ztížené pracovní prostředí

Dne 30. 9. proběhlo další setkání s odborníkem na příjmu na téma Přehled novel zákoníku práce. Mgr. Veronika Odrobinová nás  stručně provedla změnami zákoníku práce od podzimu 2023 až k 1. 8. 2024, kdy nabyla účinnosti transpoziční novela. Zmínila i navazující předpisy vydané dosud v rámci zmíněných novel, hlavně té transpoziční.  Především však odpověděla na vámi zaslané dotazy. Ptali jste se na změny v úpravě pracovněprávních vztahů, na fungování valorizačního mechanizmu minimální mzdy, dopady zrušení nejnižších úrovní zaručené mzdy, nové rozdělení skupin prací v platové sféře a dodržování nejnižších úrovní zaručeného platu, na uzavírání kolektivních smluv a další otázky.

Dne 24. 6. proběhlo další setkání s odborníkem na příjmu, tentokrát na téma Připravované novely zákoníku práce. Mgr. Veronika Odrobinová odpovídala na dotazy k flexibilní novele zákoníku práce, tedy k chystaným změnám v pracovněprávních vztazích, i na dotazy k transpoziční novele, to znamená k valorizačnímu mechanizmu minimální mzdy, k novému vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely poskytování příplatku i k posílení kolektivního vyjednávání a pluralitě odborů.

Dne 20. 6.2024 pořádá společnost Wolters Kluwer již  13. ročník Konference k pracovnímu právu. V létě nás čekají další změny v zákoníku práce, proto jsou hlavními hosty konference pracovníci ministerstev,...

Zákoník práce výslovně stanoví, že zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, v souladu se zvláštními právními předpisy zajišťovat pro zaměstnance závodní preventivní péči. Toto ustanovení navazuje na základní zásady zákoníku práce , neboť podle § 1a ZP uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky patří mezi základní zásady pracovněprávních vztahů. Je však velice obecné, protože konkrétní povinnosti např. v oblasti BOZP obsahuje zákoník práce v samostatné části páté, tedy v § 101 až 108 ZP nebo v ostatních předpisech.

Právní úprava mezd, tedy odměňování za práci v tzv. podnikatelské sféře, resp. u zaměstnavatelů, kteří nejsou vyjmenováni v ustanovení § 109 odst. 3 ZP , je značně liberální. Zákoník práce stanoví pouze základní minima a zaměstnavatel má právo rozhodovat o výši mezd i rozsahu jednotlivých složek mezd zcela libovolně. V našem dnešním článku se však zaměříme pouze na jedny příplatky, a to na příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Nyní platný zákoník práce používá namísto pojmu „zdraví škodlivé pracovní prostředí“ pojem „ztížené pracovní prostředí“, nicméně v personalistice se běžně užívá první z uvedených pojmů.

V praxi jsou nejčastějším předmětem zájmů zaměstnavatelů i zaměstnanců příplatky. Příplatků je však celá řada. Zákoník práce pro podnikatelskou sféru upravuje příplatek za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za práci v sobotu a neděli

Cílem tohoto příspěvku je popis základních informací o viru opičích neštovic, možnostech čištění a dezinfekce prostředí, kde je zvýšené riziko přítomnosti viru, dále popis epidemiologicky významných kontaktů, mimoto bude v článku popsáno použití osobních ochranných pracovních prostředků (tzv. OOPP) u zdravotnických pracovníků přicházejících do styku s virem opičích neštovic, a také informace vztahující se k poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí a k případnému uznání onemocnění virem opičích neštovic jako nemoci z povolání.

Patří zraková zátěž do ztěžujících vlivů (§ 6) podle Nařízení vlády č. 567/2006 Sb? Náleží za zrakovou zátěž příplatek ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí?

Naše zaměstnankyně z úseku občanských průkazů a pasů přišly ze školení s dotazem, zda mají nově nárok na zvláštní příplatek za práci ve ztížených podmínkách mimo budovu úřadu (přesná citace ze školení). Podle nich z hygienických důvodů a z důvodu psychické náročnosti. Jezdí občas kvůli občanským průkazům k imobilním lidem domů, do nemocnic i psychiatrické léčebny. A nově se snímá do systému otisk prstů, který někteří sami nezvládnou na čtečku přiložit, takže jim musí pomoct. O ztížené pracovní prostředí podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. se nejedná a ani v příloze č. 8 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. jsem daný výkon nenalezla. Jsme odměňování platem, proto prosím o Váš názor, zda mají na zvláštní příplatek nárok. 

V souvislosti s novelou zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), provedenou zákonem č. 285/2020 Sb., byla významným způsobem změněna pravidla pro poskytování dodatkové dovolené. Také tento zvláštní druh dovolené se sice s účinností od 1. 1. 2021 vypočítává v hodinách, ve většině ostatních parametrů se však podmínky pro vznik nároku i jeho výši liší od základního druhu dovolené za kalendářní rok (její poměrné části) natolik podstatně, že jde o zcela svébytné právo zaměstnance, které se posuzuje se vším všudy samostatně. Protože právo na dovolenou za kalendářní rok a právo na dodatkovou dovolenou představují dva samostatné nároky zaměstnance, je třeba – s ohledem na zvláštní zákonnou ochranu postavení zaměstnance [§ 1a odst. 1 písm. a) ZP] – dospět k závěru, že pravidlo o zaokrouhlování dovolené na celé hodiny nahoru [§ 216 odst. 5 ZP] by mělo být uplatňováno zvlášť (samostatně) ve vztahu k dovolené za kalendářní rok a ve vztahu k dodatkové dovolené. S tímto výkladovým přístupem počítají i dále uvedené příklady.

