souběh zaměstnání

Zaměstnanec má od 09/2021 hlavní pracovní poměr, 40 hod./týden, pozice administrativní pracovník Od 05/2024 tento zaměstnanec přijal nabídku na druhou pracovní pozici obchodníka u stejného zaměstnavatele s tím, že u pozice administrativního pracovníka je úvazek snížen a na druhou pozici byla uzavřena nová pracovní smlouva (není to DPP ani DPČ). Rozdělení úvazku: administrativní pracovník – 16 hod./týden, obchodník – 24 hod./týden. Pracovní smlouva na obchodníka (na druhou pracovní pozici) – může být uzavřena až od 2. 5., když 1. 5. je státní svátek? Jde vlastně o rozdělení původního pracovního poměru. Kdyby nedošlo k rozdělení, tak svátek 1. 5. by byl normálně zaplacen náhradou mzdy. Jak je to s přihlášením na zdravotní pojišťovnu a ČSSZ? Pracovní poměry se pro odvody ZP + SP + daň budou posuzovat samostatně? Hlídání minimální a zaručené mzdy bude posuzováno u každé z pracovních pozic samostatně? Na ELDP se bude vykazovat na dvou řádcích nebo bude sečteno do jednoho? Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům různé benefity odvíjející se od délky pracovního poměru. Lze tedy tyto dva pracovní poměry posuzovat pro tyto benefity samostatně, i když jde o jednoho zaměstnance? Např. u dovolené - 1 týden dovolené navíc, tj. 5 týdnů dovolené, ale až po odpracování 6 měsíců. Lze tedy u nové pozice mít stejný pohled, tj. administrativní pracovník nárok na 5 týdnů dovolené a obchodník 4 týdny dovolené? Může dojít k situaci, kdy z jedné pozice bude dána výpověď ať ze strany zaměstnavatele, nebo zaměstnance? Tedy druhá pozice bude zachována? V případě nemoci bude neschopenka vystavena jenom jedna, když jde o jednoho zaměstnavatele?

Při zaměstnávání na dohodu (dohody) o provedení práce platí ve zdravotním pojištění speciální podmínky, a to především v přímé návaznosti na rozhodnou částku příjmu 10 000 Kč a dále při plnění oznamovací povinnosti, tedy při přihlašování a odhlašování osoby jako zaměstnance. S ohledem na probíhající legislativní vývoj lze s velkou pravděpodobností očekávat u dohod o provedení práce změny tehdy, bude-li v navržené podobě přijat tzv. konsolidační neboli ozdravný balíček.

Pojmem „zaměstnání“ se v rámci dále uvedených nařízení Evropské unie rozumí každá činnost nebo obdobná situace, která je za takovou považována pro účely právních předpisů sociálního zabezpečení členského státu, v němž taková činnost nebo obdobná situace existuje. Výdělečně činnou osobou je pracovník, kdy se za pracovníka považuje zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná. To znamená, že z hlediska výkonu výdělečné činnosti a související příslušnosti k pojištění je postavení zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné rovnocenné.

Když mám pracovnici (švadlena) na 8 hodinový úvazek, pracovní doba od 7-15.30 hod., po-pá. K tomu potřebujeme, aby po dobu jednoho roku zastoupila uklízečku. Sama se nabídla, peníze se jí hodí, zejména v této době. Úklid je také při plném úvazku práce na 8 hodin. Měsíční plat 18 000 Kč. Jak je možné toto zpracovat, abychom nenarazili na zákon? DPP, nebo zkrácený úvazek, při zachování platu?

Ochranná lhůta je institut, jehož cílem je v systému nemocenského pojištění zabezpečit zaměstnance dávkami v případě nemoci nebo mateřství po skončení zaměstnání, tj. v době, kdy zaměstnanci již nenáleží příjem ze skončeného zaměstnání či jiné výdělečné činnosti a pro nemoc nebo mateřství nemůže nastoupit do nového zaměstnání.

Mzdovým účetním a dalším specialistům je všeobecně známo, že ve zdravotním pojištění musí být u zaměstnance dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ tehdy, pokud pro zaměstnanou osobu (a jejího zaměstnavatele jako plátce pojistného) tato povinnost platí. V tomto směru představují výjimku osoby nebo situace, taxativním výčtem vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kdy se například jedná o osoby, za které je současně plátcem pojistného i stát. Z dikce zákona také vyplývá, že zákonné minimum musí být dodrženo i tehdy, pokud má zaměstnanec současně více zaměstnání. V takových případech existuje více možných variant, v tomto článku si probereme řešení jedné z nich.

U dohody o pracovní činnosti (DPČ) je osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance jen tehdy, činí-li zúčtovaný hrubý příjem v rozhodném období kalendářního měsíce alespoň 3 500 Kč. U dohody o provedení práce (DPP) pak tehdy, pokud příjem převýší 10 000 Kč. Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a dodržení zákonného minima sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Z hlediska placení pojistného zaujímá rozhodné období ve zdravotním pojištění významnou roli, neboť určuje časový úsek, za který se pojistné odvádí. Kalendářní měsíc se fakticky dotýká všech skupin plátců,...

Ve zdravotním pojištění je z hlediska placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti rozhodující, zda zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem „klasickou“ pracovní smlouvu, nebo zda bude zaměstnanec pracovat na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. V čem spatřujeme odlišnosti mezi těmito pracovněprávními vztahy a jaké podmínky platí pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění při plnění oznamovací povinnosti a placení pojistného?

