Plné znění otázky
Jsme příspěvková organizace, městem zřízená pro poskytování sociálních služeb terénních a odlehčovacích na podporu seniorů. Dle vládních nařízení jsou naši zaměstnanci povinni jednou týdně podstoupit test na přítomnost covid-19 (pokud nejsou očkováni) a příspěvková organizace jako zaměstnavatel je povinna zaměstnancům zajistit testování. Náš dotaz se týká náhrady platu za čas strávený testováním. Doporučený postup pro zaměstnavatele vyvěšený na stránkách MPSV při poskytování pracovního volna zaměstnanci k testování (očkování atd.) uvádí, že se jedná o omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci bez ohledu na to, zda se podrobil testování nebo očkování dobrovolně nebo v souvislosti s výkonem práce, a odkazuje na nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Uvádí se v něm, že se nepřítomnost zaměstnance z důvodu testování na přítomnost covid-19 nebo očkování proti covid-19 posuzuje podle bodu 1 přílohy k výše uvedenému nařízení vlády stejně, jako jiné ošetření nebo vyšetření u lékaře, a tudíž je to omluvená nepřítomnost s náhradou platu. V organizaci máme zavedenu klouzavou pracovní dobu s pevnou částí pracovní doby od 8 do 12 hodin, čas mimo tuto dobu si zaměstnanci mohou organizovat sami s ohledem na zabezpečení námi poskytovaných služeb. Z toho vyplývá, že čas strávený u lékaře, tedy hypoteticky i na testování na přítomnost covid-19 (nebo očkování proti covid-19), omlouváme s náhradou platu jen v době pevné části pracovní doby. V jakém případě bude čas strávený testováním na přítomnost covid-19 s náhradou mzdy, když se zaměstnanec musí otestovat ve svém volném čase a nebo ráno mimo pevnou část pracovní doby, neboť bez negativního výsledku testu zaměstnavatel nemůže umožnit zaměstnanci přítomnost v práci?