Zdravotní pojištění - specifické situace při placení pojistného zaměstnavatelem v příkladech

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 8 400 Kč a u druhého zaměstnavatele s příjmem na dohodu o provedení práce 10 000 Kč.

Na základě výše uvedeného nezakládá příjem z dohody o provedení práce účast na zdravotním pojištění. Protože příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosahuje zákonného minima 12 200 Kč, musí být zaměstnavatelem proveden dopočet a doplatek pojistného podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

Zaměstnanec má u jednoho zaměstnavatele uzavřeny dvě pracovní smlouvy s hrubým příjmem 10 000 Kč a 3 000 Kč.

Z obou pracovních poměrů se bude odvádět pojistné, vyměřovací základ bude u tohoto zaměstnance činit 13 000 Kč, tedy s platbou pojistného v úhrnné částce 1 755 Kč.

Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu s hrubým příjmem 6 000 Kč a současně pracuje u jiného zaměstnavatele, kde jeho příjem taktéž na základě pracovní smlouvy činí 5 000 Kč.

Oba zúčtované příjmy se pro účel minima sčítají, a jelikož není v úhrnu dosaženo částky 12 200 Kč, pověří zaměstnanec za účelem provedení dopočtu a doplatku do minima toho zaměstnavatele, kterého si zvolí.

Hrubý příjem zaměstnance na základě pracovní smlouvy činí 10 000 Kč. Současně pracuje zaměstnanec u stejného zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti s příjmem 1 000 Kč.

Z hlediska stanovení vyměřovacího základu a výpočtu výše pojistného se posuzuje každý pracovněprávní vztah samostatně. To znamená, že:

• příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti nezakládá povinnost placení pojistného,
• z příjmu 10 000 Kč a celkové částky pojistného 1 350 Kč je sraženo zaměstnanci 450 Kč, zaměstnavatel hradí 900 Kč a
• doplatek pojistného z rozdílové částky 2 200 Kč (12 200 - 10 000) ve výši 297 Kč hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. To znamená, že zaměstnanci je sraženo celkem 747 Kč a zaměstnavatel uhradí 900 Kč, čímž je zajištěn postup podle zákona.

Na zaměstnavatele by povinnost úhrady doplatku 297 Kč přešla pouze v situacích vyjmenovaných v ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce.

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti na období od 12. 9. do 20. 9. 2018 s hrubým příjmem 4 000 Kč.

Pro povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění je v tomto případě rozhodující, že výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce září dosáhla nejméně částky „započitatelného příjmu“ 2 500 Kč. Z hlediska odvodu pojistného není důvod přihlížet ke skutečnosti, že zaměstnání trvalo kratší dobu než celý kalendářní měsíc. Zaměstnavatel odvede pojistné ze skutečné výše příjmu 4 000 Kč, neboť s ohledem na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání je překročena výše poměrné části minimálního vyměřovacího základu 3 660 Kč [(9: 30) x 12 200]. Současně platí, že v měsíci září má tento zaměstnanec jako pojištěnec vyřešen svůj pojistný vztah.

Zaměstnankyně pracující na dohodu o pracovní činnosti měla v měsících červenci až září 2018 hrubou mzdu 6 000 Kč, zaměstnavatel prováděl dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu. V průběhu října doručila zaměstnavateli doklad od Úřadu práce, že je od data 12. 10. 2018 evidována jako uchazeč o zaměstnání. Jakým způsobem ovlivní tato skutečnost placení pojistného na zdravotní pojištění v dalších měsících?

Při odvodu pojistného za říjen se musí zohlednit celkem 20 kalendářních dnů evidence ve „státní kategorii“, takže musí být dodržena poměrná část minima za zbývajících 11 kalendářních dnů mimo registraci v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Vyměřovací základ za říjen tak musí činit alespoň 4 329,03 Kč [(11: 31) x 12 200], což je částkou příjmu 6 000 Kč zajištěno. To znamená, že od října bude po dobu současné celoměsíční registrace zaměstnankyně na Úřadě práce činit vyměřovací základ 6 000 Kč. Podotýkám, že zaměstnavatel oznámí zdravotní pojišťovně na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kódem „I“ počátek povinnosti státu platit pojistné za tuto zaměstnanou osobu.

