oecd

Česko patří mezi členské země OECD s nejnižším rozdílem v míře zdanění práce mezi zaměstnancem pracujícím za podprůměrnou mzdu a zaměstnancem pracujícím za nadprůměrnou mzdu. Jak vysoké je zdanění práce u jednotlivých mezd v zemích OECD? Proč jsou daňové rozdíly v Česku jedny z nejnižších?

Pro zaměstnavatele není rozhodující sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem, ale celkové mzdové náklady. V Česku odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance vysoké povinné pojistné, proto jsou celkové mzdové náklady značně vyšší než sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem.

Česko patří mezi členské země OECD, kde se hrubá a čistá mzda zaměstnance pracujícího za nadprůměrnou mzdu liší nejméně. Daňové podmínky pro zaměstnance s nadprůměrnou mzdou jsou v Česku příznivé. Nejvyšší zdanění na straně zaměstnance ze zemí OECD u nadprůměrných mezd je v Belgii, v Německu, v Dánsku a v Itálii.

Efektivní sazba daně z příjmu u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu je v Česku v rámci zemí OECD jedna z nejnižších, přičemž za rok 2021 byla efektivní sazba daně...

Mzdové náklady zaměstnavatele netvoří jen hrubá mzda sjednaná se zaměstnancem, ale i povinné pojistné odváděné zaměstnavatelem nad rámec hrubé mzdy. To přitom v některých zemích v souhrnu dosahuje až třetiny ze sjednané hrubé mzdy. Ve kterých zemích OECD jsou mzdové náklady nejvyšší a kde naopak nejnižší?

Zatímco pro zaměstnance je nejdůležitějším mzdovým údajem čistá mzda, tedy částka, kterou obdrží za odvedenou práci od svého zaměstnavatele na bankovní účet, pro zaměstnavatele jsou rozhodující celkové mzdové náklady. Obě tyto částky se výrazně liší ve všech členských zemích OECD. Důvodem je zdanění mzdy na straně zaměstnance i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Jak vysoké je souhrnné zdanění v zemích OECD?

Na dani z příjmu fyzických osob ve většině členských zemí odvedou zaměstnanci nejvyšší „daňovou“ částku ze své mzdy. Jak vysoké je zdanění v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD? Jak se liší efektivní sazba daně z příjmu u podprůměrných, průměrných a nadprůměrných mezd?

Zaměstnavatelé sjednávají se zaměstnanci hrubou mzdu, na bankovní účet však obdrží zaměstnanci zpravidla nižší částku, tedy čistou mzdu. V Česku je zaměstnanci mzdovou účetní sraženo sociální pojištění, zdravotní pojištění a většinou i daň z příjmu fyzických osob. Jak se liší hrubá mzda a čistá mzda zaměstnance v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD?

Při porovnání průměrné mzdy a minimální mzdy v Česku a u našich sousedů zjistíme, že nejvíce od roku 2015 do letošního roku stoupla minimální mzda právě v Česku. Průměrná mzda v nominální hodnotě rychleji rostla pouze v Polsku. Jak se vyvíjí průměrná a minimální mzda od roku 2015?

Z členských zemí OECD se nejvíce liší zdanění práce zaměstnance pracujícího za podprůměrnou mzdu a zaměstnance pracujícího za nadprůměrnou mzdu v Irsku, v Izraeli, v Lucembursku, ve Francii a v Belgii. Naopak Česko patří mezi desítku zemí s nejnižším rozdílem v míře zdanění.

Bezdětní zaměstnanci odvádí v Česku více na dani z příjmu fyzických osob než kolegové uplatňující daňové zvýhodnění na děti. Rodiny s dětmi jsou v Česku podporovány právě vysokým daňovým zvýhodněním na děti, které výrazně snižuje rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou.

Mzdové náklady zaměstnavatele jsou v některých členských zemích OECD vyšší o desítky procent než sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem, neboť zaměstnavatelé nad rámec hrubé mzdy odvádí za zaměstnance ještě povinné pojistné. Jak vysoké byly v loňském roce průměrné mzdové náklady v zemích OECD?

Čistá mzda zaměstnance obdržená na účet se oproti hrubé mzdě sjednané se zaměstnavatelem liší, neboť z hrubé mzdy je odvedena daň z příjmu fyzických osob a povinné pojistné. Zdanění dále není pro všechny zaměstnance stejné, závisí nejenom na výši mzdy, ale i na životní a rodinné situaci.

Zaměstnanci s podprůměrnou mzdou odvádí na dani z příjmu fyzických osob v členských zemích OECD efektivně méně než zaměstnanci pracující za nadprůměrnou mzdu. Efektivní sazba daně z příjmu se však v Česku v závislosti na dosahované mzdě liší méně než ve většině ostatních vyspělých zemí OECD.

Bilaterální smlouva mezi Českou republikou a Mongolskem V současné době probíhá jednání mezi vládou České republiky a mongolskou vládou o konkrétních ujednáních dohody o sociálním zabezpečení, informovala o tom...

Zaměstnanec uplatňující daňové zvýhodnění na děti má v Česku při stejně vysoké hrubé mzdě citelně vyšší čistou mzdu než jeho bezdětný kolega. Daňová podpora rodin s dětmi je v Česku v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa vysoká. Daňové zvýhodnění na děti za rok 2017 je přitom vyšší než za rok 2016.

Souhrnná efektivní sazba povinného pojistného je v Česku při mezinárodním srovnání jedna z nejvyšších na světě. Oproti řadě zemí OECD je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného v Česku vyšší o deset a více procent. Ze zemí OECD je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného vyšší jen ve Francii, Maďarsku, Rakousku a Slovensku.

V jednotlivých zemích OECD se při výpočtu daně z příjmu fyzických osob uplatňují daňové slevy nebo daňové odpočty v souladu s národní legislativou, ve většině zemí OECD je navíc zavedeno progresivní zdanění. Skutečné odvody na dani z příjmu se tedy od daňové sazby liší. Jak vysoká je skutečná daňová sazba u jednotlivých mezd v zemích OECD?

V členských zemích Evropské unie odvádí zaměstnanci s průměrnou mzdou ze své hrubé mzdy povinné pojistné a daň z příjmu fyzických osob, dále za ně povinné pojistné platí zaměstnavatel a při každém nákupu platí v ceně zboží nebo služby daň z přidané hodnoty. Jak se liší odvody na těchto povinných daních v jednotlivých členských zemích EU?

Manželé mající dvě děti zaplatí v Česku ze svých hrubých mezd na povinných daních méně než v ostatních členských zemích OECD. Důvodem je především nízká sazba daně z příjmu fyzických osob, vysoká základní sleva na poplatníka a vysoké daňové zvýhodnění na děti. Vypočteme si souhrnnou částku daňových odvodů z hrubých mezd v české rodině a porovnáme ji s hodnotami ostatních členských zemí OECD.