platba pojistného

Zaměstnavatelé hradí pojistné za své zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce, nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den. Takže když zaměstnanec nastoupí do zaměstnání na základě pracovní smlouvy například dne 31. 8. 2022, přihlásí jej zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny kódem "P" k tomuto datu a odvede pojistné podle zákona.

Základní právní úpravu zdravotního pojištění představují zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů, přičemž druhý jmenovaný byl novelizován s účinností od 31. 8. 2022.

Při výkonu pracovní činnosti nejsou zdaleka výjimkou pracovněprávní vztahy sjednávané na dobu časově omezenou. V tomto příspěvku si formou příkladů předvedeme postupy zaměstnavatele v právních podmínkách roku 2021 v různých situacích, vycházejících právě z existence pracovněprávního vztahu sjednaného na dobu určitou.

Základní právní úpravu zdravotního pojištění představují zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů.

Pandemie koronaviru a následně přijatá opatření změnily pro nadcházející období některé podmínky platné ve zdravotním pojištění pro jednotlivé skupiny plátců pojistného.

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto upozorňujeme hromadné plátce na jejich nejdůležitější zákonné povinnosti v právních podmínkách roku 2020. Mělo by být zájmem jak zaměstnavatelů, tak i zdravotních pojišťoven, aby byl výskyt chyb a nedostatků minimalizován. Pokud zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále či uložení pokuty.

Při placení pojistného na zdravotní pojištění musí zaměstnavatel zodpovědně posoudit, jakým způsobem stanovit vyměřovací základ a následně odvést pojistné za zaměstnance, a to s ohledem na sjednaný pracovněprávní vztah, případně na charakter či výši zúčtovaného příjmu.

Kontrolní činnost okresních správ sociálního zabezpečení, zaměřená také na správnost provedení zápočtu odpovídajících příjmů do vyměřovacího základu zaměstnanců, probíhá pravidelně u zaměstnavatelů jednou za tři roky. Ze strany mzdových účetní a personalistů se setkávám s názorem, že by kontroly měly být častější, aby odhalené nedostatky způsobující povinnost doplatit pojistné na sociální zabezpečení nebyly doprovázeny výrazným nárůstem penále za kontrolovanou dobu. Může orgán sociálního zabezpečení provést opětovnou kontrolu za již zkontrolované období a vyčíslit pojistné za tuto dobu při této další kontrole?

Kvůli dotacím na projekty bychom s jedním zaměstnancem potřebovali uzavřít dvě dohody o provedení práce, protože se účetně musí vést odděleně náklady na každý projekt zvlášť a potřebovali bychom přehledně rozdělit mzdové náklady. Zaměstnanec by během roku měl dvě DPP sice na stejnou činnost, ale v každé dohodě by bylo přesně uvedeno, o jaký projekt se jedná. Projekty se liší zaměřením, specializací, takže by to nebyla úplně shodná činnost. Zaměstnanec by tak jako tak tuto práci vykonával, kdyby to ovšem nebylo potřeba kvůli dotacím na projekty, byly by uzavřena jen jedna DPP. Jednalo by se vždy o dohody nad 10 000 Kč, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění, odpracované hodiny by se evidovaly zvlášť. Lze to tak vůbec nastavit, nebo to není správné a obhajitelné?

Při odpovědi na dotaz v názvu článku musíme konstatovat, že záleží na okolnostech, primárně zejména na tom, v jaké kategorii se pojištěnec u zdravotní pojišťovny aktuálně nachází.

V souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění platí zásadní podmínka, kdy příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci podléhají odvodu pojistného tehdy, je-li osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.