ergonomie

Pracovní prostředí v odvětí poskytování zdravotní péče, které lze považovat za ergonomicky vhodné, je takové prostředí, které vyhovuje vykonávané práci a pracovníkům. Může se jevit, že tato definice zní jednoduše, ale pro pracovní prostředí poskytovatelů zdravotní péče může být neuvěřitelně obtížné určit a sladit ergonomické potřeby zaměstnanců a omezení vyplývající z pracovních postupů a intervencí poskytovaných ve zdravotnickém prostředí. Jedná se zejména o omezený prostor, vysokou aktivitu a často použití objemných, těžkých a prostor zabírajících zařízení.

Ergonomické zásady uplatňované v rámci pracovního systému, jak je ukázáno v článku, se prosazují postupem založeným na analýze ergonomických rizikových faktorů a posléze jejích eliminací s cílem dosáhnout komfortu v pracovní činnosti člověka Všeobecné ergonomické zásady jsou stanoveny rámcově v českých technických normách ergonomické povahy (třídy 83 35...) a právně ošetřeny legislativně.

Článek pojednává o náročných úkolech ergonomie při racionalizaci, popř. inovaci pracovního systému. Jelikož tři složky pracovního systému tvoří „člověk – technika – pracovní prostředí“, je tedy zřejmé, že jejich rozdílná povaha bude vyžadovat jiný přístup při jejich analýze a hodnocení, neboť jejich projevy a vnější vlivy bude třeba uvažovat diferencovaně a ve vzájemné souvislosti na funkci v pracovního systému, proto v procesu racionalizace jejich zdokonalování ne vždy bude jednoduchou záležitostí.

Mezi ergonomicky posuzované prostředí, které pozitivně nebo negativně ovlivňuje člověka, patří také počasí. Článek zohledňuje vliv meteorologických faktorů, postihujících meteorosenzibilitu, a to v důsledcích na aktivitu, pohodu a zdraví člověka. Článek je obohacen řadou užitečných tabulek.

V článku jsou shrnuty podstatné poznatky o barvě, týkající se jejímu významu a užití při úpravě pracovního prostředí v souladu s legislativou a technickými normami, jejím vnímáním a jejím fyziologickém a psychologickém působení na člověka v pracovním prostředí.

Článek z hlediska hygieny a ergonomie informuje o základních požadavcích na osvětlení vnitřních pracovních prostorů, o používaných zdrojích umělého osvětlení (jejich charakteristice a vlivu na zrakový výkon a vytvoření zrakové pohody), definuje pojmy, veličiny a jednotky používané ve světelné technice a uvádí legislativní ustanovení a v odkazech na soupis českých technických norem.

Článek se zabývá problematikou zdravé výživy dospělých osob. Popisuje jednotlivé složky výživy, charakterizuje jejich význam a funkci na lidský organismus, uvádí výživová doporučení, diferencuje a vymezuje skladbu potravin pro různé pracovní profese a zmiňuje zdravotní rizika způsobená nevhodně zvolenou stravou, která postihují většinu dospělé populace v České republice.

Ústředním motivem je popis měření a hodnocení lokálních svalových skupin při zátěži, jejich funkčních schopností a možných zdravotních rizik v podmínkách pracovního procesu.

Článek je vnímán jako metodologický návod pro práci s ergonomickou normou, opírající se o bohatou poznatkovou základnu ergonomie, při respektování bezpečnostních normativů. Zde se organizace prováděné tvorby, řízení a užití ergonomických a bezpečnostních norem promítá v legislativním ošetření.

V článku pojednávajícího o pachových látkách je posuzován jejich vliv, jak ze subjektivního (pocitového) tak objektivního (normativního) hlediska, promítajících se do podmínek životního prostředí člověka.

V článku je uvedena jedna z ergonomických metod popisující hodnocení ruční manipulace s břemeny. Jsou zde uvedeny hygienické limity a zdravotní rizika za podmínek vykonávané vlastní manipulace s břemeny. Metodologický základ metod se opírá o nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ČSN EN 1005-2+A1 a další. V závěru je uvedeno praktické užití metody 2.

Teorie informace a kybernetika má své rozsáhlé použití, které lze aplikovat v nejrozmanitějších oborech lidské činnosti, aniž si to sám člověk plně uvědomuje. Využití teorie informace má široké uplatnění při posuzování a hodnocení informační výkonnosti člověka, zejména v senzorické způsobilosti, při přenosu množství, kvality a zpracování informací, ale také uplatnění při výpočtech v řešení úkolů informačního charakteru.

V článku jsou popisovány příznaky, které monotónní práce mohou vyvolat, příklady různých typů jednotvárných prací, okolnosti a faktory pracovních podmínek, jež pocity monotonie zhoršuje, prostředky a opatření ke snížení monotonie a způsoby jejího hodnocení, včetně uplatnění legislativních a normativních ustanovení.

Ačkoliv se předpokládá, že ergonomie má dostatečnou publicitu, včetně dostupných ergonomických norem a legislativy, je význam pojmu „ergonomie“ mezi lidmi velmi málo znám. Jiná situace je u odborníků znalých ergonomie, kteří z titulu své profese, se aktivně zapojují do osvěty a řešení ergonomické problematiky v podmínkách podnikatelské sféry, školství a dalších společenských odvětví. Článek se zabývá poznatky, v čem spočívá význam ergonomie a problematikou při jejím uplatňování v technické praxi.

Osvojování si základních znalostí o svalstvu a funkci svalů bude jistě užitečné pro každého v praxi, zejména v případech, kdy se analyzuje a hodnotí náročnost vynakládané svalové práce. Za tímto účelem bude normativní užití, předpisů a ergonomických norem, vhodným vodítkem pro posuzování a hodnocení rizika při fyzické zátěži kosterního svalového ústrojí.

Ze souboru ergonomických norem je část, která se zabývá ergonomií tepelného prostředí. Jde o normy, které mohou být užívány integrujícím způsobem umožňujícím zkoumat expozici horkého, mírného a chladného prostředí v reakcích člověka.

Mezi rizikové faktory mikroklimatických podmínek, označované též jako tepelně vlhkostní podmínky, na nevenkovním (dříve vnitřním) prostředí se řadí zátěž teplem a chladem. Zjišťování a hodnocení mikroklimatických podmínek je ošetřováno legislativně podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších změn, a podle metodiky řady ergonomických norem pro horké, mírné a chladné tepelné prostředí. Neoddělitelnou součástí je fyziologický (ergonomický) popis reakcí člověka jako otevřeného systému v termoregulačních procesech.

Už několik desítek let se hovoří o ergonomii. Setkáváme se s ní v obchodech, kde se nabízí ergonomicky řešené výrobky, nářadí či náčiní s ergonomicky tvarovanými rukojeťmi a podobně. Je nasnadě otázka, zda ergonomie patří do BOZP, nebo je to nějaké samostatné odvětví a možná pro mnohé s nejasným vztahem k BOZP a s nejasnými zdravotními důsledky.

Základní povinností zaměstnavatele je soustavné vyhledávání nebezpečných činitelů a procesů pracovního prostředí a pracovních podmínek a zjišťovat jejich příčiny a zdroje.

Horní a dolní končetiny jsou párovými orgány. Jejich rozdílnost spočívá ve specifických funkcí uplatňovaných během každodenního života. O horní končetině bylo pojednáno v dřívějším vydání BHP č. 12/2016.