Kromě mzdy nebo platu poskytují zaměstnavatelé zaměstnancům benefity a plnění různé povahy anebo nastávají situace, které je zapotřebí fundovaně vyhodnotit. Z tohoto důvodu je zásadní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění správně stanovit vyměřovací základ zaměstnance. Pokud mzdová/mzdový účetní nepostupuje v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění, která je v některých případech dlouhodobě navázána na související právní předpisy, vznikne u zaměstnavatele dluh na pojistném včetně penále, opačnou alternativou je existence přeplatku na pojistném. Obojí je chybou vyžadující sjednání nápravy formou opravy tehdy, není-li hodnota pohledávky nebo závazku plátce či zdravotní pojišťovny promlčena. V dalším textu si přiblížíme postupy zaměstnavatele při řešení různých situací v právních podmínkách roku 2024.
Zaměstnavatelé a odvod pojistného na zdravotní pojištění ve specifických situacích
Vydáno:
19 minut čtení
Zaměstnavatelé a odvod pojistného na zdravotní pojištění ve specifických situacích
Ing.
Antonín
Daněk
Pracovní situace a jejich řešení z hlediska zdravotního pojištění
Jak postupovat s novým pracovníkem, který pracuje na dohodu o pracovní činnosti a zároveň je v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání? Je v režimu zaměstnání malého rozsahu. Má ho zaměstnavatel přihlásit na zdravotní pojišťovnu již od data nástupu, nebo pouze v případě, že jeho příjem přesáhne hranici zaměstnání malého rozsahu?
Předně, ve zdravotním pojištění se neřeší problematika zaměstnání malého rozsahu, ale pro přihlášení osoby jako zaměstnance v rámci tohoto tzv. nekolidujícího zaměstnání je důležité, aby příjem (vyměřovací základ) dosáhl za kalendářní měsíc roku 2024 alespoň částky 4 000 Kč.
Neboli pokud příjem nedosáhne částky 4 000 Kč, tak se osoba jako zaměstnanec u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje. Přihlášení se provede až k prvnímu dni toho kalendářního měsíce, za který bude příjem činit alespoň 4 000 Kč. Kdyby následně příjem v některém měsíci poklesl pod částku 4 000 Kč, musí být osoba jako zaměstnanec na takový kalendářní měsíc odhlášena. Vyměřovacím základem je dosažený příjem zaměstnance (nepřihlíží se k minimálnímu vyměřovacímu základu), avšak částka alespoň 4 000 Kč.
Zaměstnavatel uzavřel dohodu o pracovní činnosti s cizincem s trvalým pobytem na území České republiky. Měsíční příjem z dohody nepřesahuje 3 999 Kč. Protože zaměstnanec nemá jiné příjmy, platí si zdravotní pojištění jako samoplátce. Jak mají zaměstnavatel i pojištěnec postupovat v případě, kdyby příjem překročil 4 000 Kč?
Pojištěnec si platí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, v roce 2024 měsíčně v částce 2 552 Kč.
Pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky je osobou bez zdanitelných příjmů tehdy, pokud:
*
nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a
*
není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé někter