byla zaměstnanecká karta vydána, a případně toto místo se souhlasem odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra změnit nebo pracovat na dalším místě či u dalšího zaměstnavatele.

Zaměstnanecká karta tedy spojuje oprávnění k pobytu i oprávnění k zaměstnání. Podmínky pro vydání zaměstnanecké karty stanoví zákon o pobytu cizinců na území České republiky. Zaměstnanecká karta je vydávána a řízení o ní je zahajováno na žádost cizince. Zaměstnanecká karta se vydává na dobu nejdéle dvou let.

Modrá karta

Modrá karta je povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Cizinec, který má modrou kartu, je oprávněn:

  • pobývat na území ČR
  • a pracovat na pracovním místě, na které byla modrá karta vydána, případně toto místo za definovaných podmínek změnit.

Obdobně jako karta zaměstnanecká v sobě obsahuje jak oprávnění k pobytu, tak oprávnění k zaměstnání na území ČR. Od zaměstnanecké karty se odlišuje zejména tím, že základním předpokladem pro její získání je obsazení pracovního místa vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Podmínky pro vydání modré karty stanoví zákon o pobytu cizinců na území České republiky. Modrá karta se vydává pracovníkům s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním, kteří mají pracovní smlouvu nejméně na dobu jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a sjednanou hrubou měsíční nebo roční mzdu, jejíž výše odpovídá alespoň 1,5násobku v ČR vyhlašované sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí. Modrá karta usnadňuje přístup na trh práce cizincům, kteří mají vyšší kvalifikaci, po které je v ČR poptávka. Vydává se s dobou platnosti o 3 měsíce delší, než je doba, na níž byla uzavřena pracovní smlouva, nejdéle však na 2 roky.

Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance

Tento druh povolení umožňuje jeho držiteli pobyt na území ČR delší než 90 dnů a výkon práce na pracovní pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty, na kterou byl cizinec dočasně převeden v rámci nadnárodní společnosti. Cizinec, který má kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance, je oprávněn:

  • pobývat na území ČR a zároveň,
  • vykonávat práci na pracovní pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty, na kterou byl převeden ze státu, který není členským státem Evropské unie.

Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance se vydává na dobu převedení na území členských států EU, avšak maximálně na 3 roky pro manažera a specialistu a 1 rok pro zaměstnaného stážistu. Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance je určena pro vnitropodnikově převedené manažery, specialisty a zaměstnané stážisty.

Mimořádné pracovní vízum

Novela zákona o pobytu cizinců na území České republiky (zákon č. 176/2019 Sb.) s účinností od 31. 7. 2019 zavedla tzv. mimořádné pracovní vízum. Jde o institut, který v době výrazného nedostatku pracovníků na trhu práce v některých odvětvích pomůže s rychlým a efektivním řešením dané situace. Doplňuje tak již existující šestiměsíční sezónní vízum. Mimořádné pracovní vízum, které je vízem k pobytu nad 90 dnů, uděluje ministerstvo pouze v souladu s podmínkami uvedenými ve vydaném nařízení vlády. Dle ust. § 31a odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky vláda může v případě mimořádného nedostatku pracovníků na trhu práce v určitém odvětví nebo profesi nebo v případě mimořádné události svým nařízením stanovit

  1. odvětví nebo profesi, ve kterých by měl být cizinec na území zaměstnán,
  2. maximální počet žádostí, které lze o toto vízum v rámci určitého časového období podat na příslušném zastupitelském úřadu,
  3. státní příslušnost cizince, který je oprávněn požádat o toto vízum,
  4. do kdy je možné žádosti o toto vízum podávat,
  5. podmínku, že zaměstnavatelem cizince na území nesmí být agentura práce, nebo
  6. podmínku, že zaměstnavatelem cizince na území může být pouze účastník vládou schváleného programu, a způsob zapojení dotčených orgánů a Hospodářské komory České republiky nebo organizací zaměstnavatelů do realizace takového programu.

