obchodní společnost

Majitel - jednatel uvažuje jakým způsobem se nechat zaměstnat ve své společnosti - s. r. o. Dnes zde vykonává pozici kuchaře. jaké má možnosti zaměstnání a která z forem je pro něj možná - nejlepší? a) pracovní smlouva na pozici kuchař, b) smlouva o výkonu funkce, protože je zde jednatelem, c) může jako OSVČ fakturovat do svého s. r. o. nebo toto není možné?

Mám jednočlenné s. r. o. Jsem jediným společníkem i jediným jednatelem. V této společnosti mám pracovní poměr jako účetní, ze kterého odvádím sociální a zdravotní pojištění (nad minimální mzdu a nad minimální mzdový tarif). Zároveň mám smlouvu o výkonu fce na 500 Kč, ze které odvádím jen zdravotní pojištění. Podpisy na smlouvách mám ověřené. Setkávám se s názorem právníků, že nelze uzavřít pracovní smlouvu (pracovně právní vztah) sama se sebou, že nejde o závislou činnost. Z Kooperativy přišel dopis, že na takovýto pracovně právní vztah (pracovní smlouvu) nelze uzavřít zákonné pojištění zaměstnance (pro případný pracovní úraz a výplatu ušlého výdělku). Nebude v budoucnu problém z hlediska správy sociálního zabezpečení ohledně vyplácení nemocenských dávek nebo starobního důchodu? A nebylo by lepší uzavřít pouze smlouvu o výkonu fce jednatele třeba na 20 000 Kč?

Právnická osoba s. r. o. vlivem poklesu tržeb nezaplatila všechny odvody za zaměstnance a za firmu. Do konce ledna 2021 vyplatila zaměstnancům všechny závazky (čisté mzdy) z roku 2020, vůči zaměstnancům má tedy vše vyrovnané. K 31. 1. 2021 firma nezaplatila sociální pojištění za 11/2020, 12/2020, odvody některým zdravotním pojišťovnám, neposlala exekutorům některé splátky za zaměstnance. Jak je to v tomto případě s uznatelností daňových nákladů, zůstávají veškeré mzdy a odvody daňovým nákladem? Pokud ne, projeví se tato situace v účetnictví nebo pouze v daňovém přiznání se nezaplacené částky odečtou z daňových výdajů a na kterém řádku daňového přiznání?

Začala jsem účtovat s. r. o., které má velmi mnoho zápůjček a úvěrů. Je tam také bezúročná zápůjčka od společníkovy sestry a kamaráda. Předešlá paní účetní počítala úroky v ceně obvyklé, a dávala je do řádku 30 daňového přiznání. Od sestry úrok obvyklý vychází na 13 000 Kč. Od kamaráda na 50 000 Kč. Já si ale myslím, že takovýto majetkový prospěch je osvobozený dle § 19b odst. 1 písm. d), že se nikam nemusí uvádět (protože je do 100 000 Kč osvobozen) a zvyšovat tím daňovou povinnost. Mám pravdu já nebo dřívější paní účetní? 

Jsme s. r. o., 6 zaměstnanců, všichni kategorie prací 1, tzn. že na lékařské prohlídky chodí každý ke svému obvodnímu lékaři. Musí mít přesto ještě zaměstnavatel smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb?

Společnost na úvěr koupila v prosinci 2019 rozestavenou nemovitosti. Tuto nemovitost v letech 2020 a 2021 dostaví a na konci roku 2021 zkolauduje. Za roky 2020 a 2021 zaplatí cca 800 000 Kč na úrocích z úvěru. Musí tyto úroky do doby uvedení do užívání zahrnout do vstupní ceny?

Mala rodinná společnost provozuje prodej nábytkového kování. Oba společníci jsou v důchodu, prodejnu mají ve svém domě. Mají oficiální pracovní dobu, ale než živobytí je to láska k celoživotní práci. Nyní řešíme, že stále dobíhá systém pracovní doba, minimální mzda, odvody OSSZ , VZP, daň, Podíl na zisku nula, protože to není supermarket. Lze pro společnost vykonávat práci " v pracovním poměru = prodejní doba = skutečný výkon práce v prodejně" nebo lze jako společník pracovat bez pracovní smlouvy, bez mzdy, bez povinných odvodů zaměstnance?

Německý občan a zároveň daňový rezident Německa, má podíl v české s. r. o., ve výši 25 %. Společnost má v úmyslu vyplácet každoročně společníkům podíly na zisku. Otázka tedy zní, jakou daň srazit z podílu tohoto německého společníka? V ZDZP je uvedena srážková daň 15 %, ale ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění je uvedeno v čl. 10 odst. 2b, že osoby mající podíl na ZK nejméně 25 %, mohou být zdaněny maximálně 5 %. Na první pohled mi tedy vyplývá, že bychom tomuto společníku měli srazit pouze 5 %. Chtěl jsem se tedy zeptat, jestli je má dedukce správná, nebo zde jsou ještě další okolnosti, které je potřeba zohlednit? A pokud by mělo být opravdu sraženo jen 5%, ale společnost dosud srážela 15 %, lze dodatečně výši těchto srážek opravit? 

V právnické osobě (s. r. o.), ve které je jediný společník zároveň jediným jednatelem. Tento jediný společník (a jednatel) vykonává obchodní vedení společnosti a zároveň vykonává pro tuto společnost pracovní činnost jakožto zubní lékař. Jaká z níže uvedených je nejvhodnější forma příjmu této fyzické osoby ze své společnosti (kromě výplaty podílu na zisku): a) jen odměna jednatele na základě smlouvy o výkonu funkce (na obou stranách smlouvy jedna a tatáž osoba), b) jen mzda na základě pracovní smlouvy s popisem práce "zubní lékař" (na obou stranách smlouvy opět jedna a tatáž osoba), c) odměna dle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP (musela by v tomto případě být povinnost práce společníka a výše odměny zakotvena v zakladatelské listině společnosti?), d) kombinace výše uvedených možností?

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li (mimo zákonných výjimek) osobě jako zaměstnanci vykonávajícímu pro zaměstnavatele činnost zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), a rovněž v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.

V souvislosti s poskytováním cestovních náhrad jednatelům se v praxi stále setkáváme s celou řadou dotazů a nejasností. Z toho důvodu se na uvedenou problematiku blíže zaměříme. Pro lepší názornost porovnáme některé situace při poskytování cestovních náhrad jednatelům a zaměstnancům.

Zaměstnanec je povinen konat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Práci konat nemusí pouze tehdy, existuje-li některá z překážek v práci na jeho straně, se kterou zákoník práce nebo jiný právní předpis spojuje jeho právo na poskytnutí pracovního volna.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 1. 2. 2017 - III. část 13. ODPOVĚDNOST ŠKOLY ZA ÚJMU ZPŮSOBENOU ÚRAZEM ŽÁKA ZÁKLADNÍ ŠKOLY Ve svém ustanovení...

Právní jednání fyzické osoby, například živnostníka (truhláře), v tomto směru většinou problémy nečiní. Trvalé problémy ovšem v podnikatelské praxi způsobuje otázka, kdo a jakým způsobem má zastupovat právnickou osobu.

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci vykonávajícímu pro zaměstnavatele činnost zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), a rovněž v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.