třetí země

Koordinační nařízení Evropské unie stojí na dvou základních principech, co se týče zdravotního pojištění – princip pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti a princip jednoho pojištění. Účast v českém systému zdravotního pojištění je tak vázána na pracovněprávní vztahy cizinců, přičemž se liší situace pracovníků z EU a z třetích zemí.

Dne 21. března 2022 byly ve Sbírce zákonů ČR publikovány dva nové zákony, které uvádějí v život rozhodnutí Rady EU, na jehož základě je již v současné době poskytována občanům Ukrajiny a některým dalším osobám dočasná ochrana v rámci EU.

V případě, že nakupujeme služby ve třetích zemích mimo EU například v Singapuru a jedna se konkrétně o vyvíjení software, vytváření grafiky apod., vystaví nám dodavatel fakturu s DPH a nebo bez? V případě, ze práce je vykonávaná v tomto případě Singapuru? Jak je to v případě, že práce se vykonává v USA - je v tom rozdíl oproti jiným zemím? Můžete, prosím, jednoduše, připadně na příkladech, vysvětlit, co se děje s DPH, jak směrem z EU, tak směrem do EU z ostatních zemí?  

Zaměstnávání cizinců je aktuálním tématem. V dnešní době stále roste potřeba zaměstnávat nejen pracovníky z řad občanů ČR, ale také zaměstnance z Evropské unie nebo třetích zemí. Jejich zaměstnávání však s sebou přináší zvýšené nároky na administrativu. Právní úprava zaměstnávání cizinců v ČR by měla na jedné straně chránit domácí trh práce, na druhé straně ale také umožnit cizincům práci ve specifických oborech, v kterých je třeba odborníků, nebo i v těch oborech, kde je obtížné zaměstnat občany ČR.

Pohyb osob a související pojištění v systémech sociálního zabezpečení jsou v rámci Evropské unie upraveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 (dále jen Nařízení). Tato Nařízení představují základní a závazné normy, které jsou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států.

V období posledních tří let eviduje Česká správa sociálního zabezpečení zvyšující se počet náhradních identifikátorů občanů ze zahraničí pro evidenci v nemocenském a důchodovém pojištění. Za tímto trendem je vidět také příchod pracovní síly ze zahraničí mimo Evropskou unii, zejména z tzv. třetích zemí. Na jaké povinnosti ve vztahu k nemocenskému a důchodovému pojištění při přijímání těchto zaměstnanců se musí připravit čeští zaměstnavatelé, se zaměříme v tomto článku.

Osoby pohybující se v rámci „evropského“ prostoru za účelem výkonu výdělečné činnosti postupují od 1. 5. 2010 při určení státu pojištění a bezprostředně souvisejících nároků na poskytování zdravotní péče podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 (dále jen „Nařízení“). Tato Nařízení představují základní a závazné normy, které jsou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států.

Zaměstnávání zahraničních zaměstnanců českými zaměstnavateli není v posledních letech jevem nijak mimořádným. Z hlediska postupu zaměstnavatele však musíme důsledně rozlišovat, odkud zaměstnanci pocházejí.