těhotenství

Jednou z ochranných dob, v nichž nemůže dát zaměstnavatel zaměstnanci (zaměstnankyni) až na výjimky výpověď z pracovního poměru, je těhotenství. Jak je to ale s prokazováním jeho existence v rámci soudného sporu?

Poslání žen jako matek a fyziologické zvláštnosti jejich organismu nedovolují, aby ženy byly bez nepříznivých důsledků pro své zdraví a zdravý rozvoj dětí zaměstnávány všemi pracemi, které konají muži. Proto zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP) v ustanovení § 238 až 242 vytváří právní podmínky k ochraně jejich zdraví a bezpečnosti práce.

V posledním článku nazvaném "Těhotenství a pracovní poměr" jsme si dali za úkol, že kompletně probereme postavení těhotné zaměstnankyně v pracovněprávních vztazích. Praxe totiž neustále žádá ucelený výklad právní úpravy ochrany žen v těhotenství a zaměstnankyň a zaměstnanců po dobu péče o dítě v útlém věku, do tří nebo čtyř let. Minule jsme se však zaměřili především na vznik a skončení pracovního poměru těhotné zaměstnankyně. V dnešním pokračování tedy navážeme pracovními podmínkami těhotných zaměstnankyň.

Postavení těhotné zaměstnankyně v pracovněprávních vztazích je ošetřeno z mnoha hledisek. Praxe neustále žádá ucelený výklad právní úpravy ochrany žen v těhotenství a zaměstnankyň a zaměstnanců po dobu péče o dítě v útlém věku, do 3 nebo 4 let. Setkáváme se často s dotazy, jestli ženy - zaměstnankyně mají nějakou zvýšenou ochranu v pracovním právu s ohledem na jejich mateřské poslání a na jejich fyziologické zvláštnosti obecně. Vzhledem k tomu, že odpověď na otázky tohoto typu se bezprostředně týká zásady rovného zacházení v pracovněprávních vztazích a zákazu diskriminace a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokusíme se v několika poznámkách je okomentovat. Hlavní pozornost však budeme věnovat vlastnímu vzniku a skončení pracovního poměru těhotné zaměstnankyně.

Zrušení ve zkušební době vnímají zaměstnavatelé i zaměstnanci jako jednoduchý a rychlý způsob rozvázání pracovního poměru. Svádí k tomu fakt, že obě smluvní strany tak mohou dle ustanovení § 66 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, učinit z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.

Mateřská dovolená náleží zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Mateřská dovolená představuje důležitou osobní překážku v práci; po dobu jejího trvání je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni (tj. matce dítěte i ženě, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů) pracovní volno bez náhrady mzdy či platu. Nejvyšší délka mateřské dovolené činí 28 týdnů při porodu jednoho dítěte a 37 týdnů při porodu dvou či více dětí. Po dobu mateřské dovolené náleží při splnění stanovených podmínek zaměstnankyni dávka nemocenského pojištění - peněžitá pomoc v mateřství. Po skončení mateřské dovolené má zaměstnankyně právo vrátit se na svou původní práci a pracoviště, nebo může čerpat dovolenou a poté rodičovskou dovolenou.

Pracovní smlouva na dobu určitou (2 roky) - pracovní poměr dle smlouvy končí 31. 8. 2020. Zaměstnankyně je těhotná a od 27. 7. 2020 je v pracovní neschopnosti (v té pravděpodobně zůstane až do nástupu na MD). Končí pracovní poměr k 31. 8. 2020 tak, jak bylo sjednáno v pracovní smlouvě? Nebo je nutno vyčkat na ukončení pracovní neschopnosti zaměstnankyně?

