platby pojistného státem

Odstupné jako forma kompenzace za rozvázání pracovního poměru přísluší ze zákona zaměstnanci pouze v případech rozvázání pracovního poměru dohodou nebo výpovědí z organizačních důvodů [§ 52 písm. a) až c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů] nebo ze zdravotních důvodů [§ 52 písm. d) zákoníku práce]. Odstupné má pomoci zaměstnanci překlenout období od skončení pracovního poměru do doby, než si bude moci zajistit další zdroj příjmů. Důsledkem vyplacení odstupného je také odsunutí (nikoli zkrácení) podpůrčí doby, po kterou je zaměstnanci poskytována podpora v nezaměstnanosti.

Studium na vysoké škole představuje pro mnoho mladých lidí důležitou životní etapu a v této souvislosti vzniká ve zdravotním pojištění mnoho situací nejrůznější povahy, které musejí řešit jak samotní studenti, tak jejich případní zaměstnavatelé, obecně pak v přímé návaznosti na zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Také platí, že během studia na střední nebo vysoké škole má pojištěnec průběžně řešen svůj pojistný vztah.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako jediná ze skupin plátců ve zdravotním pojištění platí pojistné formou záloh, je-li to povinností OSVČ, a případného doplatku pojistného. Pokud se však u OSVČ jedná o samostatnou výdělečnou činnost jako jediný (případně při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, pak musejí být pravidelně každý měsíc placeny alespoň minimální zálohy.

Financování veřejného zdravotního pojištění je primárně založeno na principu solidarity, kdy plátci pojistného (zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů a stát) přispívají pravidelnými platbami do příjmové stránky tohoto systému. Suma těchto plateb pak následně slouží k úhradám za poskytnuté a vykázané hrazené služby, a to na základě smluv uzavřených zdravotními pojišťovnami s jejich poskytovateli. Jelikož systém hospodaří i s veřejnými prostředky, kterými jsou platby za „státní pojištěnce“, jsou zdravotní pojišťovny za účelem zajištění transparentnosti jednotlivých procesů mj. povinny zveřejňovat smlouvy s poskytovateli o poskytování a úhradě hrazených služeb.

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, představují více než polovinu populace České republiky. Pro tyto pojištěnce má registrace ve „státní kategorii“ v příslušném kalendářním měsíci zásadní význam především z toho hlediska, že řeší jejich pojistný vztah, kdy pro tento účel není rozhodující, zda evidence v této kategorii trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část.

Pandemie koronaviru a následně přijatá opatření změnily pro nadcházející období některé podmínky platné ve zdravotním pojištění pro jednotlivé skupiny plátců pojistného.

Pokud analyzujeme právní úpravu nemocenského a zdravotního pojištění, pak registrujeme jak společné znaky, tak určité odlišnosti. Budeme-li hledat ve zdravotním pojištění určitou návaznost na nemocenské pojištění, pak kromě výše příjmů (rozhodných částek) u dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, resp. u více těchto dohod u jednoho zaměstnavatele, nemůžeme pominout jednu z kategorií osob, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát.

Jednou z možností řešení pojistného vztahu ve zdravotním pojištění je výkon samostatné výdělečné činnosti, kdy jsou osoby považované z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ vyjmenovány v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Jednou ze změn, ke kterým ve zdravotním pojištění s účinností od data 1. ledna 2020 dochází, je zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát.

Pro pojištěnce, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, má registrace ve „státní kategorii“ v příslušném kalendářním měsíci zásadní význam především z toho hlediska, že řeší jejich pojistný vztah, kdy pro tento účel není rozhodující, zda evidence v této kategorii trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část.

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, takzvaní státní pojištěnci, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislou osobu podle zákona o sociálních službách a další.

Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností není ve zdravotním pojištění nijak mimořádnou situací. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů.

Nebudeme-li brát v úvahu koordinační nařízení Evropské unie (speciálně č. 883/2004 a 987/2009), postavená právní vahou nad národní předpisy jednotlivých států, pak základní právní úpravu českého systému veřejného zdravotního...

Průvodním jevem změn ve zdravotním pojištění u „státních kategorií“ jsou permanentní úpravy (resp. nárůst) důležitých částek, bezprostředně souvisejících s placením pojistného zaměstnavateli. Podívejme se nyní (i včetně několika příkladů) na důležité číselné hodnoty, které mají vliv na placení pojistného zaměstnavateli a také státem.

Pokud je pojištěnec registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den), má v tomto měsíci svůj pojistný vztah vyřešen. To znamená, že se o placení pojistného nemusí starat, měsíční platbu pojistného v roce 2018 ve výši 969 Kč provádí stát ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je osoba pojištěna.

V oblasti zdravotního pojištění dochází k datu 1. 1. 2018 ke změnám, které se týkají jak plátců pojistného, což jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, tak občanů - zaměstnanců. Podívejme se nyní blíže na nejdůležitější z nich.

Nařízením vlády č. 140/2017 Sb. ze dne 10. 4. 2017 se od 1. ledna 2018 zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 7 177 Kč. To znamená, že za každého tzv. "státního pojištěnce" obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2018 měsíčně 969 Kč, což je o 49 Kč více než v roce 2017.

Chceme přijmout do hlavního pracovního poměru studenta, který je ve školním roce 2016/2017 studentem 4. ročníku středního odborného učiliště, závěrečnou zkoušku bude dělat až v září. 1) Pokud se studentem uzavřeme pracovní smlouvu od 1. 7. 2017, znamená to, že od července za něj již není plátcem pojistného stát? Do hromadného oznámení zaměstnavatele napíšeme jen kód P nebo i kód F? Uvede se datum 1. 7. 2017, ačkoliv zaměstnanec začne pracovat 3. 7. 2017, protože 1. 7. 2017 byla sobota? 2) Pokud uzavřeme pracovní poměr od 3. 7. 2017, je za studenta stát plátcem pojistného ještě v červenci? Do hromadného oznámení zaměstnavatele uvedeme kód P a G k 3. 7. 2017 a kód F k 31. 7. 2017?

Stát je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného mj. za nezaopatřené děti, kdy se nezaopatřenost posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislou osobu podle zákona a sociálních službách a další.