Také platí, že v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání (tedy při souběhu zaměstnání s evidencí uchazeče o zaměstnání) již nelze sjednávat dohody o provedení práce.

Zaměstnanec pracoval na dohodu o pracovní činnosti. V měsíci srpnu onemocněl, dohoda byla ukončena k datu 24. 8. a vzhledem k nemoci nedosáhl v srpnu příjmu 2 500 Kč. Zaměstnanec byl odhlášen k 24. 8. s tím, že dne 31. 8. nastoupil do jiného zaměstnání, což doložil zaměstnavateli, u kterého skončila dohoda o pracovní činnosti.

Skutečnost, že zaměstnanec nastoupil do jiného zaměstnání dne 31. 8., nemá faktický význam pro zaměstnavatele, kde v srpnu skočila dohoda o pracovní činnosti, a to z následujících důvodů.

Jelikož příjem za srpen nedosáhl částky 2 500 Kč, měla být osoba jako zaměstnanec odhlášena zřejmě k datu 31. 7., tedy k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo příjmu alespoň 2 500 Kč. Tím, že zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 31. 8., má z pohledu zdravotního pojištění vyřešený celý kalendářní měsíc srpen, za zbylých 30 kalendářních dnů se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí. Zaměstnavatel, u kterého osoba pracovala na dohodu o pracovní činnosti, tak v měsíci srpnu nemá ve zdravotním pojištění žádnou povinnost.

Pracovní smlouva byla uzavřena dne 24. 5. 2018 s datem nástupu zaměstnance do zaměstnání ke dni 1. 6. 2018. Zaměstnanec však mezitím onemocněl a do zaměstnání nastoupil až 25. 6. Jak bude řešen odvod pojistného za měsíc červen?

Nemoc je překážkou v práci na straně zaměstnance dle § 191 zákoníku práce. Tato okolnost snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část. To znamená, že s ohledem na počet šesti kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červnu musí vyměřovací základ činit alespoň 2 440 Kč [(6: 30) x 12 200]. Pokud by částkou příjmu nebylo hodnoty 2 440 Kč dosaženo, musel by být proveden dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima. Kdyby nemoc trvala celý kalendářní měsíc červen, byl by vyměřovací základ za tento měsíc nulový. Jelikož bylo jako den nástupu zaměstnance do zaměstnání sjednáno datum 1. 6. 2018, bude osoba jako zaměstnanec k tomuto datu přihlášena u zdravotní pojišťovny.

Zaměstnanci na hlavní pracovní poměr je přiznán 3. stupeň invalidity. Odvádí se za něj zdravotní pojištění ze skutečné výše příjmu, nebo se dopočítává pojistné do minima 12 200 Kč?

Pokud je zaměstnanec invalidní ve 3. stupni, je vyměřovacím základem pro zdravotní pojištění dosažený příjem za situace, kdy pobírání důchodu trvá po celý kalendářní měsíc, žádný dopočet do minima se neprovádí. V měsíci přiznání důchodu musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za ty kalendářní dny, ve kterých důchod pobírán nebyl. Takže například při přiznání důchodu od 20. 9. 2018 musí činit příjem zaměstnance za září alespoň 7 726,66 Kč, což se vypočte jako [(19: 30) x x 12 200]. Při příjmu nižším než 7 726,66 by zaměstnavatel provedl dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima.

Slovenský zaměstnanec předložil českému zaměstnavateli rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu od Slovenské sociální pojišťovny. Musí zaměstnavatel provádět při příjmu na dohodu o pracovní činnosti 10 000 Kč dopočet do minimálního vyměřovacího základu?

Minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen u poživatele důchodu z důchodového pojištění, kterému byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Poživatel slovenského důchodu, kterému byl přiznán důchod, a u kterého byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnání před 1. 1. 1993 u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území společného státu, je také v českém veřejném zdravotním pojištění považován za osobu hrazenou státem. To však platí až v případě, že se z titulu zaměstnání stane pojištěncem účastným českého systému veřejného zdravotního pojištění. U zaměstnance se slovenským invalidním důchodem tedy musí být minimální vyměřovací základ dodržen.