Náhrady za ztrátu příjmu v případě sociálních událostí, jakými jsou rizikové těhotenství, fyziologické těhotenství a mateřství jsou řešeny dávkami nemocenského pojištění - nemocenským, vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství a mateřství a peněžitou pomocí v mateřství.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství  (dále také vyrovnávací příspěvek) se poskytuje zaměstnankyni, která  byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek. Základní informace Dávka náleží: těhotné zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce 9. měsíce po porodu, zaměstnankyni, která kojí, pokud byly převedeny na jinou práci, protože práce, kterou předtím vykonávaly, mají tyto ženy zakázánu nebo pokud podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje jejich zdraví (anebo těhotenství, mateřství, schopnost kojení). Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci. Těhotné zaměstnankyni se příspěvek vyplácí nejdéle do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Z  důvodu ohrožení mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje nejdéle do konce 9. měsíce po porodu a u žen, jejichž schopnost kojit je ohrožena, pak po dobu kojení. Výše vyrovnávacího příspěvku stanoví se jako rozdíl redukovaného denního vyměřovacího základu zjištěného ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. U vyrovnávacího příspěvku se postupuje při stanovení a redukci denního vyměřovacího základu stejně jako u peněžité pomoci v mateřství. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se nevyplácí za kalendářní dny, ve kterých zaměstnankyně: byla v dočasné pracovní neschopnosti či karanténě, čerpala mateřskou či rodičovskou dovolenou, ošetřovala dítě mladší 10 let nebo o ně pečovala či ošetřovala jiného člena domácnosti, čerpala pracovní volno bez náhrady příjmu nebo služební volno, za které nebyl poskytnut příjem nebo plat, měla neomluvenou nepřítomnost v práci či byla účastna stávky. Některé skupiny zaměstnankyň nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na vyrovnávací příspěvek nárok (např. zaměstnankyně účastné pojištění ze zaměstnání malého rozsahu, zaměstnankyně zaměstnané na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce či členky kolektivních orgánů právnické osoby).

Maminka s jedním dítětem nastoupila do pracovního poměru 1. 6., kdy už bylo jasné, že je podruhé těhotná. Při domluvě v červnu o pracovní smlouvě se zaměstnavatelem nic takového zmíněno nebylo. Nyní k 3. 8. nastoupila na rizikové těhotenství, resp. na nemocenskou. a) Je z pohledu zaměstnavatele namístě, aby vůbec řešil to, že maminka už věděla, že je těhotná a že se může stát, že půjde na mateřskou či rizikové těhotenství? Může dle zákona vůbec toto zaměstnavatel řešit v neprospěch maminky? b) Bude-li v průběhu těhotenství vyplácet dávky nemocenského pojištění OSSZ, pak si může z nějakého důvodu OSSZ vyžádat to, zda maminka již byla těhotná při nástupu zaměstnání a že bylo zaměstnání pouze z důvodu vyplácení dávek nemocenského pojištění? Má právo na to takto OSSZ pohlížet? Případně jak se bránit, při „naléhání“ úřadů.

Tímto způsobem lze poměrně rychle a jednoduše rozvázat pracovní poměr. Stačí jen, aby byla sjednána a běžela zkušební doba a aby se zaměstnanec nenacházel zrovna ve stavu dočasně práce neschopných, resp. od vzniku jeho dočasné pracovní neschopnosti uplynula již doba prvních 14 kalendářních dnů. Asi jste poznali, že na mysli mám zrušení pracovního poměru ve zkušební době dle ustanovení § 66 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Rodičovská dovolená zaměstnankyně končí 5. 7. 2018 s tím, že zaměstnankyně dostane výpověď pro nadbytečnost. Nyní se ukázalo, že je čerstvě těhotná. Musí ji zaměstnavatel zaměstnat dle pracovní smlouvy, která je na dobu neurčitou, i když dle něho pro ni nemá práci nebo ji může nechat doma až do nároku na mateřskou dovolenou s tím, že jí bude platit průměrný plat, jako překážku na straně zaměstnavatele? 

Právní věta Pokračováním v konání prací ve smyslu ustanovení § 65 odst. 2 zákoníku práce je třeba rozumět toliko skutečný (faktický) výkon práce podle pracovní smlouvy. Je-li po uplynutí...

Cílem tohoto článku je přiblížit problematiku posuzování nároku na peněžitou pomoc v mateřství v případech, kdy žena žádá o přiznání této dávky v ochranné lhůtě.

Asistent pedagoga Na střední školu byla přijata studentka, která z důvodu zdravotního handicapu potřebuje asistenta. Chtěla bych se zeptat, zda je možné s asistentem uzavřít dohodu o provedení práce...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – II. část

Jak má postupovat střední škola zdravotnická, která má těhotné studentky a tyto mají absolvovat praktickou výuku na pracovištích nemocnice? Platí nějaká omezení? Řešila by to mimořádná prohlídka - ale u jakého lékaře?