příplatek

Na základě nově přijatých změn, ale i z dlouhodobě zažité právní úpravy mohou vyplynout v praxi problémy při odměňování zaměstnanců platem. Nejistota panuje občas ohledně rozhodování zaměstnavatele o zařazení zaměstnance do odpovídají platové třídy a platového stupně. Zaměstnavatelé si často nejsou jistí ani v rozdílech při čerpání náhradního volna a proplácení práce přesčas či v zacházení s osobním příplatkem, novinkou je příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví.

Po dalším rozsudku z dílny Soudního dvora EU si budou muset čeští zákonodárci i soudy znovu položit otázku, zda je možno za práci přesčas u kratších úvazků považovat až práci vykonanou nad plný úvazek. Bude nutno dosavadní vnitrostátní náhled na věc přehodnotit a za práci přesčas u kratších úvazků nově považovat jakoukoliv práci vykonanou nad sjednaný kratší úvazek? Tlak „z Evropy`` na legitimitu dosavadního posuzování této problematiky v ČR, a tedy i na možnou změnu současné právní úpravy v zákoníku práce , zdá se totiž sílí.

Nově dle zákoníku práce budou mít brigádníci pracující na základě DPP nárok na příplatky. My máme stanoveny pro zaměstnance pracující na základě pracovní smlouvy vyšší příplatky za práci o víkendu, než jaké požaduje zákoník práce. Je možné dávat příplatky brigádníkům pracujícím na základě DPP v zákonné výši dle zákoníku práce, tzn. nižší, než jaké mají zaměstnanci pracující na základě pracovní smlouvy?

V praxi jsou nejčastějším předmětem zájmů zaměstnavatelů i zaměstnanců příplatky. Příplatků je však celá řada. Zákoník práce pro podnikatelskou sféru upravuje příplatek za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za práci v sobotu a neděli

Za vykonanou práci přesčas přísluší zaměstnanci ve mzdové sféře mzda, na kterou mu za tuto dobu vzniklo právo (tzv. dosažená mzda), a příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku. Právní úprava současně ale umožňuje, aby se zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem na tom, že místo příplatku mu bude poskytnuto náhradní volno v rozsahu práce přesčas. Lze připustit dohodu smluvních stran pracovního poměru i v tom smyslu, že dosažená mzda bude zaměstnanci poskytnuta až za měsíc, ve kterém čerpal náhradní volno, popř. za měsíc, ve kterém došlo k uplynutí doby, v níž mělo být náhradní volno k čerpání zaměstnavatelem určeno?

Cílem tohoto příspěvku je popis základních informací o viru opičích neštovic, možnostech čištění a dezinfekce prostředí, kde je zvýšené riziko přítomnosti viru, dále popis epidemiologicky významných kontaktů, mimoto bude v článku popsáno použití osobních ochranných pracovních prostředků (tzv. OOPP) u zdravotnických pracovníků přicházejících do styku s virem opičích neštovic, a také informace vztahující se k poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí a k případnému uznání onemocnění virem opičích neštovic jako nemoci z povolání.

Zaměstnanci budou pracovat od 6 do 18 hod. Jak jim rozdělit přestávku a kolik hodin jim skutečně zaplatit? A kolik hodin tedy i platit příplatek za noční?

Podle zákona o důchodovém pojištění se každoročně mění základní parametry pro výpočet důchodů a dále se zvyšují vyplácené důchody a příplatky k důchodu. Tyto nové základní parametry a zvýšení důchodů a příplatků k důchodu stanoví vláda svým nařízením.

Zaměstnanec má stanovenou pracovní dobu od 07:00 - 16:00 hod. PO-PÁ. Zaměstnavatel mu nařídil práci v noci od 04:00 hod., zaměstnanec pracoval jen do 14:00 hod. během své směny. Rozvrh na den má 8 hodin, odpracoval 10 hodin (tj. má 2 hodiny přesčas v daný den). Má zaměstnanec nárok kromě 10% příplatku za práci v noci (2 hodiny) i na 50% přesčasový příplatek za práci v noci nebo jen na 25% příplatek? 

Pokud nám ranní směna začíná 5:55, je nutné platit za těch pět minut noční příplatek - provoz je dvousměnný? Směny fungují 5:55 - 13:55, 13:55 - 21:55. V současné době máme nastaveno pravidlo, že při příchodu hodinu před 6:00 systém neproplácí noční příplatky jak ve výrobě, tak u THP. Je to takto možné? Případně co musíme mít nastaveno ve směrnicích, aby to tak mohlo zůstat? 

Na naší škole zaměstnáváme školníka, který má pracovní dobu stanovenou od 6,00 do 10.00 hodin. Pak dojde k přerušení a směna pokračuje od 12.00 hodin do 16,30 hodin. Mezitím má 0,5 hodiny přestávku na oběd. Ve dvou dnech v týdnu vykonává v době od 10.00 hodin do 12,00 hodin jinou činnost, na kterou má uzavřený další pracovní poměr na základě pracovní smlouvy. Náleží mu za tyto dny příplatek za dělenou směn? 

Prací přesčas je dle § 78 odst. 1 písm. i) ZP práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, vykonávaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem. Práci přesčas lze konat jen výjimečně. Nařízená práce přesčas, ke které musí mít zaměstnavatel vždy vážné provozní důvody, nesmí přesáhnout 8 hodin týdně a 150 hodin za kalendářní rok. Celkem pak dle § 93 odst. 4 ZP práce přesčas (nařízená + dohodnutá) nesmí činit více než 8 hodin za týden v průměru za vyrovnávací období (26 / 52 týdnů). Zvláštní pravidla platí pro některé skupiny zaměstnanců (např. těhotné, mladiství), a dále v případě kratší pracovní doby, pružné pracovní doby a konta pracovní doby.