Základní informace Jde o příplatek poskytovaný jako kompenzace při výkonu práce ve ztíženém pracovním prostředí, což je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění. Výše tohoto příplatku se liší u zaměstnanců pobírajících mzdu a u zaměstnanců pobírajících plat.

Tři zaměstnanci se střídají v režimu Po-N, R, O, Út-N, R, O, St-volno, R, O, Čt-R, R, O, Pá-R, R, O - znamená to, že Po + Út pracují v třísměnném pracovním režimu a St + Čt + Pá pracují dva z nich v dvousměnném a jeden v jednosměnném? Kolik hodin mají v rámci týdne odpracovat? Zhruba jeden týden v průběhu dvou měsíců vyjde na některé zaměstnance týden odpolední směna - na jejich pracovišti někdo může a nemusí být - tzn. směna může a nemusí navazovat na ranní. Jakou mají mít délku pracovní doby týdně? Zaměstnanec pracuje dle kategorizace v riziku 3 (prach, hluk, zrak, záření). Bezpečnostní technik však tvrdí, že žádné zákonné limity pro poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí nepřekračujeme. Mají tedy nárok na 10% příplatek z titulu rizika?

Dnem 1. ledna 2019 dojde ke změně všech prováděcích nařízení vlády k šesté části zákoníku práce, která upravuje odměňování zaměstnanců v pracovním poměru. Některé z těchto změn se promítnou i v úpravě platových poměrů státních zaměstnanců.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 1. 2. 2017- II. část 7. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU ŘIDIČŮ AUTOBUSŮ V SILNIČNÍ DOPRAVĚ Dle ustanovení §...

Pracovním prostředím rozumíme soubor všech atributů, které se dotýkají práce vykonávané člověkem. Zejména se jedná o prostorové a konstrukční uspořádání pracoviště, veškeré jeho vybavení a v neposlední řadě též faktory pracovních podmínek. Všemi těmito atributy jsou lidé při práci ovlivňováni a je povinností zaměstnavatele zajistit, aby působení těchto faktorů nemělo negativní vliv na jejich zdraví.

S účinností od 1. 1. 2017 dochází ke změně nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Novela zmíněného nařízení vlády vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 336/2016 Sb. Měsíční minimální mzda se zvýšila z částky 9 900 Kč na částku 11 000 Kč a minimální mzda za hodinu z částky 58,70 Kč na částku 66,00 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin; pro jiné délky stanovené týdenní pracovní doby se tato sazba úměrně zvýší). Analogicky se zvyšují též měsíční a hodinové sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy. Ruší se speciální výše minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro poživatele invalidních důchodů (dosud § 4 NV). Od začátku příštího roku platí i pro ně uvedené částky.

Člověk je v průběhu svého života vystaven působení škodlivých faktorů životního a pracovního prostředí. Při výkonu pracovní činnosti, v závislosti na druhu vykonávané práce, jsou však zaměstnanci vystaveni působení těchto škodlivých faktorů ve větší míře, než v běžném životě, což klade vyšší nároky na prevenci v oblasti zdravotních rizik.

Moravskoslezský kraj je specifický dlouholetou koncentrací průmyslových podniků. Významné zastoupení má těžba uhlí, koksárenství, výroba surového železa, oceli, slévárenství, těžké strojírenství, chemický průmysl, farmaceutický průmysl, výroba plastů, ale taky automobilový průmysl a na tento průmysl navazující výroba a montáž dílů. Pracovní prostředí na těchto podnicích bývá zdrojem celé řady škodlivin, které mohou mít za určitých podmínek negativní vliv na lidské zdraví.

Ve smyslu § 7 n. v. č. 567/2006 Sb. činí tento příplatek nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy. § 7 však odkazuje také na § 5 odst. 1 téhož nařízení, který pak hovoří o tom, že při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin se hodinové sazby minimální (i zaručené) mzdy úměrně zkrácení týdenní pracovní doby zvyšují (to lze pochopit a v tom problém není). A nyní dotaz. Při 40hodinové týdenní pracovní době činí minimální hodinová mzda 58,70 Kč. Poplatek za ztížené pracovní prostředí nejméně 10 % této sazby čili 5,87 Kč/hod. Při týdenní pracovní době 38,75 hod. (dvousměnný provoz) činí minimální hodinová mzda 60,60 Kč. Poplatek za ztížené pracovní prostředí nejméně 6,06 Kč/hod. Při týdenní pracovní době 37,5 hod. činí minimální hodinová mzda 62,60 Kč. Poplatek za ztížené pracovní prostředí nejméně 6,26 Kč/hod. Bude se tedy příplatek za ztížené pracovní prostředí též zvyšovat – viz hodnoty tučně – anebo zůstává jeho výše na 5,87 Kč/hod.

Vzhledem k právní úpravě nárůstu hodnoty 1 bodu v rámci bolestného za pracovní úraz na 250 Kč se ptám, zda se bolestné bude vyplácet i u pracovních úrazů bez pracovní neschopnosti. U některých zaměstnavatelů dochází ke zvýšené evidenci pracovních úrazů a žádostí o výplatu pouze bolestného, proto se ptají, zda by se nedalo argumentovat tím, že nedošlo k pracovní neschopnosti nebo že nebyla delší než 3 kalendářní dny, a tak bolestné nevyplatit.