sankce

Titulek aktuální úvahy mi vyplynul ze schválené novely zákoníku práce a z obsahu tzv. úsporného balíčku vlády. Realizaci titulku v praxi potvrzují i názory některých významných podnikatelských subjektů (zaměstnavatelů), kteří zaměstnávají větší počet pracovníků na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodáře).

Prezentace nové úpravy Whistleblowingu v médiích může vyvolávat dojem, že ochrana zaměstnance před odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele je v českém právním řádu novinkou, a že zaměstnanec je tak chráněn jen v souvislosti s jeho oznámením o možných protiprávních jednáních u zaměstnavatele. Důležitou a paralelní ochranu proti odvetným opatřením ale poskytuje zaměstnanci rovněž zákoník práce , podle kterého zaměstnanec nesmí být ze strany zaměstnavatele sankcionován za to, že se zákonnou cestou domáhá svých práv, jež mu vyplývají z pracovněprávního vztahu.

Jak vyplývá z ustanovení § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu svých zaměstnanců. Povinný podíl činí 4 %.

Rozhodnutí ošetřujícího lékaře o dočasné pracovní neschopnosti a s tím související vystavení tzv. neschopenky s sebou pro zaměstnance přináší nutnost plnit určité povinnosti. Jedná se zejména o dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, povinnost umožnit v době prvních 14 dnů svému zaměstnavateli a pracovníkům OSSZ pověřeným kontrolou po celou dobu pracovní neschopnosti kontrolu dodržování tohoto režimu a poskytnutí nezbytné součinnosti při této kontrole. Kontrolu režimu musí nemocní zaměstnanci vždy umožnit.

OSVČ podává sama daňové přiznání k DPFO v papírově podobě do 01. 04. 2022 za rok 2021. Pokud by to nestihla a má nedoplatek na dani např. 10 000 Kč a podala by přiznání 01.05.2022 jaké sankce jí hrozí? Pokud OSVČ chce nechat přiznání zpracovat daňovým poradcem s lhůtou pro podání do 01. 07. 2022 - pak do kdy musí doručit plnou moc na FÚ? Musí již před datem 01. 04. 2022 nebo stačí přesně až 01. 07. 2022 plnou moc doručit? Musí jí doručit sama OSVČ nebo může podepsanou oskenovanou plnou moc doručit na FÚ i jeho daňový poradce jeho datovou schránkou?

Má fyzická osoba podnikající, tj. mající příjmy ze samostatné činnosti, povinnost podat dodatečné daňové přiznání v případě, že zjistí, že si uplatnila výdaje v nižší částce než mohla, tj. dodatečným daňovým přiznáním by si snížila základ daně? Hrozí sankce za nepodání dodatečného daňového přiznání?

Při plnění oznamovací povinnosti je primárně zapotřebí mít na zřeteli, že pro oznámení příslušné skutečnosti (změny) platí ve zdravotním pojištění osmidenní lhůta. Za porušení této povinnosti, stanovené konkrétně při nástupu zaměstnance do zaměstnání v § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, může zdravotní pojišťovna uložit nesvědomitému zaměstnavateli pokutu až 200 000 Kč.

Poplatník - fyzická osoba - podá pozdě řádné přiznání, podá ho 10. 4. 2019: a) s doplatkem daně 10 000 Kč, které zaplatí také 10. 4. a b) s žádostí o vratku 20 000 Kč. Jaké částky úroků či penále mu budou vyměřeny v případě a) a b)? Přijme FÚ přiznání? Jakým způsobem dostane na vědomí sankce - dopisem do vlastních rukou, nemá-li datovou schránku? Do kdy FÚ vyřídí jeho přiznání, resp. do kdy dostane poplatník nějaké to vyrozumění o sankcích?

Jak je z nadpisu patrné, noční práce a zaměstnanec pracující v noci jsou dvě různé kategorie, které je třeba od sebe odlišovat. Vzhledem k tomu, že práce „v noci“ představuje nejenom zásah do soukromí zaměstnance, ale rovněž má vliv na uspokojování jeho fyziologických potřeb, konkrétně spánku, je zaměstnanci při výkonu takové práce v různých souvislostech poskytována zvýšená ochrana.

Jaký je postih pro firmu a jednatele, když se do 31. 1. 2019 neuhradí sociální a zdravotní pojištění z mezd, případně jen částečně?

Kromě řádného placení pojistného na zdravotní pojištění jsou podnikatelé i zaměstnavatelé povinni průběžně plnit další povinnosti, jejichž porušení může být důvodem pro uložení sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny.

Orgány inspekce práce jsou kontrolní orgány na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, pod které se řadí i bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Inspekci práce tvoří Státní úřad inspekce práce v Opavě (dále jen „úřad“), který odborně řídí a organizačně vede jednotlivé výkonné jednotky, a sice oblastní inspektoráty práce (dále jen „inspektorát“).

Podle § 294 odst. 2: ,,Zjistí-li ten, u koho povinný nastoupil nově do práce, že byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, oznámí to bez odkladu soudu, který výkon nařídil." 1. Tím to je myšleno kontaktovat exekutora podle čísla exekuce na zápočtovém listu a nebo přímo soud, který rozhodl o exekuci? Na zápočtovém listu se uvádí pouze číslo exekuce pořadí popř. částka. Soud, který rozhodl o exekuci, se do zápočtového listu neuvádí. 2. Hrozí zaměstnavateli nějaký postih pokud soud nekontaktuje? Z důvodu, že např. nový zaměstnanec nedodá zápočtový list nebo neuvede do dotazníku, že má srážky ze mzdy.

Nejsou-li pracovníci motivováni tak, jak by si jejich organizace či vedoucí představovali, nemusí být chyba jen na jejich straně. Nadřízení, ale i organizace totiž mnohdy nepoužívají své motivační nástroje správně. Důsledkem je nejen oslabení motivace, ale i to, že zaměstnanci nejsou motivováni vhodným směrem, a způsob jejich motivace může tak organizaci dokonce škodit. Článek se zabývá nejčastějšími příčinami nedostatečného působení motivačních nástrojů a tím, jak jejich účinek posílit.