Pracovní pohotovostí je doba, kdy zaměstnanec práci nevykonává, ale je mimo pracoviště připraven ji podle pokynů zaměstnavatele začít konat. Pokud by zaměstnanec byl připraven k výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele, jednalo by se vždy o pracovní dobu.

Zaměstnavatel chce motivovat zaměstnance pro práci v sobotu v rozsahu 5 hodin. Dle zákoníku práce činí za práci v sobotu u mzdy příplatek nejméně 10 % průměrného hodinového výdělku. Je možné následující řešení? 1. Je přípustné, aby zaměstnavatel místo oněch 10 % stanovil příplatek za práci v sobotu např. paušální částkou ve výši 800 Kč? Pokud ano, jakým způsobem se řeší? Dodatkem k pracovní smlouvě, vnitřním předpisem, ve mzdovém výměru? 2. Je možno zaměstnanci „dát“ k příplatku ve výši 10 % ještě další jiný příplatek za odpracovanou sobotu stanovený paušální částkou? Pokud ano, jakým způsobem se řeší? Dodatkem k pracovní smlouvě, vnitřním předpisem, ve mzdovém výměru?

Máme se zaměstnancem uzavřenu Dohodu o provedení práce. Zde je mj. sjednána odměna za odvedenou práci ve výši 120 Kč na hod. Rozsah pracovní doby není písemně v DPP sjednán. Počet odpracovaných hodin je u tohoto zaměstnance denně evidován, na základě odpracovaných hodin za měsíc je dle sjednané hodinové sazby zaměstnanci vyplacena odměna. Plánujeme však, že zaměstnanec přijde do práce také ve stání svátek (28. 9. 2020). Jak je to prosím v tomto případě s ev. příplatkem v minimální výši průměrného výdělku za práci o svátek. Vztahuje se toto zákonné ujednání také na DPP? Budu odměnu za tento den ve svátek počítat standardně, tedy počet hod za tento den x 120 Nebo i v tomto případě přináleží zaměstnanci zákonný příplatek za práci přesčas? Tedy budu odměnu za tento den ve svátek počítat : počet hod za tento den x 120 + příplatek ve výši průměrného výdělku?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně, ve dnech 15. a 16. 11. 2019 – I. část 1. POUŽÍVÁNÍ SLOVENSKÉHO JAZYKA PŘI VÝKONU PRÁCE Na území České republiky...

Ředitel příspěvkové organizace (statutární orgán), jejímž zřizovatelem je město, je zařazen do 11. platové třídy. Ředitel řídí práci vedoucích zaměstnanců, kteří řídí práci dalších podřízených zaměstnanců. Zřizovatel odmítá se zvýšením tarifu od nového roku 2020 doplatit řediteli příplatek za vedení v minimální výši 20 % z platového tarifu, s odůvodněním, že je ve 2.stupni řízení. Domníváme se však, že příplatek za vedení podle § 124 ZP, by měl být vypočítán dle 3. stupně řízení, tedy v rozsahu 20–50 % platového tarifu.

Ředitel příspěvkové organizace (statutární orgán), jejímž zřizovatelem je město, je zařazen do 11. platové třídy. Ředitel řídí práci vedoucích zaměstnanců, kteří řídí práci dalších podřízených zaměstnanců. Zřizovatel odmítá se zvýšením tarifu od nového roku 2020 doplatit řediteli příplatek za vedení v minimální výši 20 % z platového tarifu, s odůvodněním, že je ve 2.stupni řízení. Domníváme se však, že příplatek za vedení podle § 124 ZP, by měl být vypočítán dle 3. stupně řízení, tedy v rozsahu 20–50 % platového tarifu.

Zaměstnanec se se společností dohodl, že přesčasové hodiny si vybere ve formě náhradního volna a mzda za tyto přesčasové hodiny mu bude vyplacena za měsíc, kdy bude čerpat náhradní volno. Co když však později změní názor a po dohodě se zaměstnavatelem náhradní volno čerpat nebude, ale přesčasové hodiny si nechá proplatit? Jakým průměrem se proplatí?

Základní informace Jde o příplatek týkající se všech zaměstnanců bez ohledu na typ provozu a režim směn. Zákoník práce v této souvislosti nijak nerozlišuje mezi zaměstnanci, kteří v noci pracují výjimečně a zaměstnanci, kterým na noční dobu připadají opakovaně plánované směny. Jeho smyslem je poskytnutí kompenzace za noční práci, podobně jako je tomu při práci o víkendu, ve svátek, přesčas apod. § 78 odst. 1 písm. j) ZP § 141 odst. 2 ZP Za noční práci se považuje práce konaná v době mezi 22:00 a 6:00 hod. Příplatek přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje. Příklad: Zaměstnanci začíná ranní směna v 5:30 hod. a končí v 14:00 hod. Přísluší mu příplatek za noční práci za 0,5 hod. (od 5:30 do 6:00 hod.). Výše příplatku se liší u zaměstnanců pobírajících mzdu a u zaměstnanců pobírající plat. Přičemž u platu je výše příplatku stanoven striktně a zaměstnavatelé rozpočtové sféry se od ni nemohou odchýlit. U mzdy je výše příplatku stanovena jako minimální a zaměstnavatelé mzdové sféry tak mohou sjednat příplatek i v jiné výši.