Průvodním jevem změn ve zdravotním pojištění u "státních kategorií" jsou permanentní úpravy (resp. nárůst) důležitých částek, bezprostředně souvisejících s placením pojistného zaměstnavateli. Podívejme se nyní (i včetně několika příkladů) na důležité číselné hodnoty, které mají vliv na placení pojistného zaměstnavateli a také státem.

Při souběhu dvou nebo více DPČ u jednoho zaměstnavatele se sčítá hrubá mzda. Ale jak je to s odpracovanými hodinami? Kolik hodin v součtu všech DPČ (u jednoho zaměstnavatele) může zaměstnanec max. odpracovat v rámci měsíce? A může mít zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele DPČ i DPP? 

Máme zaměstnance, který byl dosud pojištěný na Slovensku na základě koordinačních nařízení č. 883/2004 z důvodu souběhu zaměstnání ve více státech. Pojistné z jeho mzdy vydělané v ČR jsme tedy počítali a odváděli na Slovensku. Od 16. 9. 2021 však vykonává práci pouze na území ČR a od tohoto data se jeho příslušnost k právním předpisům změnila. Jakým způsobem bychom měli stanovit vyměřovací základy za září v ČR a na Slovensku?

Na naší škole zaměstnáváme školníka, který má pracovní dobu stanovenou od 6,00 do 10.00 hodin. Pak dojde k přerušení a směna pokračuje od 12.00 hodin do 16,30 hodin. Mezitím má 0,5 hodiny přestávku na oběd. Ve dvou dnech v týdnu vykonává v době od 10.00 hodin do 12,00 hodin jinou činnost, na kterou má uzavřený další pracovní poměr na základě pracovní smlouvy. Náleží mu za tyto dny příplatek za dělenou směn? 

Zaměstnanec má pracovní smlouvu na poloviční úvazek, 20 hod./týdně, jeho hrubá mzda je nižší než 15 000 Kč. Kromě toho má pracovní smlouvu u jiného zaměstnavatele, kde hrubá mzda činí 16 000 Kč. Bude se muset i tak z pracovního poměru na zkrácený úvazek dopočítat odvod zdravotního pojištění do plné mzdy? 

Mít více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele není nic nezvyklého. Podivné však je, že české právní předpisy tyto „souběhy“ řeší jen minimálně. O to vítanější (i když jak pro koho) je rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 17. března 2021 ve věci C-585/19, který trochu současnou HR praxí otřese.

Je možné, aby zaměstnavatel zaměstnával zaměstnance na pracovní poměr a zároveň na dohodu o provedení práce? Zaměstnanec pracuje jako operátor balení, má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu (7,5 hod denně, pouze ranní směna). Zároveň by pro zaměstnavatele chtěl vykonávat na DPP úklidové práce s rozvržením pracovní doby úterý 2 hod po práci, čtvrtek 2 hod po práci a sobota 4-5 hod. S limitem 300 hod/rok počítáme. 

Pokud je u jednoho zaměstnavatele zaměstnanec zaměstnán na pracovní smlouvu a současně i na dohodu o provedení práce na jinou činnost, jak se bude tento příjem zdaňovat? Lze příjem na pracovní smlouvu zdaňovat daní ze závislé činnosti a příjem na dohodu srážkovou daní? Prohlášení poplatníka podepsal u pracovní smlouvy.

Je možno provést roční zúčtování zaměstnanci, který měl v průběhu roku 2019 příjmy ze závislé činnosti od dvou zaměstnavatelů A a B, přičemž u zaměstnavatele A byl zaměstnán v pracovním poměru od 1.1. do 31.7.2019 a podepsal prohlášení, u zaměstnavatele B byl zaměstnán od 1.1 do 31.7.19 na dohodu o provedení práce s příjmy do 10 tis. Kč měsíčně ( nepodepsal prohlášení ) a od 1.8 do 31.12.19 v pracovním poměru s podepsaným prohlášením. V případě, že bude možné provést roční zúčtování - zahrnou se pak do tohoto příjmy z dohody o provedení práce, či nikoli ?

Zaměstnanec pracuje 2 dny v týdnu jako hlavní prac. poměr a 3 dny jako OSVČ (vedlejší - přesahuje ročně 70 000 Kč, takže platí zálohy na soc. zabezpečení). Samozřejmě tento režim má celý měsíc. Nyní má před sebou nástup do lázní, 3-4 týdny a stojí před problémem, co bude výhodnější? Nemocenská nebo dovolená? Jak je to s nárokem nemocenské v tomto případě, nebo bude pro něho lepší vzít si dovolenou? 

Naše zaměstnankyně je u nás zaměstnána na HPP jako zubní lékařka. V současné době pobírá peněžitou pomoc v mateřství a nepracuje. Po mateřské dovolené tzn. v době čerpání rodičovské dovolené by chtěla nastoupit do práce, ale pouze na pár hodin v měsíci. Příjem by nepřesáhl 10 000 Kč. Můžeme s ní na tento malý úvazek uzavřít DPP, konkrétně na práci zubní lékařky, pokud bude na HPP evidovaná jako zaměstnankyně na rodičovské dovolené s výdělkem 0? Lze tedy sjednat po dobu rodičovské dovolené zaměstnankyně DPP se stejnou náplní práce jako má HPP? Zaměstnankyně totiž plánuje další dítě do tří let a z tohoto důvodu si nepřeje vrátit na původní pozici na HPP, a zkrátit tak úvazek a výměr.