Lze konstatovat, že o snížení měsíčně placené zálohy lze zdravotní pojišťovnu požádat, nicméně musí být splněna podmínka, že v probíhajícím roce musí být pro porovnání s příjmy a výdaji v roce předcházejícím vyhodnoceny alespoň tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Takže prakticky lze žádosti o snížení zálohy podávat od 1. dubna.
Pokud OSVČ zahajuje svoji podnikatelskou činnost v letošním roce, platí v souvislosti s placením záloh následující pravidla.
Samostatná výdělečná činnost jako jediný zdroj příjmů
Minimální výše zálohy u OSVČ, zahajujících v roce 2017 samostatnou výdělečnou činnost, činí 1 906 Kč. Pokud bude OSVČ v měsíci zahájení podnikání vykonávat tuto svoji samostatnou výdělečnou činnost pouze po část kalendářního měsíce, nebo i třeba jen jeden den, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý kalendářní měsíc s povinností zaplacení zálohy 1 906 Kč i za tento měsíc. Na druhou stranu, úhradou (alespoň) minimální zálohy má pojištěnec v daném měsíci řádně vyřešen svůj pojistný vztah. Zákon připouští, aby si OSVČ mohla v roce zahájení své samostatné výdělečné činnosti (2017) platit i vyšší zálohu než 1 906 Kč.
Samostatná výdělečná činnost jako vedlejší zdroj příjmů
Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce neboli v zaměstnání je v roce 2017 odváděno pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu, přičemž toto zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc (respektive rok). Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období kalendářního roku) pak v dalším roce jednorázově doplatí do osmi dnů po podání Přehledu. Není-li povinností podnikatele podat daňové přiznání, doplácí se pojistné do 8. dubna následujícího roku. I v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si může pojištěnec přiměřené zálohy platit. Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání minimální vyměřovací základ dodržen.
Osoba, za kterou platí pojistné stát
Tyto osoby jsou ve zdravotním pojištění taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění:
- v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti nemusejí (ale mohou) platit zálohy na pojistné a
- nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ, to znamená, že pojistné odvádějí stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % příjmů dosažených po odpočtu výdajů.
Ze zákona není povinností platit u osob, za které současně hradí pojistné stát, zálohy na pojistné v prvním kalendářním roce jejich samostatné výdělečné činnosti. Vykážou-li však tyto osoby za rok 2017 kladný hospodářský výsledek, zálohy již v příštím roce (2018) platit budou, a to podle výše dosažených příjmů, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.
S účinností od 1. 8. 2004 již nemají OSVČ nárok na uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu, jejich vyměřovacím základem je sazba 50 % příjmů po odpočtu výdajů bez povinnosti odvodu pojistného (záloh na pojistné) z minimálního vyměřovacího základu.
Zařazením do kategorie osob, za které platí pojistné stát, mají tito pojištěnci vyřešen svůj pojistný vztah, takže se na ně za této situace nevztahuje povinnost platit pojistné, ovšem pokud nejsou výdělečně činní.
Stanovení výše zálohy
OSVČ, která začala podnikat v roce 2016 nebo v letech předcházejících, platí v průběhu kalendářního roku 2017 (od měsíce podání Přehledu) zálohy na pojistné na základě výsledků podnikatelské činnosti dosažených v roce 2016. Vztahuje-li se na takovou OSVČ povinnost placení záloh na pojistné (pojistného) alespoň z minimálního vyměřovacího základu, platí tato osoba od ledna 2017 zálohy na pojistné nejméně v částce 1 906 Kč.
Placení nižších záloh
Pokud se v podnikání dobře vede, potěší úspěchy nejen samotného podnikatele, ale například i jeho zdravotní pojišťovnu. Důsledkem vysokých příjmů v jednom roce (2016) je povinnost platit vyšší zálohy v dalším roce (2017), a to od měsíce, ve kterém podá OSVČ zdravotní pojišťovně Přehled. Podmínky pro snížení záloh jsou upraveny v ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pokud zdravotní pojišťovna snížení záloh povolí, může platba této zálohy klesnout až na minimální hodnotu, kterou je v roce 2017 již zmiňovaná částka 1 906 Kč. U těch OSVČ, na které se ve zdravotním pojištění nevztahuje zákonné minimum (například se jedná o osobu, za kterou platí pojistné stát – třeba poživatel některého z důchodů), se může platba záloh snížit dokonce až na 0 Kč, pokud je tato OSVČ v aktuálním roce (2017) ve ztrátě neboli taková OSVČ nemusí platit žádné zálohy.
Kdy se obrátit na zdravotní pojišťovnu
Do 30. listopadu 2011 bylo možné požádat o snížení záloh na dobu nejdéle tří kalendářních měsíců. Po uplynutí této doby byla OSVČ povinna platit zálohy v původní výši podle podaného Přehledu. V případě, že i nadále trvaly důvody pro snížení zálohy, mohl podnikatel zdravotní pojišťovnu znovu požádat o její snížení na další tři měsíce, to znamená, že v průběhu roku bylo možné žádat o snížení záloh i opakovaně.
V problematice snížení záloh OSVČ však došlo od 1. prosince 2011 k poměrně zásadní změně, kdy novelizací ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb. byly v této oblasti stanoveny podmínky, které aktuálně znějí:
„Zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná činnost. Snížení lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 24 odst. 2.“
Od prosince 2011 již snížení zálohy placené OSVČ není časově omezeno na období nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, ale bylo výrazně prodlouženo až do doby, kdy OSVČ podá, resp. měla podat zdravotní pojišťovně Přehled za předcházející kalendářní rok.
OSVČ může požádat v roce 2017 o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden kalendářní měsíc roku 2017 je alespoň o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v roce 2016. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2016 například 60 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v průběhu roku 2017 nejvýše 40 000 Kč. Sníženou zálohu platí OSVČ taktéž ve stanovených zákonných termínech, tj. od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. V této souvislosti je zapotřebí upozornit na skutečnost, že žádost o snížení zálohy lze standardně podat nejdříve 1. dubna 2017, neboť v tomto roce musí být pro daný účel vyhodnoceny nejméně tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Pokud podnikatel předloží žádost např. v květnu 2017, posuzuje se příjem po odpočtu výdajů za měsíce leden–duben 2017.
OSVČ, která má v úmyslu požádat o snížení zálohy na pojistné, předkládá zdravotní pojišťovně písemnou žádost, příslušný formulář je k dispozici na úřadovnách a webových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven. Některé zdravotní pojišťovny mohou ještě požadovat předložení peněžního deníku dokladujícího příjmy a výdaje od počátku roku, ve kterém je žádost o snížení zálohy podávána, tento postup však není právní úpravou zdravotního pojištění stanoven. Zdravotní pojišťovna žádost posoudí a žadateli buď vyhoví, nebo jeho žádost zamítne, popř. si může vyžádat některé doplňující informace.
Pro názornost uvedu příklad výpočtu snížené zálohy v právních podmínkách roku 2017.
Za 12 měsíců samostatné výdělečné činnosti dosáhl podnikatel v roce 2016 zisku (příjmu po odpočtu výdajů) ve výši 886 104 Kč, to znamená, že průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činil v roce 2016 částku 73 842 Kč. V návaznosti na měsíc podání Přehledu (duben 2017) platí podnikatel od tohoto měsíce zálohy ve výši 4 985 Kč (73 842 x 0,5 x 0,135).
Podnikatel požádá v měsíci květnu 2017 o snížení zálohy, posuzují se tedy příjmy a výdaje v období leden až duben 2017. Příjmy za toto období činily 350 817 Kč a výdaje 270 537 Kč. Průměrný měsíční rozdíl mezi příjmy a výdaji představuje částku 20 070 Kč, čímž je splněna zákonná podmínka pro podání žádosti o snížení zálohy na pojistné. Výpočet snížené zálohy se provede následovně:
20 070 x 0,5 x 0,135 = 1 355 Kč
Vzhledem k tomu, že takto vypočtená výše nedosahuje částky minimální zálohy, povolí zdravotní pojišťovna snížení zálohy dle výše uvedených podmínek na 1 906 Kč.
V této souvislosti lze konstatovat, že pokud OSVČ splňuje podmínky pro snížení zálohy, nemůže v podstatě zdravotní pojišťovna podané žádosti nevyhovět. Pokud by však bylo o snížení zálohy požádáno neoprávněně (tuto skutečnost lze zjistit při kontrole ze strany zdravotní pojišťovny), uplatní pojišťovna nárok na dlužné zálohy včetně penále. Platby záloh v nižších částkách lze případně po dohodě se zdravotní pojišťovnou sdružit a zálohy tak zaplatit třeba jednorázově dopředu na celý rok.
O zaplacené zálohy nepřijdete
I přes aktuálně nepříznivý vývoj ekonomické situace v roce 2017 může OSVČ platit v průběhu roku vysoké (vyšší) zálohy, vyplývající z výsledků samostatné výdělečné činnosti za rok 2016, neboť při zúčtování roku 2017 (v roce 2018) bude OSVČ případně vzniklý přeplatek zdravotní pojišťovnou buď vrácen, nebo může být s jejím souhlasem použit na úhradu záloh na další období.
Snížení záloh se prakticky netýká těch OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů, neboť takto podnikající osoby nejsou povinny zálohy platit. Pokud by však jednorázová úhrada doplatku mohla způsobit OSVČ finanční potíže, je v takové situaci možné zálohy (v přiměřené výši) odvádět.
Pro úplnost dodávám, že maximální záloha OSVČ byla (v současné situaci naposled) stanovena v roce 2012, a činila 20 361 Kč.
Kdy nelze žádat o snížení zálohy na pojistné
Pokud se na OSVČ vztahuje ve zdravotním pojištění povinnost placení záloh na pojistné, pak musejí být tyto zálohy placeny ve stanovené výši a pravidelně v určeném termínu (za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce), a to již připsáním platby na příslušný účet zdravotní pojišťovny určený pro individuální plátce pojistného. Jednou z možností změny výše zálohy je tedy i její snížení ve smyslu výše uvedeném. Existují však situace, kdy snížení zálohy nelze provést.
V roce, ve kterém OSVČ zahajuje svoji samostatnou výdělečnou činnost, nemůže žádat o snížení zálohy, neboť nelze naplnit podmínky uvedené ve výše citovaném ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se pro daný účel porovnává průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v běžném roce a v roce předcházejícím.
Je-li v případě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností podnikání vedlejším zdrojem příjmů, není placení záloh povinností, a tudíž se ani nebude řešit problematika snížení zálohy.
Právní předpisy citované v rubrice ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
- zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
- zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře