otcovská

Poslanecká sněmovna v pátek schválila novelu zákona o nemocenském pojištění. Do elektronické komunikace mají být zahrnuty další dávky nemocenského pojištění: peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovská a vyrovnávací...

Otcovská poporodní péče nebyla před 1. 12. 2022 promítnuta do zákoníku práce jako překážka v práci. Zaměstnanec čerpající nemocenskou dávku otcovskou poporodní péči musí mít důvod k uvolnění z práce v souladu se zákoníkem práce . Nejčastějším a doporučovaným důvodem k uvolnění z práce byla rodičovská dovolená. Proto se nejčastěji současně s otcovskou čerpala i rodičovská dovolená. Zaměstnavatelé tak hlásili na zdravotní pojišťovnu kódy „M“ a „U“. Od 1. prosince 2022 již to není nutné, protože zaměstnanec čerpá překážku v práci v souladu s § 195a zákoníku práce .

Dne 7. května schválila vláda novelu zákona o nemocenském pojištění. Novela rozšiřuje elektronickou komunikaci dávek nemocenského pojištění o peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovskou a vyrovnávací příspěvek v...

Dne 19. září 2023 byl publikován zákon č. 281/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Novela nabývá účinnosti 1. října 2023 s ohledem na potřebu urychlené transpozice směrnice WLB a směrnice TPWC do právního řádu ČR. Pouze změna spočívající v zavedení práva na dovolenou pro zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nabude účinnosti k prvnímu dni kalendářního roku následujícího po dni vyhlášení zákona, tedy k 1. lednu 2024, neboť změny vztahující se k dovolené, která se určuje za období kalendářního roku, je vhodné vždy vázat k 1. lednu.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. jako základní pracovněprávní předpis plní nejen funkci regulující personální praxi, ale řadou ustanovení chrání slabší stranu pracovněprávních vztahů – zaměstnance. Je to zejména v oblasti skončení pracovního poměru nebo změny druhu práce. Stanoví jednoznačné důvody pro skončení pracovního poměru, a přitom zohledňuje určité sociální, zdravotní nebo jiné situace, v níž se zaměstnanec nachází. Legislativně se tento postup označuje jako „ochranná doba“ v pracovním poměru.

Náš zaměstnanec nastupuje na otcovskou dovolenou, kterou čerpá ze zaměstnání na HPP. Může pro nám během otcovské a následně rodičovské dovolené občas s něčím vypomoci na základě fakturace případně dohody o provedení práce? Je našim zaměstnancem na HPP, ale mimo to má i živnostenský list a podnikání je pro něj vedlejší činnost. Podniká ve stejném oboru, jako je u nás zaměstnán (zedník), ale případně bychom ho využili i na dohodu o provedení práce v jiné činnosti, pokud by to bylo možné.

Započítávají se hodiny dlouhodobého ošetřovného a otcovské dovolené do odpracovaných hodin zaměstnanců při výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců?

Ráda bych si ujasnila okruh osob, za které je plátcem zdravotního pojištění stát. Od 1. 12. 2022, kdy se zákonem 358/2022 Sb., novelizuje zákoník práce, budou zaměstnanci pobírající nemocenskou dávku „otcovská“ nově čerpat v zaměstnání otcovskou dovolenou (nový § 195a) namísto rodičovské dovolené. Dosud tito zaměstnanci čerpající rodičovskou dovolenou byli hlášeni zaměstnavatelem na zdravotní pojišťovny s kódy M a U a neplatil pro ně po dobu čerpání rodičovské dovolené minimální vyměřovací základ. Chtěla bych Vás požádat o informaci, zda tato doba bude i nadále od 1. 12. 2022 dobou, za kterou je plátcem pojištění stát, anebo ne? Pokud dochází ke změně a stát již za tyto pojištěnce plátce nebude, tak ještě prosím o informaci, jak postupovat u zaměstnance, který čerpá „otcovskou“ od 28. 11. 2022 do 11. 12. 2022?

Změny, které přinesl zákon č. 358/2022 Sb. v předpisech o nemocenském pojištění, se významně promítly s účinností od 1. 12. 2022 rovněž do zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“). Na tyto změny se v dalších řádcích zaměřím.

Dnem 1. prosince 2022 nabyl účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Součástí tohoto zákona je též dílčí novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a dále navazující novela zákoníku práce.

I s ohledem na současnou složitou situaci způsobenou vysokou mírou inflace a extrémním zdražováním energií připravila vláda balíček zacílené pomoci pro rodiny a zdravotně znevýhodněné skupiny. Součástí tohoto balíčku jsou i změny v zákoně o nemocenském pojištění, které se týkají otcovské a karantény. Návrh zákona byl dne 26. 10. 2022 schválen Poslaneckou sněmovnou, aktuálně je projednáván v Senátu.

Prosím o výpočet počtu hodin dovolené našeho zaměstnance-muže, který je u nás zaměstnán od roku 2010 v pracovním poměru, jeho úvazek činí 8 hod./den, tj. 40 hod./týden, má pravidelnou pracovní dobu pondělí-pátek. V roce 2022 byl průběh jeho zaměstnání následovný: 1. 1. 2022 - 16. 1. 2022: výkon práce, 17. 1. - 18. 1.: čerpání dovolené z roku 2021, 19. 1. - 1. 2.: otcovská (14 kalendářních dnů s příspěvkem), 2. 2. - 8. 3.: rodičovská dovolená, byl doma bez jakékoliv dávky, 9. 3. - 9. 8. 2022: mateřská dovolená (čerpá mateřské dávky), od 10. 9. 2022 - 18. 1. 2024 (do 2 let věku dítěte) bude na rodičovské dovolené a bude čerpat rodičovský příspěvek, tzn., že do konce roku 2022 již nebude pracovat. Prosím o výpočet počtu hodin dovolené v případě, že:   a) Zažádá o čerpání nároku na dovolenou za rok 2022 mezi MD a RD.  b) Na kolik hodin dovolené bude mít nárok, pokud po MD nastoupí na RD a o čerpání řádné dovolené za rok 2022 si nepožádá?  c) Pokud by o čerpání dovolené nezažádal, může se mu dovolená za rok 2022 převést do roku 2023 a následně do roku 2024, kdy nastoupí zpět do zaměstnání po dosažení 2 let věku dítěte?

Slovensko v roku 2022 čaká v oblasti pracovného práva výzva, ktorá by sa mala prejaviť v podobe novely Zákonníka práce, ktorá mala podľa aktuálneho návrhu nadobudnúť účinnosť dňa 1. augusta 2022. Po ukončení medzirezortného pripomienkového konania a pred predložením návrhu zákona do Národnej rady Slovenskej republiky sa termín účinnosti posunul na 1. 10. 2022.

Stalo se běžným standardem, že občané ČR využívají v rámci volného pohybu osob v EU možnosti pohybu osob bez omezení a rovněž možnost výkonu výdělečné činnosti v ostatních členských státech EU a také ve státech Evropského hospodářského prostoru (tj. Norsko, Island, Lichtenštejnsko) či ve Švýcarsku, ale i v ostatních zemích. Rovněž zaměstnavatelé často své zaměstnance vysílají pracovat do členských států EU, smluvní i nesmluvní ciziny a v neposlední řadě mnoho českých občanů tráví dovolenou v těchto zemích. Volný pohyb osob však přináší i některé praktické otázky, například v situacích, kdy se českému pojištěnci přihodí v členském státě, smluvní či nesmluvní cizině úraz, anebo onemocní.

Našemu zaměstnanci, muži, který je otcem dítěte a manželem matky dítěte, se má narodit dítě 13. 1. 2021. Matka dítěte bude čerpat MD do konce 6. týdne po porodu. Náš zaměstnanec chce už dnem porodu zažádat o rodičovskou dovolenou do 2 let věku dítěte. V rámci této RD bude čerpat 14 kalendářních dnů otcovské poporodní péče, další 4 týdny - do ukončení MD matky - bude na rodičovské dovolené. Od začátku 7. týdne po porodu bude čerpat MD (matka se vrátí do práce) a následně bude na rodičovské dovolené a bude čerpat rodičovský příspěvek. Byl by plátcem zdravotního pojištění za tohoto zaměstnance stát po celou dobu, už ode dne porodu, kdy by v prvních 6 týdnech nepobíral žádné dávky (MD by pobírala matka) a my bychom za něj nemuseli platit ZP z alespoň minimálního VZ? Do kterého dne by pobíral MD? Za předpokladu, že by porod skutečně nastal 13. 1. a MD pobíral od 24. 2. 2022 (od začátku 7. týdne) po dobu 22 nebo 28 týdnů? Údajně mu na sociálce poradili, že by se matka těchto dávek mohla vzdát ihned po porodu a on by je pobíral po celou dobu 28 týdnů, což by pro ně bylo finančně výhodnější?

Dne 18. 8. 2021 byl ve sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 330/2021, Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony Tímto zákonem se mění některé podmínky nároku a upravuje se nárok u vybraných dávek nemocenského pojištění. Tyto změny se týkají otcovské, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného. Jedná se o úpravy, které odrážejí společenské potřeby, současně některé částečně naplňují požadavky evropské směrnice o slaďování soukromého a pracovního života a v neposlední řadě vycházejí z vyhodnocení naplnění účelu dávek.

V oblasti nemocenského pojištění nastávají od 1. ledna 2022 některé změny na základě zákona č. 330/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tyto změny se týkají dávky otcovské poporodní péče, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného a spočívají v rozšíření nároků na tyto dávky.

Podpůrčí dobou se rozumí doba, po kterou je poskytována dávka nemocenského pojištění. Každá z dávek nemocenského pojištění má podpůrčí dobu stanovenu odlišným způsobem. V první části jsme si vysvětlili podpůrčí dobu u dvou dávek nemocenského pojištění: nemocenského a peněžité pomoci v mateřství. V této části se seznámíme s podpůrčí dobou u dávky otcovské poporodní péče, tzv. otcovské, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného.

Co přináší nová směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a jakým způsobem může do léta 2022 ovlivnit českou právní úpravu?

Otcovská je dávka ze  systému nemocenského pojištění, jejímž účelem je přiměřeně nahrazovat otci dítěte příjem, který mu uchází z  důvodu péče o novorozené dítě a matku. Základní informace Nárok na otcovskou má: pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem. Za otce dítěte je pro účely této dávky považován ten, kdo je v matrice (knize narození) zapsán jako otec, pojištěnec (pojištěnka), který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku. Věková podmínka 7 let navazuje na obdobnou podmínku u nároku na peněžitou pomoc v mateřství v případě převzatých dětí. Osvědčení skutečnosti o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů žadatel dokládá rozhodnutím příslušného orgánu. Otcovská náleží, jen nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. V případě péče o totéž dítě náleží otcovská jen jednou a jen jednomu z oprávněných. Otcovská náleží jen jednou také v případě, kdy pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče, neboť péče o více dětí se v tomto případě považuje za péči o jedno dítě. Otci vznikne nárok na otcovskou v období šesti týdnů ode dne narození dítěte i v případě, kdy jsou matka, dítě nebo oba dva ze zdravotních důvodů umístěni ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče. Nárok na otcovskou nevznikne, jestliže k nástupu na otcovskou dojde po zániku pojištění, to znamená, že není nárok na tuto dávku z titulu ochranné lhůty. Pokud však k nástupu na otcovskou dojde ještě za trvání pojištění (zaměstnání), tak nárok vznikne a dávka se vyplatí i za dny po skončení zaměstnání. Nárok na otcovskou nemá pojištěnec za: dny pracovního klidu, pokud v době potřeby ošetřování (péče) mu nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za jeden kalendářní den, který byl pro něho pracovním dnem, dobu, po kterou vykonával v pojištěné činnosti, ze které mu dávka náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Podpůrčí doba se však nepřerušuje, tzn., že pokud otec bude v průběhu čerpání otcovské některý den pracovat, nebude mu za tento den náležet výplata dávky, ale výplata se o tento den neprodlouží (obdobně jako u ošetřovného), dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za jeden kalendářní den, který měl být pro pojištěnce pracovním dnem. Výplata otcovské a podpůrčí doba Výše otcovské od prvního kalendářního dne činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. činí u otcovské maximálně 1 týden (7 kal. dnů) a začíná dnem nástupu na otcovskou. Nástup na otcovskou nastává dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.  Běh podpůrčí doby se nepřerušuje, a to ani v těch případech, kdy otec nemůže o dítě z objektivních důvodů pečovat (např. je hospitalizován v nemocnici a fakticky nepečuje o dítě ani po část dne). Výplata dávky za dny, kdy otec dítěte o dítě nepečoval ani po část dne, nenáleží. Jiná situace nastává v případě, kdy dítě v průběhu pobírání otcovské zemře. V takovém případě se dávka, na kterou již vznikl nárok, bez dalšího doplatí. Pokud je dítě umístěno v zařízení poskytujícím nepřetržitou péči o děti z jiných než zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky, podpůrčí doba u otcovské končí dnem umístění dítěte do zařízení. Obdobně se postupuje v případě, kdy dítě bylo svěřeno do péče nahrazující péči rodičů, protože o něj přestali rodiče pečovat. Toto předčasné skončení podpůrčí doby pro otcovskou vyplývá z účelu dávky.