Zdravotní pojištění a odvod pojistného bez ohledu na výši příjmu

Vydáno: 13 minut čtení

Při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následném odvodu pojistného zdravotní pojišťovně musí zaměstnavatel vždy důsledně vyhodnotit, zda příjem zúčtovaný zaměstnanci podléhá povinnosti odvodu pojistného, či nikoli. Nesprávný postup zapříčiní v tomto směru vznik dluhu na pojistném včetně souvisejícího penále na straně jedné, anebo naopak přeplatek na pojistném na straně druhé. Aby byl zaměstnavatel povinen odvést pojistné na zdravotní pojištění z příjmu zúčtovaného zaměstnanci, musí být naplněna dikce ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kde je upraveno stanovení vyměřovacího základu zaměstnance.

Zdravotní pojištění a odvod pojistného bez ohledu na výši příjmu
Ing.
Antonín
Daněk
Podle citovaného ustanovení je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Tedy platí, že pokud se příjem zdaňuje podle § 6 ZDP, odvádí se (mimo výjimek) pojistné na zdravotní pojištění – a naopak. Výjimky, tj. plnění nepodléhající odvodu pojistného, jsou vyjmenovány v dalším textu.
Dotaz ze strany zaměstnavatele zněl, zda je správné, že speciálně u externích zaměstnanců – členů statutárních orgánů nastavuje program odvod zdravotního pojištění bez ohledu na výši příjmu.
Abychom mohli odpovědět na tuto otázku, musíme nejprve
eli

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Evidence pracovní doby
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Práce přesčas při kontu pracovní doby
Práce přesčas při pružném rozvržení pracovní doby

Související články

Zaměstnavatelé, konflikt na Ukrajině a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Minimální vyměřovací základ a souběhy příjmů ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2024
Zdravotní pojištění - minimální vyměřovací základ u dohod o provedení práce
Dohody o provedení práce a zdravotní pojištění po 1. 7. 2024
Zdravotní pojištění - neobvyklé situace a poměrná část minima
Minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění pro zaměstnavatele a zaměstnance v roce 2025: pravidla, povinnosti a výjimky
Odměna jednatele s. r. o. a minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem s dopočtem a doplatkem do minima
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Kdy pro OSVČ neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ a zúčtování roku 2024
Zaměstnavatelé a důležitost minima ve zdravotním pojištění
Postupy zaměstnavatele po změnách ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020
Přečerpaná dovolená a zdravotní pojištění

Související otázky a odpovědi

DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Krácení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění - překážky zaměstnance
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Náhrada nákladů za home office - odvody
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Zdravotní pojištění OSVČ a péče o děti
Souběh DPČ a výkonu funkce člena statutárního orgánu
hrubá mzda a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění u zaměstnankyně pečující o dítě do 7 let nedosahující minimální mzdy
Odvody pojištění u občana Slovenska
Vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění - poživatel invalidního důchodu
Odchodné - zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů
Zdravotní pojištění u zaměstnankyně pečující o dítě do 7 let věku
Limit 300 hodin u dohody o provedení práce
Minimální vyměřovací základ zdravotní pojištění
Minimální zdravotní pojištění
Neomluvená absence a krácení dovolené
Neplacené volno

Související předpisy

586/1992 Sb. o daních z příjmů
589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu
247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb
262/2006 Sb., zákoník práce