samostatná výdělečná činnost

U předčasného starobního důchodu nastaly podstatné změny od 1. října 2023 na základě zákona č. 270/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon přinesl zpřísnění podmínek pro přiznání tohoto důchodu i změny ve stanovení výše tohoto důchodu, které se týkají pravidel pro snižování výše důchodu za dobu od přiznání důchodu do dosažení důchodového věku. Tyto nové úpravy sledují omezení možností využívání předčasných starobních důchodů prostřednictvím snížení motivace k předčasnému odchodu do starobního důchodu a dosažení úspor výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění.

Jednou z možností řešení pojistného vztahu ve zdravotním pojištění je výkon samostatné výdělečné činnosti, kdy jsou osoby považované z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ vyjmenovány v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Na základě poznatků z praxe zjišťuji, že z hlediska posuzování účasti v systému veřejného zdravotního pojištění, placení pojistného i plnění ostatních zákonných povinností se pojištěnci či zaměstnavatelé mnohdy nesprávně orientují v případech, kdy dochází ke kombinaci zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností.

Maminka je na rizikovém těhotenství a pobírá nemocenskou, reps. dále mateřskou. Je možná si sjednat např. dohodu o provedení práce s jiným zaměstnavatelem např. na několik hodin v měsíci ačkoliv pobírá tyto dávky? Je možné vykonávat činnost OSVČ - vždy jí měla jako činnost vedlejší, v souběhu s čerpáním nemocenské, resp. mateřské nebo to možné není a činnost OSVČ vykonávat nesmí - nesmí-li - stačí činnost nevykonávat, nebo musí svou činnost úplně přerušit nahlášením na úřadech? Činnost je pouze okrajová, např. 2 hod za měsíc.

Pro pojištěnce, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, má registrace ve „státní kategorii“ v příslušném kalendářním měsíci zásadní význam především z toho hlediska, že řeší jejich pojistný vztah, kdy pro tento účel není rozhodující, zda evidence v této kategorii trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část.

Výkon zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti zajišťuje poplatníkovi v duchu ustanovení § 5 písm. a) a b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny. Jak má pojištěnec postupovat, když je účast na zdravotním pojištění "přerušena" z titulu nevykonávání zaměstnání nebo podnikání, anebo v situaci, kdy není zaměstnáním nebo podnikáním řešené zdravotní pojištění, kdy a za jakých okolností mohou takové situace ve zdravotním pojištění reálně nastat a kdy naopak pojištění nadále trvá, byť pojištěnec zaměstnání nebo podnikatelskou činnost fakticky nevykonává, stávající právní úprava přesně určuje.

Jednou z kategorií osob, za které platí pojistné stát (pracovně i tzv. státní pojištěnci), jsou nezaopatřené děti ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.