Zaměstnávání cizinců je aktuálním tématem. V dnešní době stále roste potřeba zaměstnávat nejen pracovníky z řad občanů ČR, ale také zaměstnance z Evropské unie nebo třetích zemí. Jejich zaměstnávání však s sebou přináší zvýšené nároky na administrativu. Právní úprava zaměstnávání cizinců v ČR by měla na jedné straně chránit domácí trh práce, na druhé straně ale také umožnit cizincům práci ve specifických oborech, v kterých je třeba odborníků, nebo i v těch oborech, kde je obtížné zaměstnat občany ČR.
Kdo je cizinec
Právní úprava zaměstnávání cizinců se řídí především zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Dle tohoto zákona se cizincem rozumí fyzická osoba, která není státním občanem ČR, občanem EU ani jeho rodinným příslušníkem. Z uvedeného je zřejmé, že český právní řád rozděluje zaměstnance ze zahraničí do dvou skupin v závislosti na míře omezení přístupu k zaměstnání na území ČR:
- První skupinu tvoří rodinní příslušníci občana ČR, občané EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci. Do této skupiny rovněž spadají cizinci s uděleným trvalým pobytem, mezinárodní a dočasnou ochranou. Tyto osoby mají stejné právní postavení v pracovněprávních vztazích jako občané ČR.
- Druhou skupinu tvoří cizinci ze třetích států a osoby bez státní příslušnosti. Možnost těchto osob účastnit se pracovněprávních vztahů je do značné míry omezena, a to zejména požadavky na získání platného povolení k zaměstnání a platného povolení k pobytu. Bez splnění těchto podmínek nemůže být cizinec dle zákona o zaměstnanosti legálně zaměstnán.
Práva a povinnosti cizinců se dále liší podle jejich pobytového statusu. Cizinci, kteří mají na území ČR trvalý pobyt, mají z hlediska zaměstnávání stejné právní postavení jako občané ČR, což znamená, že nejsou při výběru zaměstnání omezováni, s výjimkou některých povolání, pro jejichž výkon se podle právních předpisů platných na území ČR vyžaduje státní občanství (např. státní služba). Stejně se pohlíží na cizince, kterým byl udělen azyl nebo doplňková ochrana dle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.