Mimořádné pracovní vízum by mělo sloužit pro případy nedostatku pracovních sil na českém pracovním trhu v době výrazného nedostatku pracovníků na českém a evropském trhu práce v některých odvětvích. Vláda nařízením dočasně aktivuje vydávání mimořádného pracovního víza a stanoví mj. zdrojové země, ekonomická odvětví a objem migrace. Nařízení vlády tak umožní flexibilně reagovat na situaci na trhu práce. Platnost mimořádného pracovního víza je maximálně 1 rok. Toto vízum není možné prodlužovat, ale je možné žádat o něj opakovaně.

Co je sezónní zaměstnání

Jedná se o zaměstnání činností závislou na ročním období, tedy činností vázanou na určitou roční dobu podle opakující se události nebo typu události na základě sezónních podmínek, v jejichž průběhu jsou potřeby, pokud jde o pracovní sílu, podstatně větší než u běžného typu činností. Ministerstvo práce a sociálních věci stanoví vyhláškou seznam odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období - vyhláška č. 322/2017 Sb., o stanovení seznamu odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období. V současnosti se jedná zejména o zemědělství, lesnictví, stravování a pohostinství.

Za účelem sezónního zaměstnávání mohou cizinci podat žádost o krátkodobé vízum či o dlouhodobé vízum za účelem sezónního zaměstnávání. Krátkodobé vízum se vydává maximálně na dobu 3 měsíců, dlouhodobé vízum maximálně na dobu 6 měsíců.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Zrušení povolení k pobytu cizince
Trest vyhoštění cizince
Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele
Zkušební doba
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Den vzniku pracovního poměru, den nástupu do práce
Dočasné přidělení zaměstnance
Druh a místo výkonu práce
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Informování o právech a povinnostech zaměstnance
Konkurenční činnost (souhlas zaměstnavatele)
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)
Odstupné
Okamžité zrušení pracovního poměru
Smrt zaměstnance (zaměstnavatele)

Související články

Zaměstnávání cizinců z třetích zemí z pohledu plnění povinností v sociálním zabezpečení
Zaměstnávání cizinců v České republice
Zaměstnávání cizinců ze třetích států na území České republiky
Výkon nelegální práce cizinci
Zaměstnávání cizinců z neevropských zemí
Zaměstnávání migrantů/cizinců v zemědělské oblasti
Vybrané poznatky z oblasti zaměstnávání cizinců
Zaměstnávání občanů Ukrajiny ve světle schválených změn
Zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele z pohledu zdravotního pojištění
Novela zákona o pobytu cizinců na území České republiky
Povolení k zaměstnání a řádně ohlášené volné pracovní místo
Zaměstnávání cizinců
Ověřování dokladů totožnosti při zaměstnávání cizinců
Evropská unie a vybrané formuláře v souvislostech zdravotního pojištění
Zaměstnávání občanů EU
Zaměstnávání studentů a absolventů ze zahraničí
Dočasná ochrana válečných uprchlíků z Ukrajiny
Zaměstnanci z Evropské unie a zdravotní pojištění - tři důležité otázky
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Agenturní zaměstnávání cizinců a zaměstnávání uprchlíků
Řešení některých problémů ve mzdové účtárně formou dotazů a odpovědí

Související otázky a odpovědi

Zaměstnávání cizince
Pracovní smlouva vs. pracovní vízum
Zaměstnávání občanů z Ukrajiny
Příspěvek zaměstnavatele na ubytování cizinců
Zaměstnávání cizinců
Zaměstnání cizince v ČR
Zaměstnávání cizinců
Zaměstnání cizince na DPP
Nepřítomnost v zaměstnání pro údajné zadržení
Fiktivní pojištění - EU
Cizinci a odvody
Roční zúčtování
Superhrubá mzda u zaměstnance z Německa, formulář A1
Zaměstnání občana EU s místem výkonu práce mimo ČR
Ubytování zahraničních zaměstnanců v podnikové ubytovně
Cizinci - prodloužení pracovního poměru
Stálý byt a přechodné ubytování cizinců
Doplňující otázka k - Oznamovací povinnost při zaměstnání slovenské pracovnice na DPP
Dohoda o provedení práce s cizincem ze třetí země
Přihlášení na zdravotní pojišťovnu

Související předpisy

435/2004 Sb. o zaměstnanosti
325/1999 Sb. o azylu
104/2019 Sb. o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 20018 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
262/2006 Sb., zákoník práce
326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
176/2019 Sb. , kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
322/2017 Sb. o stanovení seznamu odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období