výpovědní doba

Počet vyhledaných dokumentů: 22
Počet vyhledaných dokumentů: 22
21. 8. - 5. 9. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o připravované novele zákoníku práce, růstu průměrné mzdy či novém podání "Výkaz příjmů z DPP".
Vydáno: 05. 09. 2024
Dne 24. 6. 2024 proběhne další setkání s Odborníkem na příjmu. Tentokrát bude Mgr. Veronika Odrobinová odpovídat na otázky k připravovaným změnám v zákoníku práce v rámci takzvané flexibilní novely...
Vydáno: 11. 06. 2024
Ministerstvo práce a sociálních věcí odprezentovalo zásadní změny navrhované další novelou zákoníku práce, tzv. Flexi novelou. Ta je odpovědí na požadavky evropských směrnic na zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů a na...
Vydáno: 19. 04. 2024
4. – 18. 4. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o schválení odkladu změn u dohod o provedení práce, připravované novele zákoníku práce, minimální důstojné mzdě atd.
Vydáno: 18. 04. 2024
  • Článek
Až na výjimky činí výpovědní doba 2 měsíce. Prodloužena smí být přitom jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Lze takovou dohodu uzavřít třeba i v okamžiku, kdy už běh výpovědní doby začal?
Vydáno: 21. 04. 2023
Pokud dá zaměstnanec výpověď z pracovního poměru, přitom se však se zaměstnavatelem dohodne, že nemusí dodržet klasickou dvouměsíční výpovědní lhůtu, nýbrž skončí již za měsíc. Jedná se v tomto případě stále o výpověď nebo o dohodu o ukončení pracovního poměru?
Vydáno: 20. 01. 2023
Vztah k právním předpisům § 50 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce Ustanovení související: § 51, § 51a zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce Pojmové znaky Rozvázání pracovního poměru, Jednostranné...
  • Článek
Existují situace, kdy ačkoliv jsou splněny výpovědní důvody, zákoník práce poskytuje zaměstnanci tzv. ochrannou dobu, ve které zaměstnavatel nemůže se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr výpovědí. Právní úprava vychází z toho, že je třeba zaměstnance chránit v situacích, kdy se mohou důsledky výpovědi z pracovního poměru projevit zvlášť tíživě.
Z organizačních důvodů je zrušeno místo k 31. 12. 2022. Až v lednu zaměstnanec dostane výpověď - výpovědní doba činí 2 měsíce, tzn. ukončení pracovního poměru k 31. 3. 2023. Vzhledem k tomu, že místo je zrušeno k 31. 12. 2022, bude zaměstnanec do 31. 3. 2023 na překážkách na straně zaměstnavatele. Může si v této době najít zaměstnanec zaměstnání na pracovní smlouvu v plném úvazku ve stejném druhu práce?
Vydáno: 09. 12. 2022
Zaměstnanec je v režimu DPN, ale prokazatelně před nástupem na DPN porušil závažným způsobem své povinnosti. Zaměstnavatel mu tak může postupem podle § 54 písm. d) ZPr dát výpověď i v ochranné době. Můj dotaz zní, kdy v tomto případě skončí pracovní poměr? Začne běžet výpovědní doba standardním způsobem bez ohledu na režim DPN (§ 53 odst. 2 ZPr se neuplatní), nebo po skončení ochranné doby doběhne zbývající část výpovědní doby (zde tedy celá výpovědní doba) podle § 53 odst. 2 ZPr?  
Vydáno: 20. 07. 2022
Zaměstnanec podal v průběhu měsíce února výpověď. Pracovní poměr mu končí k 30. 4. 2022, co když se ale v průběhu výpovědní doby zaměstnanec tzv. hodí marod nebo i doopravdy onemocní, jak je to s výpovědní dobou – prodlužuje se automaticky o kalendářní dny, které zaměstnanec bude marodit? Například, když bude mít neschopenku od 10. 3. 2022 na měsíc do 10. 4. 2022, znamenalo by to, že výpovědní lhůta by se mu potom prodloužila o měsíc do 30. 5. 2022?
Vydáno: 22. 03. 2022
Zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď 24. 2. dle § 52 písm. g) - za závažné porušení povinností. Zaměstnanec 25. 2. nastoupil na pracovní neschopnost. Bude se zaměstnanci prodlužovat výpovědní doba o dobu nemoci?
Vydáno: 17. 03. 2022
Zaměstnanec ukončil pracovní poměr. Bude končit k 30. 9. 2021. Nyní je v pracovní neschopnosti. Prodlužuje se mu výpovědní doba po dobu nemoci? Zaměstnanec podal výpověď sám.
Vydáno: 17. 08. 2021
  • Článek
Pracovní poměr jako jeden ze základních pracovněprávních vztahů může skončit pouze při naplnění určitých zákonných předpokladů. Vůdčím principem pracovněprávních vztahů je tzv. zvláštní ochrana postavení zaměstnance, která se nejvýrazněji projevuje ve skutečnosti, že zaměstnanec může pracovní poměr ukončit na základě výpovědi z jakéhokoli důvodu (i bez jeho uvedení) a naopak zaměstnavatel tak může učinit pouze z důvodů předpokládaných zákonem.
Vydáno: 24. 01. 2020
Vztah k právním předpisům § 50 až 54 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce Související ustanovení: § 57 až 61 , § 67 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce §...
Zaměstnanec byl odvolán z pracovního místa vedoucího zaměstnance, zároveň mu zaměstnavatel oznámil, že pro něj dále nemá vhodnou práci odpovídající zejména jeho kvalifikaci. Takže po dobu výpovědní doby, která bude dle smlouvy trvat 9 měsíců, mu bude plynout náhrada mzdy (překážky ze strany zaměstnavatele). Výpověď z pracovního poměru byla předána (oboustranně podepsána) 3. 12. 2019, překážky ze strany zaměstnavatele od 4. 12. 2019 do 30. 9. 2020. Bude mít nárok na dovolenou po dobu výpovědní doby 1-9/2020 a případně kolik dnů? Nárok ve firmě je 25 dnů/rok dovolené.
Vydáno: 31. 12. 2019
  • Článek
Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 9. a 10. 11. 2018 – II. část 8. KRITÉRIA PRO PŘIZNÁNÍ NĚKTERÉ ZE SLOŽEK MZDY Může zaměstnavatel za...
Dobrý den, zaměstnanec dal výpověď a během výpovědní doby onemocněl. Prodlužuje se mu výpovědní doba o dobu jeho nemoci, či nikoliv?
Vydáno: 01. 10. 2018
Pokud zaměstnanec dá výpověď s výpovědní lhůtou dva měsíce, která začíná od následujícího měsíce po podání výpovědi, musí zaměstnanec tuto lhůtu dodržet? Může mu zaměstnavatel nechat uhradit ušlé výdaje tím, že nepřišel do práce nebo může uložit jiný "trest" zaměstnanci, pokud se s zaměstnavatelem nedohodnou na tom, že může pracovní poměr ukončit dříve? Je problém v tom, že by měl zaměstnanec dvě zaměstnání najednou, pokud by bývalou práci opustil dříve, než skončila výpovědní lhůta (pracovní poměr stále trval), a už nastoupil do nového zaměstnání (kromě toho, že můžu uplatňovat slevu na dani pouze u jednoho zaměstnavatele)?
Vydáno: 12. 05. 2017
  • Článek
Je všeobecně známo, že zatímco zaměstnanec může dát výpověď z pracovního poměru z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, zaměstnavatel tak může učinit pouze z důvodů vyjmenovaných v ust. § 52 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákoník práce“).
Vydáno: 30. 01. 2017