OECD: Jak vysoké jsou průměrné mzdové náklady

Zaměstnavatelé sjednávají se zaměstnanci hrubou mzdu. Mzdové náklady zaměstnavatele jsou však vyšší. Např. v Česku odváděli zaměstnavatelé za zaměstnance v loňském roce 25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění. V případě zvýšení hrubé mzdy o tisícikorunu tedy stouply mzdové náklady zaměstnavatele o 1 340 Kč. Dle databáze OECD činila v Česku za rok 2018 průměrná hrubá měsíční mzda 31 942 Kč, průměrné mzdové náklady tedy činily 42 803 Kč.

Nejvyšší mzdové náklady jsou ve Švýcarsku

V přiložené tabulce máme uvedeny mzdové náklady zaměstnavatele na zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu v členských zemích OECD za rok 2018. V jednom sloupci jsou uvedeny průměrné mzdové náklady v národní měně a ve druhém pro snazší porovnání v českých korunách, přičemž pro přepočet byl použit kurz ze dne 26. 4. 2019.

• Nejvyšší mzdové náklady byly ve Švýcarsku (po přepočtu 182 076 Kč), na Islandu (153 987 Kč), v Norsku (149 676 Kč), v Lucembursku (145 468 Kč), v Belgii (132 112 Kč), v Rakousku (129 642 Kč) a v Německu (129 385 Kč).
• Nejnižší mzdové náklady byly v Mexiku (13 770 Kč), v Turecku (17 912 Kč), v Chile (27 589 Kč), v Litvě (31 291 Kč), v Polsku (31 495 Kč), v Lotyšsku (31 626 Kč) a v Maďarsku (33 327 Kč).

Přestože jsou všechny členské země OECD ve světovém srovnání velmi vyspělé, tak i mezi zeměmi OECD jsou značné ekonomické rozdíly, což dokládá i hodnota průměrných mzdových nákladů. Ve Švýcarsku jsou průměrné mzdové náklady vyšší 13,2krát než v Mexiku.

Skutečné mzdové náklady jsou vyšší

V praxi jsou náklady zaměstnavatele na odvedenou práci zaměstnance ještě vyšší, než činí součet hrubé mzdy zaměstnavatele a zaplaceného sociálního a zdravotního pojištění (v některých zemích OECD je zavedena pouze jedna platba), zaměstnavatelé totiž platí za zaměstnance ještě komerční pojištění, školení, náhradu za dovolenou, pracovní pomůcky, v případě ukončení pracovního poměru odstupné apod. Kvalitní personální politika je pro úspěšné firmy velmi důležitá, protože nejenom pomáhá přilákat do firmy talentované a výkonné zaměstnance, ale rovněž snižuje fluktuaci zaměstnanců, což snižuje mzdové náklady. Snižují se totiž náklady spojené se zaučením zaměstnance a výkonnost zkušených zaměstnanců je zpravidla vyšší než v případě nováčků.

Zvýšení minimální mzdy v Česku

Od ledna 2019 se v Česku zvýšila minimální mzda z 12 200 Kč na 13 350 Kč, což zvýšilo mzdové náklady zaměstnavatele u zaměstnanců pracujících za minimální mzdu nikoliv o 1 150 Kč (13 350 Kč – 12 200 Kč), ale dokonce o 1 542 Kč (17 890 Kč – 16 348 Kč). V praxi tedy mohou mít zaměstnanci vyšší čistou mzdu obdrženou na účet nejenom z důvodu zvýšení jejich hrubé mzdy, ale i v případě snížení daní ze mzdy, a to i povinného pojistného placeného zaměstnavatelem. Při snížení povinného pojistného placeného zaměstnavatelem by při stejných mzdových nákladech zaměstnavatele došlo k nárůstu čisté mzdy zaměstnance.

Povinné pojistné v Evropě je vyšší

V evropských zemích OECD odvádí zaměstnavatelé na povinném pojistném v průměru značně více než v mimoevropských zemích světa. Hlavním důvodem je vyšší nákladovost sociální politiky. Nemocenské dávky, státní důchody či podpora v nezaměstnanosti jsou v evropských zemích vyšší než v mimoevropských zemích světa.

Nižší rozdíly ve mzdových nákladech

Povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance je v Česku jedno z nejvyšších z členských zemí OECD. Při porovnání průměrných mzdových nákladů je tedy finanční rozdíl mezi Českem a nejvyspělejšími zeměmi OECD nižší než při porovnání pouze průměrných hrubých mezd.

Průměrné měsíční mzdové náklady v zemích OECD (za rok 2018, v národní měně i v českých korunách)

Pramen: OECD, Tax Database, Table I.5 – Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income, Table I.7 – Top statutory personal income tax rate and top marginal tax rates for employees