bezpečnostní předpisy

Žebřík ve své podstatě umožňuje překonávat určitý výškový rozdíl tzn. umožňuje stoupat nebo sestupovat. Žebřík lze charakterizovat jako dvě dlouhé svisle postavené stojiny, mezi kterými jsou po celé jejich délce, v pravidelných vzdálenostech, umístěny vodorovné příčky – příčle, a to v rozsahu 25-30 cm. Při šplhání po žebříku osoba pokládá nohy na dolní příčle a po jednotlivých příčlích stoupá vzhůru. Rovnováhu udržuje tím, že se může držet buď příčlí nad sebou, nebo se může držet svislých stojen. Žebřík se opře o stěnu či jiný předmět pod ostrým úhlem, čímž vzniká nakloněná rovina, po které se dá šplhat nahoru. Provedení žebříků může být například jako jednodílný opěrný příčkový žebřík, dále nastavovací, výsuvný, několikadílný, teleskopický atd. Materiál žebříků je různorodý a může být vyroben například ze dřeva, což ustupuje. V současnosti se používají lehčí materiály jako např. hliníkové slitiny (vysoká odolnost, jsou lehké a mají dlouhou životnost), plastové – využívají se tam, kde se pracuje například s elektřinou, dále i v chemickém a farmaceutickém průmyslu.

Podle § 104 odst. 5 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. , musí zaměstnavatel poskytovat ochranné pracovní prostředky podle vlastního seznamu zpracovaného na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště. Jde o vnitřní předpis (vnitrofiremní opatření), který musí vydávat každý zaměstnavatel, i kdyby zaměstnával třeba jen jednoho zaměstnance; v seznamu musí přihlédnout nejen ke konkrétním podmínkám pracoviště, ale i k vlastnostem jednotlivých OOPP.

Pro práce ve výšce v Česku platí, že při špatné povětrnostní situaci např. silný vítr (cca 8+ m/s), bouře, krupobití, sněžení či mráz (–10 C°) dohlednost v místě prací menší než 30m se musí práce ve výšce přerušit. Jak se toto ustanovení řeší například na zahraničních pracovištích, kde jsou teploty stále pod –10 (např. finské venkovní pracoviště s teplotou –15 až –20). Když pominu bezpečností přestávky na práci v chladu, dá se za nějakých opatření taková práce ve výšce započít? Zejména práce na lešení, v MEWP, v závěsném koši a na ocelové konstrukci za použití OOPP proti pádu. A silný vítr se týká i práce na klasickém pevném lešení (nepojízdné)? 

Zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb. patří, vedle zákoníku práce č. 262/2006 Sb., k nejdůležitějším pracovněprávním předpisům. Upravuje postup orgánů inspekce práce při kontrole dodržování ustanovení zákoníku práce a stanoví pravidla pro ukládání sankcí pro přestupek nebo správní delikt zaměstnavatelů.

Mezi nejčastější návrhy na soudní rozhodnutí patří spory ohledně náhrady škody za pracovní úrazy. Advokáti se často musí vypořádat s námitkami zaměstnavatelů, kteří uvádějí, že jim povinnost k náhradě škody nevznikla. Naproti tomu i zaměstnanci požadují poskytnutí náhrady škody, která jim v důsledku zproštění povinnosti zaměstnavatele nepřísluší. Jaká je právní úprava a jak se projevuje v praxi zaměstnavatelů?

V souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci jsou v personální praxi časté pochybnosti, co je možné a nutné posuzovat jako pokyny k bezpečné práci. Správný výklad má pro zaměstnavatele důležité právní důsledky. Při jejich porušení zaměstnancem se zaměstnavatel může zprostit odpovědnosti za pracovní úraz.

Rakovina, ať už souvisí nebo nesouvisí s výkonem povolání, je po kardiovaskulárních onemocněních druhou nejčastější příčinou úmrtí v zemích Evropské unie. Je označována za jeden z hlavních faktorů přispívajících k předčasným úmrtím v EU a připadá na ni přibližně čtvrtina všech úmrtí. Rakovina má dopad nejen na zdraví jednotlivců a rodinný život, ale i na produktivitu a růst hospodářství. [1], [2]

Informace se věnuje problematice současného stavu legislativního procesu rekodifikace vyhrazených technických zařízení.

V tomto příspěvku jsou popsány nejdůležitější změny v mezinárodních předpisech pro přepravu nebezpečných věcí po silnici – dohoda ADR a s touto problematikou související novelizace zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě. Vzhledem k tomu, že je snahou podpořit multimodální přepravu nebezpečných věcí harmonizací mezinárodních předpisů, platí většina uvedených změn i pro železniční přepravu nebezpečných věcí – RID a dokonce i přepravu vnitrozemskými vodními cestami – ADN.

Cílem tohoto příspěvku je popsat důležité aspekty již osmé novely nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a pro lepší přehlednost uvést změny, které nastanou s příslušnou novelou v právním předpise.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, vstoupilo v účinnost k 1. 1. 2008 jako prováděcí právní předpis zákona č. 309/2006 Sb., v souladu s ustanovením § 21 písm. a) citovaného zákona, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Nyní je předkládána již sedmá novela. Nařízení vlády doznalo v důsledku nezbytných transpozic směrnic Evropského parlamentu, Komise a Rady úpravy zejména v klasifikovaném seznamu biologických činitelů. Novelou nastal významný posunu podmínek ochrany zdraví pracovníků při práci s biologickým činitelem, a to při práci s novým typem koronaviru SARS-CoV-2 způsobující COVID-19.

Zdá se, že rok 2020 se zapíše do dějin jako rok ve znamení pandemie koronaviru. Během nouzového stavu, který byl vyhlášen v souvislosti s touto pandemií od 12. března do 17. května 2020, i po jeho skončení se objevovala různá opatření a doporučení zaměstnavatelům k ochraně zdraví zaměstnanců a jako prevence vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19. Kromě toho došlo k novelám následujících důležitých právních předpisů, které se významně dotýkají i oblasti BOZP.

V našem článku se zaměříme především na některé změny právní úpravy pracovní doby, neboť právní úprava pracovní doby je v praxi bezprostředně provázaná s právní úpravou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. K nové úpravě dovolené se na stránkách našeho časopisu ještě do konce roku vrátíme.

Tento článek se zaměřuje novelu zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, která je součástí nedávno přijaté novely zákoníku práce, a která nabude účinnosti 30. července tohoto roku. Jakkoliv se svým rozsahem nejedná o rozsáhlou novelu zákona o inspekci práce, obsahuje několik důležitých změn.

Od 1. května 2020 je v některých svých částech účinný zákon č. 205/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, kterými je též míněn zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Pracovní doba je veškerá doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci (tedy i práci přesčas), a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.

Svařování je činnost spojená s celou řadou nebezpečí, zvláště jedná-li se o přechodná svářečská pracoviště. Z tohoto důvodu se zde prolínají požadavky na zajištění bezpečnosti jak z oblasti požární ochrany, tak i z oblastí bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci.

Článek se věnuje problematice připravované právní úpravy na úseku bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení.

Článek se věnuje problematice českých technických norem a jejich závaznosti v kontextu právní úpravy a potenciálních změn připravovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Motto: Nepodceňujme bezpečnostní předpisy, vždyť byly psány krví těch, kteří předčasně odešli z našeho světa.