Česko patří mezi členské země OECD s nejnižším rozdílem v míře zdanění práce mezi zaměstnancem pracujícím za podprůměrnou mzdu a zaměstnancem pracujícím za nadprůměrnou mzdu. Jak vysoké je zdanění práce u jednotlivých mezd v zemích OECD? Proč jsou daňové rozdíly v Česku jedny z nejnižších?
Jak se liší zdanění práce u podprůměrné a nadprůměrné mzdy v zemích OECD?
Bc.
Petr
Gola
Zaměstnancům v Česku je z hrubé mzdy odváděna daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Navíc ještě sociální a zdravotní pojištění odvádí za zaměstnance zaměstnavatel. Celkové daně ze mzdy tedy tvoří rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance obdrženou od zaměstnavatele na bankovní účet.
Rozdíly ve zdanění práce jsou v Česku nízké
Vzhledem k tomu, že v Česku jsou pouze dvě sazby daně z příjmu fyzických osob (15 % a 23 %), přičemž vyšší daňové sazbě podléhá v roce 2023 hrubá měsíční mzda až nad 161 296 Kč a sazby sociálního a zdravotního pojištění jsou pro všechny zaměstnance stejně vysoké, je rozdíl ve zdanění práce u nízkých a vysokých mezd v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD nízký.
Praktický výpočet rozdílu ve zdaněn