Ing. Michal Ztratil

V návaznosti na legislativní změny v nemocenském pojištění od 1. 1. 2020 je měněn proces předávání tiskopisů o rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti od ošetřujícího lékaře k zaměstnavateli a k okresní správě sociálního zabezpečení. Dojde k zavedení eNeschopenky, zaměstnavatelé a lékaři budou elektronicky propojeni s Českou správou sociálního zabezpečení a využijí elektronicky předávané informace týkající se dočasných pracovní neschopností pojištěnců.

Přicházející rok 2020 se stane v oblasti evidence dočasných pracovních neschopností pojištěnců, navazující výplaty nemocenského a změn komunikace mezi povinnými subjekty průlomovým v rozšíření využití informačních a komunikačních technologií k poskytování lepších služeb v České republice. Už od 1. ledna 2020 startuje ostrý provoz komplexního, plně funkčního a zákonem povinného systému eNeschopenky, který elektronicky propojí tři dotčené subjekty – lékaře, zaměstnavatele a Českou správu sociálního zabezpečení a zásadně zjednoduší tok informací týkajících se dočasných pracovních neschopností pojištěnců.

Ošetřovné je jednou z dávek systému nemocenského pojištění vymezené zejména v ust. § 39 až § 41 zákona o nemocenském pojištění. Pohledem do historie této dávky lze zjistit, že dávka byla titulována od 50. let minulého století názvem podpora při ošetřování člena rodiny. Mezi veřejností stále převládá lidový název „paragraf“. Současné podmínky nároku a výplaty této dávky jsou aplikovány téměř beze změn již více než 10 let. Přesto i za tuto dobu se stále okresní správy sociálního zabezpečení potýkají s množstvím případů, které došetřují jako sporné nebo v rámci kontrolní činnosti plnění povinností zaměstnavatele v nemocenském pojištění zjišťují nedostatky o neoprávněném čerpání dávky. Nejčastější případy blíže prozkoumáme dále v článku.

Se základními podmínkami poskytování dlouhodobého ošetřovného, dávky nemocenského pojištění, jsme se seznámili v minulém čísle. Podrobně bylo vysvětleno postavení jednotlivých osob, které mohou dávku čerpat. Nyní navážeme výkladem určení podpůrčí doby, výše dávek a způsobu uplatňování nároku v souvislosti s tiskopisy k této dávce.

Před dvěma lety předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh Ministerstva práce a sociálních věcí na zavedení nové dávky nemocenského pojištění - dlouhodobého ošetřovného, který jako zákon č. 310/2017 Sb. nabyl účinnosti od 1. 6. 2018 a novelizoval dosavadní zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Přestože od zavedení dlouhodobého ošetřovného již uběhla doba 9 kalendářních měsíců, dosud stále přetrvávají otázky k nároku a čerpání této dávky.

V období posledních tří let eviduje Česká správa sociálního zabezpečení zvyšující se počet náhradních identifikátorů občanů ze zahraničí pro evidenci v nemocenském a důchodovém pojištění. Za tímto trendem je vidět také příchod pracovní síly ze zahraničí mimo Evropskou unii, zejména z tzv. třetích zemí. Na jaké povinnosti ve vztahu k nemocenskému a důchodovému pojištění při přijímání těchto zaměstnanců se musí připravit čeští zaměstnavatelé, se zaměříme v tomto článku.

Jedním z hlavních úkolů činnosti okresních správ sociálního zabezpečení je provádět výplatu dávek nemocenského pojištění. Při provádění kontrolní činnosti u obdržených dokladů k posouzení nároku na dávku se zaměstnanci...

Kontrolní činnost okresních správ sociálního zabezpečení, zaměřená také na správnost provedení zápočtu odpovídajících příjmů do vyměřovacího základu zaměstnanců, probíhá pravidelně u zaměstnavatelů jednou za tři roky. Ze strany mzdových účetní a personalistů se setkávám s názorem, že by kontroly měly být častější, aby odhalené nedostatky způsobující povinnost doplatit pojistné na sociální zabezpečení nebyly doprovázeny výrazným nárůstem penále za kontrolovanou dobu. Může orgán sociálního zabezpečení provést opětovnou kontrolu za již zkontrolované období a vyčíslit pojistné za tuto dobu při této další kontrole?