Výkladová stanoviska AKV, 26. část (1. díl)

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně, ve dnech 15. a 16. 11. 2019 – I. část

1. POUŽÍVÁNÍ SLOVENSKÉHO JAZYKA PŘI VÝKONU PRÁCE

  • Na území České republiky pracuje mnoho Slováků, ale také např. Ukrajinců, přičemž někteří z nich se nenaučili nebo nechtějí používat při výkonu práce češtinu, ale zůstali u slovenštiny, která je jejich mateřským jazykem (Slováci), nebo je jim bližší (Ukrajinci). Je u zaměstnance (např. zdravotníka) skutečnost, že mluví slovensky, důvodem k výpovědi podle ustanovení § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), pro nesplňování požadavků pro řádný výkon práce?

Stanovisko

  • Jak vyplývá ze soudní judikatury (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1731/2005), oprávněnost požadavku pro řádný výkon sjednané práce stanoveného zaměstnavatelem, a tedy i možnost zaměstnavatele v případě jeho nesplňování zaměstnancem použít výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. f) ZP je dána „jen tehdy, jde-li o takový požadavek, který je vyvolán zvláštností výkonu konkrétní funkce (pracovního místa), jde-li o požadavek odůvodněný. Nesmí jít o požadavky svou podstatou nevýznamné a musí zároveň být dána absence kvality požadovaných skutečností po delší dobu.“
  • Podle názoru Kolegia ve světle výše citovaného judikátu požadavek zaměstnavatele na používání češtiny u slovensky mluvících zdravotnických pracovníků neobstojí a jeho nesplnění nemůže být pro zaměstnavatele důvodem k výpovědi z pracovního poměru. Zarážející je už samotný fakt, že zaměstnavatel zaměstnance mluvícího pouze slovensky do pracovního poměru vědomě vzal, aby pak použití tohoto cizího jazyka vnímal jako problém a důvod k rozvázání tohoto pracovněprávního vztahu.
  • Slovenština má v řadě právních předpisů výsadní postavení oproti jiným cizím jazykům – např. dle ustanovení § 42 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZSZS“), se úředně ověřený překlad nepředkládá k výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené ve slovenském jazyce, její blízkost k českému jazyku je historicky daná a ve vztahu k ní lze postupovat i tak, že případná nesrozumitelnost bude pacientu rychle a dodatečně vysvětlena v jazyce českém.
  • Jinak tomu může být s ukrajinštinou – pokud by zaměstnanec mluvil pouze ukrajinsky a nepokoušel se o konverzaci v češtině, může být jeho slovní vyjádření pro Čechy nesrozumitelné, a nakonec též důvodem k propuštění.

2.PROJEDNÁNÍ VÝPOVĚDI Z PRACOVNÍHO POMĚRU