Právo na svobodný výběr (změnu) zdravotní pojišťovny je jedním z četných práv pojištěnců účastných v českém systému veřejného zdravotního pojištění. Toto právo má každý občan s trvalým pobytem na území České republiky a také například osoba ze zahraničí, která bude pracovat u českého zaměstnavatele, a tudíž bude z tohoto důvodu podléhat českým právním předpisům zdravotního pojištění.
Od počátku fungování celého systému (tedy od 1. 1. 1993) se postupně měnily podmínky pro změnu zdravotní pojišťovny, přičemž k poslední změně došlo v této oblasti zákonem č. 200/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, jenž aktuálně stanovuje podmínky pro změnu zdravotní pojišťovny.
Standardní změna zdravotní pojišťovny
Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny lze podat pouze jednu v kalendářním roce; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě.
Mimořádná změna zdravotní pojišťovny
Oproti obecně platné úpravě je pojištěnec oprávněn změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší. Zákon taxativním výčtem vyjmenovává situace, kdy lze změnit zdravotní pojišťovnu k jinému datu než pouze k 1. 1. nebo k 1. 7., a to tehdy, pokud:
- zdravotní pojišťovna, u které je osoba pojištěna, vstoupila do likvidace,
- byla nad zdravotní pojišťovnou, u které je osoba pojištěna, zavedena nucená správa, nebo
- došlo ke sloučení zdravotních pojišťoven, které se týká i zdravotní pojišťovny, u které je osoba pojištěna,
a to vždy k prvnímu dni 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k události vyjmenované v písmenech a) až c).
Provedená změna zdravotní pojišťovny má nejrůznější dopady. Proberme si u jednotlivých kategorií ty nejvýznamnější.
Zaměstnavatelé
Zaměstnavatelé odvádějí pojistné za své zaměstnance, a proto je pro ně otázka příslušnosti zaměstnance ke zdravotní pojišťovně klíčová, neboť nesprávné placení pojistného způsobuje problémy všem dotčeným subjektům, tedy jak zaměstnavateli, tak zdravotním pojišťovnám a v neposlední řadě i samotnému zaměstnanci, povětšinou viníkovi vzniklé situace.
Nejčastějším důvodem pro chybné placení pojistného zaměstnavatelem (tedy placení pojistného jiné zdravotní pojišťovně než té, u které je zaměstnanec aktuálně pojištěn) je neoznámení, resp. opožděné oznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Řešil jsem i případ, kdy až v roce 2015 bylo zjištěno, že zaměstnanec změnil zdravotní pojišťovnu k datu 1. 1. 2008.
Ve smyslu ustanovení § 12 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. je zaměstnanec povinen oznámit svému zaměstnavateli v zákonné osmidenní lhůtě změnu zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání, a to především s ohledem na skutečnost, že zaměstnavatel musí následně přesměrovat platby pojistného na zaměstnancovu "novou" zdravotní pojišťovnu. Pokud zaměstnanec (a to i bývalý) tuto svoji zákonnou povinnost nesplní, vzniká zaměstnavateli - hromadnému plátci - u zaměstnancovy bývalé zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném. Naopak zdravotní pojišťovna, které platby řádně náležejí, bude po zaměstnavateli (neboť ten je v takovém případě partnerem zdravotní pojišťovny z hlediska placení pojistného) uplatňovat dlužné pojistné včetně penále. V této souvislosti nesmí zaměstnavatel opomenout přihlásit (odhlásit) zaměstnance u dotčených zdravotních pojišťoven k příslušným datům prostřednictvím kódů "P" ("O").
Přijetí sdělení zaměstnance o změně zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. Obdobně potvrzuje zaměstnavatel zaměstnanci písemně i sdělení příslušnosti ke zdravotní pojišťovně při nástupu zaměstnance do zaměstnání.
Zaměstnavatel má právo požadovat po zaměstnanci (nebo i po bývalém zaměstnanci) úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem - zaměstnancem. Zaměstnavatel vždy může podat žádost o prominutí vyměřeného penále. Pokud zdravotní pojišťovna takové žádosti nevyhoví, případně jí vyhoví pouze částečně, tedy částku penále k úhradě sníží, může zaměstnavatel uplatňovat takto vzniklou škodu vůči zaměstnanci. V takových situacích se může zaměstnanec snadno vyvinit tehdy, pokud dokladem od zaměstnavatele prokáže, že mu změnu zdravotní pojišťovny řádně oznámil.
U příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání
Obzvláště obezřetný by měl být zaměstnavatel v situaci, kdy například do ledna zúčtuje bývalému zaměstnanci plnění (odměnu) po skončení jeho pracovního poměru. Pokud by totiž tento bývalý zaměstnanec změnil zdravotní pojišťovnu k 1. 1., což se zaměstnavatel nemusí dozvědět, muselo by být pojistné odvedeno již ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec přestoupil. V takových případech doporučuji si vhodnou formou situaci u zdravotní pojišťovny ověřit. K obdobné situaci může dojít třeba i při běžící platbě z titulu konkurenční doložky, anebo když je zaměstnanci dlouhodobě vykazována neomluvená absence.
Aby bylo pojistné odváděno správné zdravotní pojišťovně (a tudíž aby mohl být zaměstnavatel v tomto směru takříkajíc "v klidu"), není na škodu čas od času požádat zdravotní pojišťovnu o zaslání seznamu zaměstnanců nejlépe k některému z dat stanovených pro přeregistraci (1. 1. nebo 1. 7.).
Osoby samostatně výdělečně činné
Při každé změně zdravotní pojišťovny musí OSVČ předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených u "bývalé" zdravotní pojišťovny z vyměřovacího základu, a to prostřednictvím formuláře "Doklad pro OSVČ o výši zálohy na pojistné". Zároveň musí být provedeno předisponování platby záloh na příslušný příjmový účet "nové" zdravotní pojišťovny, určený pro individuální platby pojistného.
V důsledku stanovení nových podmínek pro změnu zdravotní pojišťovny (od 1. 9. 2015) dochází u OSVČ od podání Přehledu za rozhodné období kalendářního roku 2016 k situacím, kdy OSVČ, pokud standardně změní zdravotní pojišťovnu k datu 1. 7., podává Přehledy dvěma zdravotním pojišťovnám. Příjmy a výdaje jsou pro každou zdravotní pojišťovnu v poloviční výši, ovšem při nutnosti dodržet minimální vyměřovací základ, pokud se bude na OSVČ tato povinnost po celý kalendářní rok vztahovat. Přehled více zdravotním pojišťovnám bude OSVČ podávat i tehdy, pokud změní zdravotní pojišťovnu během roku nestandardně (viz výše).
Osoby bez zdanitelných příjmů
Mezi samoplátce řadíme ve zdravotním pojištění podnikatele, tedy osoby samostatně výdělečně činné, a osoby bez zdanitelných příjmů (dále jen OBZP). Za OBZP se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:
- nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění),
- není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod., blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.), a ani
- není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti ve státech Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.
Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, anebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není v tomto měsíci OBZP.
Rozhodne-li se pojištěnec jako OBZP změnit zdravotní pojišťovnu, musí se u nové zdravotní pojišťovny do této kategorie přihlásit. Pokud by totiž tuto skutečnost nově zvolené zdravotní pojišťovně neoznámil, neměla by u něj ve svém informačním systému uvedenu kategorii plátce pojistného, což by dříve či později vedlo ke zbytečným komplikacím.
Osoby, za které platí pojistné stát
Je-li pojištěnec zaměstnán, oznamuje změnu zdravotní pojišťovny svému zaměstnavateli, který v předmětné záležitosti dále informuje o dané skutečnosti prostřednictvím kódů "P" a "O" obě zdravotní pojišťovny. Není-li pojištěnec zaměstnán, oznamuje změnu zdravotní pojišťovny osobně. Důsledkem aktu provedení změny zdravotní pojišťovny u osob, za které platí pojistné stát, je "přelévání" plateb pojistného od státu v rámci jednotlivých zdravotních pojišťoven, nicméně je pravdou, že vždy taková platba od státu zůstane v systému a poslouží k úhradě hrazených služeb, vykázaných poskytovateli. Tato platba činí v roce 2017 za každého "státního pojištěnce" měsíčně 920 Kč.
Kdy nelze právo na výběr zdravotní pojišťovny použít
Svobodná volba zdravotní pojišťovny je omezena pouze ve dvou případech. Narozené dítě je pojištěncem té zdravotní pojišťovny, u které je v den narození pojištěna jeho matka. Není-li matka dítěte zdravotně pojištěna podle tohoto zákona, oznámí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník dítěte jeho narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození. To znamená, že v případech, kdy je pojištěncem pouze otec dítěte a nikoliv matka, se určí příslušnost zdravotní pojišťovny podle otce. Vojáci v činné službě s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení nebo službě v operačním nasazení a žáci vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, jsou pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny.