Výkladová stanoviska AKV (XXXIV.) – pokračujeme
JUDr.
Petr
Bukovjan
JUDr. Bc.
Michal
Peškar
6.Lhůta pro rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem výpovědí nebo okamžitým
zrušením
*
Ustanovení § 58 odst. 1 zákona č.
262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„ZP“), stanoví lhůty, ve kterých může
zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď pro porušení pracovních povinností („pracovní kázně“) nebo z
důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo s ním okamžitě zrušit pracovní
poměr. Doručení svého rozvazovacího právního jednání musí zaměstnavatel stihnout do
2 měsíců ode
dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl
, a pro
porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po návratu zaměstnance z
ciziny (subjektivní lhůta), nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k
okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl
(objektivní lhůta). *
Podle ustanovení § 58 odst. 2
ZP přitom platí, že stane-li se v průběhu zmíněných 2 měsíců jednání zaměstnance, v němž je
možné spatřovat porušení pracovních povinnosti („pracovní kázně“),
předmětem šetření jiného
orgánu, lze dát zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pra