V souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění platí zásadní podmínka, kdy příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci podléhají odvodu pojistného tehdy, je-li osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Pojistné se tedy odvádí z příjmů zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud se nejedná o příjmy dani nepodléhající nebo od daně osvobozené. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují ani plnění, uvedená jako výjimka v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být za příslušný kalendářní měsíc roku 2017 odvedeno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 11 000 Kč, tedy v úhrnné výši alespoň 1 485 Kč.
Při posuzování souběžných příjmů platí tyto zásady:
- pro placení pojistného a dodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance se sčítají příjmy ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo u více zaměstnavatelů;
- v úvahu se berou (tedy se sčítají) pouze příjmy zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. To znamená, že se vždy počítá s příjmem na základě pracovní smlouvy, a to bez ohledu na jeho výši. Naopak se nepřipočte příjem na dohodu o pracovní činnosti nižší než 2 500 Kč nebo příjem na dohodu o provedení práce maximálně 10 000 Kč;
- sčítání příjmů se řeší v rámci rozhodného období, kterým je kalendářní měsíc. Od roku 2013 již není ve zdravotním pojištění stanoven u zaměstnanců (zaměstnavatelů) a ani u podnikatelské sféry maximální vyměřovací základ;
- při souběžných příjmech u jednoho zaměstnavatele se každý (typově odlišný) pracovněprávní vztah posuzuje samostatně;
- od 1. 1. 2015 existuje zákonná opora pro sčítání příjmů z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele;
- u jednoho zaměstnavatele se sčítají buď dohody o pracovní činnosti, nebo dohody o provedení práce, fakticky bez ohledu na jejich výši. Naopak, v rámci kalendářního měsíce nelze pro vznik zaměstnání sečíst u jednoho zaměstnavatele například příjem na dohodu o pracovní činnosti 2 000 Kč s příjmem na dohodu o provedení práce 9 000 Kč.
- při úhrnu příjmů u více zaměstnavatelů nižším než minimální vyměřovací základ provádí zaměstnancem pověřený zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do povinného minima. Tímto povinným minimem je buď:
- minimální mzda (jako minimální vyměřovací základ zaměstnance) ve výši 11 000 Kč při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc, nebo
- poměrná - tedy snížená - část minima podle počtu kalendářních dnů trvání příslušné skutečnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Výše uvedené platí tehdy, pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ. Naopak, pokud pro osobu jako zaměstnance minimum ve zdravotním pojištění neplatí (viz § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. - například se jedná o zaměstnance, za kterého je plátcem pojistného stát), je vyměřovacím základem vždy dosažený příjem, bez ohledu například na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, případné neplacené volno, vykázanou neomluvenou absenci, období nemoci, souběžný příjem z podnikání apod.
Problémová situace
Zaměstnanec s příjmem nižším než 11 000 Kč na dotaz, zda nemá jiné zaměstnání, odpoví záměrně záporně s tím, že další zaměstnání hodlá z nějakého důvodu zatajit. V takových případech platí, že pokud nemáte doklad o odvodu pojistného v jiném zaměstnání, provádíte příslušný dopočet. Když pak zaměstnanec po čase takové zaměstnání přizná, musí být - v rámci desetileté promlčecí doby - provedeny příslušné opravy, neboť vyměřovací základ musí být stanoven relevantně, tedy podle skutečnosti.
Proto se při příjmu nižším než minimum vždy zaměstnance dotazujte, jestli nemá jiné zaměstnání, nebo nepodniká, není státním pojištěncem apod. - viz ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kde jsou vyjmenovány osoby nebo situace, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ.
Hrubý příjem zaměstnance činí 21 000 Kč. Kromě toho uzavřel zaměstnanec ve stejném měsíci u jiného zaměstnavatele dohodu o provedení práce, na základě které mu byla vyplacena částka 6 000 Kč.
Z vyměřovacího základu 21 000 Kč odvede zaměstnavatel pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z této částky, tj. 2 835 Kč. Jednu třetinu z takto vypočtené výše pojistného (945 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci z jeho příjmu (k tomuto kroku je zaměstnavatel oprávněn i bez souhlasu zaměstnance), zbylé dvě třetiny (1 890 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů.
S účinností od 1. 1. 2012 se osoby pracující na základě dohody o provedení práce považují ve zdravotním pojištění za zaměstnance tehdy, přesahuje-li výše příjmu 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že částka 6 000 Kč nezakládá povinnost placení pojistného, nevznikají pro zaměstnavatele v této souvislosti žádné povinnosti.
Pokud osoba pracující pouze na dohodu o provedení práce nepřesáhne výší příjmu částku 10 000 Kč, musí mít v rámci příslušného kalendářního měsíce řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah buď jiným zaměstnáním, zakládajícím účast na zdravotním pojištění, nebo jako OSVČ, anebo jako osoba, za kterou platí pojistné stát. Není-li alespoň po část daného kalendářního měsíce některá z těchto skutečností splněna, stává se pojištěnec na celý tento měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností zaplatit jako samoplátce pojistné ve výši 1 485 Kč.
V měsíci květnu byla zaměstnanci vyplacena hrubá mzda ve výši 15 000 Kč, a protože ke dni 31. 5. ukončil zaměstnání (zaměstnavatel se rušil), obdržel odstupné ve smyslu ustanovení § 52 písm. a) zákoníku práce. Zároveň však v tomto měsíci uzavřel s jiným zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti s příjmem 1 800 Kč.
Zaměstnavatel, který se zaměstnancem rozvazuje pracovní poměr, odvede pojistné pouze z hrubé mzdy ve výši 15 000 Kč, z odstupného zúčtovaného podle zákoníku práce (viz § 67 odst. 1) se pojistné neplatí.
Příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti nebude podléhat povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění, neboť nebylo dosaženo částky hrubého příjmu alespoň 2 500 Kč.
Do práce nastoupil student střední školy, 23 let. Pracuje na základě pracovní smlouvy s příjmem 2 418 Kč a ještě na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 2 470 Kč. Sčítají se tyto příjmy a je tento student nezaopatřeným dítětem, osobou, za kterou platí pojistné stát?
Pokud se jedná o řádné studium na střední škole, je za studenta plátcem pojistného stát. Výjimkou u studia na střední škole je situace, kde student není nezaopatřeným dítětem v případě dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia, je-li po dobu takového studia výdělečně činný podle § 10 zákona o státní sociální podpoře nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Z hlediska stanovení vyměřovacího základu platí, že v takovém případě se příjmy nesčítají, zákonná úprava zdravotního pojištění umožňuje od 1. 1. 2015 sčítat u jednoho zaměstnavatele v rozhodném období kalendářního měsíce pouze buď příjmy z více dohod o pracovní činnosti, nebo z dohod o provedení práce.
Vyměřovacím základem pro placení pojistného bude skutečně dosažený příjem z pracovního poměru, žádný dopočet do zákonného minima se neprovádí.
Zaměstnanec bude přihlášen u zdravotní pojišťovny ke dni nástupu do práce u pracovní smlouvy.
Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností
Pokud se pojištěnec, který je zaměstnán, rozhodl začít současně podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, musí se nejpozději do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ, bez ohledu na to, zda bude v daném souběhu podnikání hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. V případě osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze tuto povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Z hlediska placení pojistného je rozhodující, zda bude pro tohoto pojištěnce jeho samostatná výdělečná činnost hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů.
Pokud bude pojištěnec považovat zaměstnání i nadále za hlavní zdroj svých příjmů, nebude jeho povinností platit zálohy na pojistné a pojistné za rok 2017 doplatí nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém bude podán, popřípadě měl být v roce 2018 podán za rok 2017 Přehled o příjmech a výdajích podle § 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.
Bude-li pojištěnec naopak považovat svoji samostatnou výdělečnou činnost za hlavní zdroj svých příjmů, platí v roce 2017 od měsíce, ve kterém tuto činnost zahájí, zálohy na pojistné alespoň v minimální částce 1 906 Kč. V zaměstnání pak nebude zaměstnavatel muset při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ, ale při příjmu nižším než 11 000 Kč bude odvádět pojistné ze skutečné výše příjmů zúčtovaných zaměstnanci. Současně však musí mít zaměstnavatel ve své evidenci založeno čestné prohlášení, ve kterém zaměstnanec potvrdí, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy. Zaměstnavatel není povinen zkoumat, zda zaměstnanec tyto zálohy ve skutečnosti platí - v tomto případě se jedná o vztah mezi zdravotní pojišťovnou a pojištěncem jako osobou samostatně výdělečně činnou.
Skutečnost, zda je při souběhu příjmů samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, oznamuje pojištěnec zdravotní pojišťovně vždy při zahájení podnikání a také tehdy, pokud se posléze situace změní. Podotýkám, že z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.