Ing. Jakub Marek, MSc.

Provádět stavbu svépomocí patřilo vždy mezi hojně rozšířený způsob výstavby. Výhody jsou zřejmé: úspora nákladů za dodavatelské služby, kvalita odpovídající vlastnímu umu, odpadá řešení případných sporů s dodavateli služeb a vše je takzvaně pod kontrolou. Znamená to však, že i bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) bude na té nejvyšší úrovni? Jak si ukážeme na tomto případě, nikoli. Také se přesvědčíme, že rčení „pod svícnem je největší tma“ právě v těchto případech platí jako nikde jinde.

Jak známo, vozidla integrovaného záchranného systému (IZS) jsou vybavena zvláštním výstražným světlem modré nebo modré a červené barvy, případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení. V poslední době je, bohužel, slyšíme a vidíme jezdit poměrně často. Ať již za účelem hašení vzniklých požárů, nebo například poskytnutí urgentní lékařské pomoci, vyjíždějí vozidla IZS na pomoc lidem. A jelikož je jejich hlavním účelem záchrana lidských životů, mají zákonem stanovená určitá práva (a povinnosti), mezi která patří mimo jiné i právo přednostní jízdy, a to i na přechodech pro chodce.

Smrtelný úraz rodinného příslušníka, na jehož vzniku měl podíl další rodinný příslušník, lze považovat za tragédii. A právě takovýto scénář bude představen v tomto díle. Při neodborném kácení stromů došlo k pádu vzrostlého stromu do míst, kam člověk obsluhující řetězovou motorovou pilu dostatečně neviděl a žádným způsobem neměl tento prostor zajištěn proti vstupu nepovolaných osob. Bohužel, padající strom zasáhl ženu, která právě vstoupila do tohoto nebezpečného prostoru. Tragédií na případu je, že se jednalo o manželku tohoto muže a současně spolumajitelku uvedeného lesa.

Před zahájením jakékoliv činnosti na elektrickém zařízení musí být provedeno posouzení možného rizika úrazu elektrickým proudem. Na jeho základě pak musí být stanoveno, jakým způsobem budou tyto činnosti vykonávány a jaká bezpečnostní opatření musí být provedena, aby byla zajištěna náležitá bezpečnost osob. Toto stanovuje norma ČSN EN 50110-1 ed. 3.

Pokud jsou pracovní činnosti prováděny na veřejných místech, pak se zpravidla úzce dotýkají bezpečnosti a ochrany zdraví všech osob, které mohou být jejich prováděním dotčeny. Mezi takovéto činnosti patří např. údržba veřejně přístupných pozemních komunikací. Při jejím provádění se zřizuje dopravní omezení v konkrétním místě a ostatní účastníci silničního provozu jsou poté povinni dodržovat zavedená opatření, která mají eliminovat vznik rizik plynoucích z prováděných prací. Jak ale sama praxe ukázala, ne vždy jsou v ohrožení životy a zdraví pouze osob z řad veřejnosti, ale i samotných zaměstnanců provádějících práce údržby. Dnešní případ bude popisovat událost, kdy nedbalé chování fyzické osoby zapříčinilo smrt zaměstnance údržby při provádění prací na veřejně přístupné pozemní komunikaci.

Pro výkon některých pracovních činností je zapotřebí tzv. zvláštní odborná způsobilost. Mezi tyto pracovní činnosti patří např. odborné vedení stavby. Aby konkrétní osoba mohla provádět odborné vedení stavby, musí disponovat zvláštní odbornou způsobilostí (v tomto případě autorizací) stavbyvedoucího. Autorizovaný stavbyvedoucí při výkonu své práce zodpovídá mimo jiné i za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) na jemu svěřeném staveništi. Z titulu své autorizace de iure deklaruje, že je kompetentní nejen pro odborné vedení stavby, ale také pro zajišťování bezpečnosti práce na staveništi. Pokud je však odborným vedením stavby pověřena osoba bez potřebné autorizace, pak lze očekávat, že nejenže nebude disponovat potřebnými znalostmi ani zkušenostmi, ale velmi snadno se tak může sama stát pro dané staveniště rizikem.

V dnešním případu popíšeme závažný pracovní úraz, kdy v důsledku nedodržení zásad BOZP došlo u pracovníka provádějícího údržbu akumulátoru vysokozdvižného vozíku k amputaci posledních článků dvou prstů pravé ruky.

V tomto skutečném případu popíšeme smrtelný pracovní úraz dělníka, na jehož vzniku se, ať již přímo, anebo nepřímo, podíleli všichni aktéři. Tato kauza zřetelně ukáže, jak moc se nevyplácí vnímat otázky BOZP jako cosi obtěžujícího či zbytečného a jak tragicky může skončit běžná rutinní práce, když se lidé nedokáží zamyslet nad možnými riziky.

Mimořádné události vznikající na železnici, resp. při činnostech zajišťujících bezpečný provoz železnice, končí zpravidla závažnými následky. Případ, o němž bude řeč tentokrát, se zaměří na jednu poměrně smutnou událost, při které zbytečně zemřeli dva lidé. Jak už to ale obvykle bývá, i tentokráte se nebude jednat jen o výčet pochybení jednotlivců, ale především o řetězení řady organizačních pochybení, které si nakonec vybraly tu největší daň.

V praxi se často setkáváme s tím, že si pracovní úrazy způsobují zaměstnanci sami, a to především z důvodu podcenění rizik nebo svým nedbalým chováním. Ovšem při bližším zkoumání kořenových příčin řady nehod můžeme odhalit ještě něco jiného, mnohem závažnějšího. Jedná se o nízkou úroveň kultury bezpečnosti. Ta bývá často spojena jak se selháním jednotlivců, tak i celého systému organizace a řízení práce v dané firmě. Tento článek představí jeden ukázkový případ toho, kam až může selhání vedoucích zaměstnanců dojít.

Zákoník práce stanovuje zaměstnavateli povinnost zajišťovat na svých pracovištích a při provozovaných činnostech adekvátní úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví všech osob, které se s jeho vědomím pohybují po jeho pracovištích. Veškeré aktivity, které musí zaměstnavatel v tomto smyslu činit, nazýváme prevencí rizik.

Dle všeobecně známých požadavků právních předpisů musí mít zaměstnanci pro výkon jim přidělené pracovní činnosti potřebné schopnosti a zdravotní způsobilost. Pojmem "schopnosti" se poté uvažují odborné znalosti a praktické zkušenosti, které je zaměstnavatel povinen zaměstnancům zajistit.

Péče o technická zařízení a vybavení pracovišť je důležitou součástí zajištění bezpečnosti práce v podniku. Zařízeními mohou být nejen pracovní stroje nebo technické systémy, ale také nejrůznější přístroje, elektromechanické nářadí či dopravní prostředky. Obvykle se jedná o klíčové provozní či výrobní prvky, jejichž bezvadný funkční stav je pro chod firmy naprosto klíčový. Naproti tomu vybavení pracovišť je vše, co je potřeba k tomu, aby mohl být zajištěn řádný provoz technických zařízení, jakož i bezpečný a komfortní pobyt zaměstnanců na jejich pracovištích.

Pracovním prostředím rozumíme soubor všech atributů, které se dotýkají práce vykonávané člověkem. Zejména se jedná o prostorové a konstrukční uspořádání pracoviště, veškeré jeho vybavení a v neposlední řadě též faktory pracovních podmínek. Všemi těmito atributy jsou lidé při práci ovlivňováni a je povinností zaměstnavatele zajistit, aby působení těchto faktorů nemělo negativní vliv na jejich zdraví.