odborná způsobilost

Poměrně obsáhlá novela zákona o úřednících územních samosprávných celků , přijatá v letošním roce zákonem č. 196/2024 Sb. , přináší s účinností od 1. 1. 2025 změny jak v právní úpravě pracovního poměru úředníků územních samospráv, tak především v úpravě jejich vzdělávání. Obecná část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti bude nahrazena online testem ukončujícím vstupní vzdělávání a samotná zkouška zvláštní odborné způsobilosti bude zaměřena více prakticky na míru potřebám konkrétní správní činnosti. Nově zákon upravuje zvláštní typ zkoušky zvláštní odborné způsobilosti zaměřený na úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti, který je připraví na správní činnosti, které na malých obcích opravdu vykonávají. Povinný minimální rozsah vzdělávání úředníků se snižuje na polovinu a zefektivňuje se systém akreditací vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů. V oblasti úpravy pracovněprávních vztahů úředníků dochází ke zjednodušení procesu zaměstnávání úředníků pomocí snížení administrativních nároků na veřejné výzvy a výběrová řízení a dále také například ke zjednodušení úpravy dalšího odstupného. Umožňuje se rovněž poskytovat odměny úředníkům, kteří byli obcemi a kraji vysláni do řídících a kontrolních orgánů podnikajících právnických osob. Cílem následujícího článku je změny přinášené novelou zákona o úřednících ve stručnosti představit.

O jakých technických zařízeních hovoříme? V zásadě lisy na kov jsou tvářecí stroje, které jsou určeny k mechanickému zpracování různých polotovarů tlakem nebo tlakovým rázem a mohou být například mechanické, hydraulické. pneumatické, vřetenové, výstředníkové. Z pohledu bezpečnosti práce jsou obecně lisy na kov, pokud se například nevěnuje dostatečná pozornost oblasti bezpečnosti práce, lidskému zdraví velmi nebezpečné stroje, a mohou obsluze nebo i nepovolaným osobám způsobit velmi vážný pracovní úraz.

Článek se věnuje problematice úpravy na úseku bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. V oblasti bezpečnosti práce, zejména v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, došlo v roce 2022 k významné a zásadní rekodifikaci právní úpravy, která se bezpochyby dotýká nejen odborné veřejnosti, ale i široké škály podnikatelů, kteří s těmito zařízeními manipulují. Dne 1. července 2022 nabyl účinnosti zákon č. 250/2021 Sb. , o bezpečnosti práce v kontextu provozu vyhrazených technických zařízení, a to včetně změn souvisejících zákonů, jež jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti a efektivity těchto operací. Tento zákon je dále doplněn a konkretizován několika prováděcími právními předpisy, jejichž novelizace je v současné době předmětem nařízení vlády č. 17/2024 Sb. , kterým se mění některá nařízení vlády na úseku bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení.

Na základě velmi častých dotazů k zákonu č. 250/2021 Sb. , o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů („zákon o VTZ“) a k nařízení vlády č. 193/2022 Sb. , o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti („nařízení vlády“) sdělujeme informace k vybraným částem zákona o VTZ a k nařízení vlády.

Článek stručně informuje o aktivitách, které lze v roce 2023 očekávat v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

V posledních letech lze pozorovat dramatické změny ve světě práce. Změny a transformace, včetně zvýšené složitosti podnikání, technologického pokroku, gigové ekonomiky a vyvíjejících se platforem a procesů jsou rovněž i výzvy pro nové schopnosti profesionálů v oblasti BOZP. Požadavky a tlak na profesionála v oblasti BOZP bude stále vzrůstat, a to jak ze strany organizací, tak společností. Dnešní profesionálové v oblasti BOZP tak potřebují k ovlivňování a řízení změn v organizacích širší škálu dovedností, znalostí a chování. To je nyní důležitější než kdy dříve, protože ekonomiky se zotavují z globální pandemie.

V tomto článku se zaměříme na náležitosti týkající se praktické výuky chemie ve školách. Je bez jakékoli diskuse, že pro bezpečné nakládání s chemickými látkami (nejen ve školách) je odborná kvalifikace pedagogů zcela klíčová. Bohužel, ne vždy jí učitelé nebo vedoucí volnočasových kroužků či táborů opravdu disponují.

Je možné akceptovat u slovenského dodavatele, který působí na staveništi v ČR a provádí zde pracovní činnosti za pomoci svých zařízení, platnost slovenských odborných prohlídek u používaných zařízení. Např. používá na staveništi v ČR ruční elektrická zařízení, která byla protokolárně revidována podle STN 33 1600, vázací prostředky, které byly protokolárně revidovány v souladu s STN 270144 a STN 270150. 

Článek se věnuje problematice připravované právní úpravy na úseku bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení.

Zaměstnanci - řidiči nákladních vozidel, slovenského občanství, který nemá český řidičský průkaz -, končila platnost profesního průkazu řidiče. Dle slovenských předpisů absolvoval na Slovensku povinné školení, které si sám objednal a uhradil, aby mu byl vystaven průkaz řidiče na 5 let. Vše po dohodě se zaměstnavatelem. Jaké daňové dopady budou pro firmu a pro zaměstnance po proplacení tohoto školení a kolkové známky za průkaz zaměstnavatelem zaměstnanci?

Zaměstnanec – strážník městské policie - byl práce neschopen od 14. 3. 2018 do 3. 2. 2019. Od 4. 2. 2019 čerpá pracovní volno dle zákoníku práce – překážka na straně zaměstnavatele – nesplnil zdravotní způsobilost pro výkon funkce strážníka městské policie a současně pozbylo platnosti jeho osvědčení k výkonu funkce strážníka, tzn. pozbyl odbornou způsobilost. Z jakého příjmu by se tomuto zaměstnanci měl vypočítávat pravděpodobný výdělek? Jeho původní zařazení: strážník 6. tř./9. st. 18 300 Kč, osobní příplatek 1 500,- Kč, zvláštní příplatek 3 000 Kč, celkem 22 800 Kč. Od 1. 1. 2019 měl být přeřazen do vyššího platového stupně z důvodu dosažení vyšší praxe (přitom ale nepracoval, stále v pracovní neschopnosti). Kromě toho došlo od 1. 1. 2019 k navýšení platových tarifů ze zákona. Pokud by tedy pracoval v lednu jako strážník, měl by pobírat: v 6. tř./10. stupni 19 950 Kč, osobní příplatek 1 500 Kč, zvláštní příplatek 3 000 Kč, celkem 24 450 Kč. Jak už jsem však uvedla výše, v průběhu nemoci mu však dnem 3. 9. 2018 pozbylo platnosti osvědčení ministerstva vnitra o splnění stanovených odborných předpokladů podle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Pokud by tedy byl po nemoci zdravotně způsobilý, musel by být přeřazen na funkci čekatele, a to do vykonání této zkoušky. Jako čekatel by měl následující plat: 5. tř./10. st. 18 430 Kč, osobní příplatek 1 500 Kč, zvláštní příplatek 0 Kč, celkem 19 930 Kč. Z kterého příjmu máme tedy počítat pravděpodobný výdělek?

V současné době je v počátečním legislativním procesu projednáván návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízeních (dle jen "zákon o VTZ"), který by měl nahradit zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o státním odborném dozoru"), který je účinný od 1. 1. 1969 a i přes svých 13 novel již neodpovídá současnému technologickému pokroku, kdy prováděcí předpisy k němu jsou také částečně zastaralé a svým původem sahají do sedmdesátých let minulého století.

Článek se věnuje problematice koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, jeho právnímu zakotvení a vymezení jeho odborné způsobilosti.

V době, kdy každý aspekt společnosti podléhá rychlým dynamický změnám nelze opomíjet ani problematiku odborné způsobilosti k novým, často život ohrožujícím profesím. Kromě nově vznikajících profesí, které přichází s rozvojem lidské činnosti a moderních technologií však existuje také mnoho profesí, velmi náročných, na něž se z hlediska právní úpravy trochu pozapomíná pravděpodobně proto, že se jedná o vysoce specializované činnosti, jejichž výkon není masový. Mezi takové profese patří i tzv. pracovní potápění. Přestože se jedná o profesi, při jejímž neodborném výkonu může velmi snadno dojít nejen k poškození zdraví, ale také ke smrtelným úrazům, české právní prostředí se jí věnuje jen velmi okrajově a v podrobnostech se o jednotlivých činnostech v rámci této profese můžeme dočíst pouze v příslušných ČSN.

Řízení změn, neboli „Management of Change“ je osvědčený postup používaný k zajištění řízení bezpečnostních, zdravotních a environmentálních rizik v organizacích, ve kterých jsou prováděny změny v jejich zařízeních, dokumentaci, personálním obsazení nebo činnostech. Jsou-li změny provedeny příliš rychle, bez příslušného posouzení, může dojít k mimořádným událostem, jejichž příčina je často spojená s provedením poměrně jednoduchých změn na pracovišti.

V pracovněprávních vztazích úředníků územních samosprávných celků lze v praxi narazit na sporný výklad možností zajištění zástupu úředníka, především na tzv. pověření výkonem funkce. Zákon o úřednících územních samosprávných celků však v tomto směru jasně definuje pravidla, která nelze obcházet. Stejně tak určuje i podmínky pro poskytnutí dalšího odstupného při rozvázání pracovního poměru s úředníkem.

Kdyby k 1. 1. 2018 nabyla účinnosti velká a dlouho projednávaná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), musel bych o institutu převedení zaměstnance na jinou práci psát zřejmě v čase minulém. Zmíněná novela totiž počítala s jeho zrušením, resp. nahrazením právní úpravou nabídkové povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci.

Jsme česká dopravní firma, zabývající se mezinárodní kamionovou dopravou. Profesionální řidiči musí mít "profesní způsobilost řidiče", která je vyznačena v řidičském průkazu. Na jejím základě absolvují 35 hodin výuky. Ta je rozdělena do pěti pravidelných sedmihodinových lekcí a řidič musí každý rok absolvovat jedno školení. Přijali jsme do pracovního poměru řidiče - občana Slovenské republiky. Musí toto každoroční školení v CZ absolvovat, jestliže má trvalé bydliště v SK, má slovenský řidičský průkaz a Slovenský profesní průkaz a předložil "Osvědčení o pravidelném výcviku řidiče nákladní dopravy, platné do roku 2022? (absolvuje 35 hodin výcviku jedenkrát za 5 let). Dle našeho školitele k případnému českému školení na Slovensku při výměně profesního průkazu nebude přihlédnuto.

Firma zajišťuje opravy elektrických instalací ve svých budovách externími osobami. Musí mít všichni externí pracovníci vykonávající uvedenou práci platné osvědčení od TIČR a firma, která je zaměstnává, oprávnění vydané TIČR? Je firma, ve které opravy probíhají, povinna tato oprávnění a osvědčení externích pracovníků kontrolovat? 

Zaměstnanci potřebují být při své práci odborně způsobilí dle různých ustanovení vyhlášky č. 50/1978 Sb. Kdo má odpovědnost zaměstnavateli určit (navrhnout), jaká odborná způsobilost dle kterého paragrafu je pro určitý druh obsluhy nebo práce na elektrickém zařízení nutná? Je to revizní technik elektro, osoba odborně způsobilá v prevenci rizik nebo osoba odpovědná za elektrické zařízení? Je to někde stanoveno?