zdravotní pojišťovna

Základní povinností každého plátce je především řádné placení pojistného, respektive záloh na pojistné u OSVČ. Jestliže plátce tuto povinnost neplní, musí počítat s postihem ze strany zdravotních pojišťoven, které se při výkonu svých práv racionálně soustřeďují především na dlužníky, resp. na ty plátce, kteří tuto zásadní povinnost porušují.

Jedním ze základních práv pojištěnce ve zdravotním pojištění je právo na změnu zdravotní pojišťovny. Toto právo mohou uplatnit nejen osoby s trvalým pobytem na území České republiky, ale například i zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele, pokud charakterem pracovněprávního vztahu nebo dosaženou výší příjmu účast v českém zdravotním pojištění vznikne.

Plátcům pojistného může vzniknout při chybném placení pojistného dluh u zdravotní pojišťovny. Informační systémy zdravotních pojišťoven, včetně případné spolupráce s dalšími institucemi, umožňují příslušnou pohledávku evidovat, následně uplatňovat a při jejím nezaplacení i vymáhat.

Jedním ze základních práv pojištěnce v oblasti zdravotního pojištění je právo na výběr, resp. změnu zdravotní pojišťovny. Tato problematika je upravena v § 11 odst. 1 písm. a) a v § 11a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 371/2021 Sb. publikována novela zákonů č. 48/1997 Sb. a č. 592/1992 Sb., jakož i některých dalších zákonů. Účinnost drtivé většiny přijatých změn nastává od 1. ledna 2022. V tomto článku si blíže rozebereme vybrané tematické oblasti, ve kterých dochází ke změnám zejména v postupech plátců, pojištěnců a zdravotních pojišťoven.

Zaměstnavatelé si často pravidla pro oznamování změn důležitých pro zdravotní pojištění jejich zaměstnanců vyloží špatně. Nejčastější chyby, jichž se dopouštějí při komunikaci se zdravotní pojišťovnou, souvisejí s opomenutím skutečného statusu pojištěnce, ať už se jedná o studenty, pečující osoby či osoby po mateřské dovolené. Další komplikace nastávají, pokud si zaměstnavatel neuhlídá výjimečný pokles příjmu zaměstnance pod minimální částku nutnou pro vznik zdravotního pojištění.

Pojistné placené zaměstnavateli za zaměstnance představuje v příjmech zdravotních pojišťoven zásadní položku, nicméně – zcela v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění – nalezneme situace, kdy zaměstnavatelé za zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce žádné pojistné neodvedou.

Jednou z důležitých povinností zdravotních pojišťoven je průběžně analyzovat platební morálku plátců pojistného, kterými jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. Tato činnost zdravotních pojišťoven je důležitá zejména proto, aby byl zajištěn pravidelný přísun prostředků do systému veřejného zdravotního pojištění.

Být ze zákona zdravotně pojištěn neznamená pouze čerpat (zcela nebo částečně hrazenou) zdravotní péči, ale právní úprava zdravotního pojištění ukládá různé povinnosti, které musí plnit pojištěnec, ať už jako fyzická osoba, zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná.

Složitost problematiky zdravotního pojištění umožňuje vznik různých situací, jejichž řešení vyžaduje po zaměstnavateli zvýšenou pozornost, neboť musí být v souladu s aktuálně platnou právní úpravou, nechce-li se zaměstnavatel dostat „do křížku“ se zdravotní pojišťovnou. Na základě poznatků z praxe se v následujícím textu zaměřím na analýzu některých specifických případů, se kterými se mohou zaměstnavatelé v praxi setkat.

Občan s trvalým pobytem na území České republiky je ze zákona povinně účasten v českém systému veřejného zdravotního pojištění a na základě této skutečnosti je také držitelem průkazu pojištěnce (Evropského průkazu zdravotního pojištění - EPZP, mezinárodní zkratka EHIC - European Health Insurance Card). Tento průkaz mu vystavuje jeho česká zdravotní pojišťovna. Na základě tohoto průkazu má pak český pojištěnec nárok na konkrétně definovaný rozsah hrazené péče, jak je dále uvedeno.

Na našeho zaměstnance byla uvalena vazba v cizině (mimo EU). Tuto skutečnost máme (e-mailem) potvrzenu od českého zastupitelského úřadu v této zemi. Po dobu vazby je plátcem pojistného stát. Jak máme postupovat ve vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně?

Každá osoba s trvalým pobytem na území České republiky musí mít ve zdravotním pojištění zajištěn svůj pojistný vztah neboli musí být u své zdravotní pojišťovny zařazena alespoň v jedné z možných kategorií.

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní smlouvu od 1. 6. 2019. Tímto dnem je sobota. Skutečným dnem nástupu je pondělí 3. 6. 2019. Od kdy napíše zaměstnavatel na HOZ datum nástupu do práce: od 1. 6. 2019 nebo od 3. 6. 2019? 

Nedílnou součástí naplňování příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění je i permanentní kontrolní činnost zdravotních pojišťoven zaměřená na všechny plátce, tedy zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné i osoby bez zdanitelných příjmů.

Pokud se zaměstnanec rozhodne změnit zaměstnavatele, pak ve zdravotním pojištění vždy záleží především na tom, jak na sebe tato zaměstnání navazují. Situace je svým způsobem ideální tehdy, když jedno zaměstnání končí posledním dnem kalendářního měsíce a druhé zaměstnání začíná prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícího.

Poplatník, OSVČ, v dubnu změní trvalé bydliště. Přiznání za něj bude podávat daňový poradce. Nezmění se mu však příslušný FÚ, ten zůstane stejný tedy FÚ pro Liberecký kraj, ale pouze územní pracoviště. Je OSVČ povinna tuto změnu nahlásit na FÚ? A musí nahlásit změnu bydliště daňovému poradci, aby do přiznání uvedl novou adresu, nebo nemusí a poradce bude přiznání podávat se starou adresou? Má tedy OSVČ kontaktovat FÚ, svého poradce či např. i zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního zabezpečení? Pokud by si podávala OSVČ přiznání sama a změnila by adresu ještě nyní v březnu - jakou adresu uvede do přiznání novou nebo starou?

Osoby samostatně výdělečně činné představují ve zdravotním pojištění důležitou skupinu plátců pojistného, která si hradí pojistné sama, a to formou záloh, je-li to jejich povinností, včetně případného doplatku pojistného na základě dosažených výsledků podnikatelské činnosti v daném kalendářním roce.

Kromě řádného placení pojistného na zdravotní pojištění jsou podnikatelé i zaměstnavatelé povinni průběžně plnit další povinnosti, jejichž porušení může být důvodem pro uložení sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny.

Jedním ze základních práv pojištěnce ve zdravotním pojištění je právo na změnu zdravotní pojišťovny. Toto právo mohou uplatnit nejen osoby s trvalým pobytem na území České republiky, ale i zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele, pokud charakterem pracovněprávního vztahu nebo dosaženou výší příjmu účast na českém zdravotním pojištění vznikne.